Za obnovitelnými zdroji do Rakouska

V rámci projektu Challenge Europe na ochranu klimatu, který byl vyhlášený organizací British Council, proběhla ve dnech 21. – 23.11.2008 exkurze do Horního Rakouska. Exkurze byla určena mladým lidem se zájmem o ekologii, takzvaným advokátům klimatu, z šesti evropských zemí: České republiky, Slovenska, Slovinska, Polska, Maďarska a Ukrajiny, kteří ve skupinách pracují na projektech s cílem snížit produkci emisí CO2. Tomuto cíli byly přizpůsobeny i místa prohlídek v rámci třídenní exkurze. O průběhu reportáže informovala Hana Chmelová z Energy Centre České Budějovice.

Jedním z partnerů projektu v ČR je také Energy Centre České Budějovice, které pro účastníky exkurze zajistilo prohlídky jednotlivých míst a poskytlo energetického poradce, který byl po dobu exkurze advokátům klimatu k dispozici pro zodpovídání jejich dotazů a poskytl jim odborný výklad k jednotlivým tématům exkurze.

O.Ö. Energiesparverband
První zastávkou v pátek 21. 11. 2008 bylo poradenské středisko O.Ö. Energiesparverband (Hornorakouský svaz pro úspory energií) v Linci, kde Mag. Christine Öhlinger hovořila o energetické situaci v Horním Rakousku. Představila energetický akční plán Horního Rakouska, který si například klade za cíl zdvojnásobení podílu biomasy a solární energie nebo uspoření ročně jednoho procenta spotřeby energie v Horním Rakousku do roku 2010. Dalším závazkem do roku 2030 je například vyrobení až 100 % elektřiny a tepla na vytápění z ekologické energie. Dále Mag. Öhlinger zmínila spolupráci ESV a Energy Centre České Budějovice, představila evropské projekty (EL-EFF Region, Kampaň -10% nebo projekt Regbie+), na kterých ESV i ECČB spolupracuje.
Dalšími tématy byly dotace, financování třetí stranou nebo představení Ökoenergieclusteru, který sdružuje hornorakouské a jihočeské firmy a organizace činné v odvětví ekologické energie. V závěru ekurze si mohli účastníci prohlédnout fotovoltaické panely instalované na střeše budovy, kde ESV sídlí.

Výtopna na biomasu
Odpoledne následovala prohlídka výtopny na biomasu v Kremsmünsteru, která byla uvedena do provozu před třemi lety, v listopadu 2005. Výtopna se nachází na pozemku kláštěra Kremsmünster, který zároveň zajišťuje dodávku paliva, v tomto případě štěpky. Klášter disponuje 5 500 ha lesa, přičemž roční spotřeba štěpky je 4 700 prostorových metrů. Realizace projektu byla financována metodou Energy Contracting, kdy smlouvu uzavřely tři strany: klášter Kremsmünster – dodavatel paliva a zároveň odběratel tepla, firma Ing. Aigner Wasser-Wärme-Umwelt GmbH (tzv. contractor) zajišťující projekt, stavbu, financování projektu a starající se o provoz a údržbu výtopny a o dodávku tepla a WBG Wärmebetriebe GmbH jako provozovatel sítě tepla. Výtopna o jmenovitém výkonu 1 MW a o produkci tři miliony kWh tepla ročně je zapuštěna v zemi, což umožnuje snadný násyp štěpky a je to i šetrné k rázu krajiny.
V sobotu 22. listopadu byla navštívena následující místa: obec Windhaag u Freistadtu, kde se ve velké míře využívá energie z obnovitelných zdrojů, dále bioplynová stanice ve Freistadtu a pasivní obytný dům rovněž v obci Freistadt.

Windhaag bei Freistadt
V obci Windhaag se účastníkům exkurze věnoval bývalý starosta pan Alfred Klepatsch, který je provedl výstavou nazvanou Naše cesta k POZÍTŘÍ k nezávislosti na energii. Ta ve velmi názorné formě přibližuje návštěvníkům energetickou otázku v obecné rovině a také přímo v obci Windhaag (téměř 1700 obyvatel). Výstava prezentuje, jak je možno představit si 1 kWh (jako asi 0,25 kg suchého dřeva, 1 – 2 km jízdy autem, autobaterii nebo stowattovou žárovku svítící 10 hodin). Alfred Klepatsch se věnoval energetickým zdrojům – nejdříve zmínil ty vyčerpatelné jako ropu, zemní plyn, uhlí nebo atomovou energii, a poté zdroje trvalé: energii slunce, větru, vody nebo země. Co se týká spotřeby energie v obci Windhaag v roce 2005, činila celková spotřeba energie 45 GWh, z toho 59 % bylo spotřebováno na teplo, 9 % na elektřinu a 33 % na dopravu. Ve Windhaagu bylo v roce 2005 vyrobeno 37 % z této celkové spotřeby z obnovitelných zdrojů, zbytek se dovezl.
Výstava seznamuje zájemce také s potenciální úsporou energie na výrobu tepla, dopravu (i leteckou) a elektřinu. Realizací navrhovaných opatření by mohla být potřeba energie v obci snížena až o třetinu (možná úspora 18,21 GWh). Další využívání potenciálu energetických zdrojů Windhaagu (především dřeva, větrné energie, bioplynu) by mohlo v budoucnu pokrýt potřebu energie 32,79 GWh, což znamená, že v budoucnu by mohla být obec Windhaag zcela energeticky soběstačná. Doba realizace příslušných opatření závisí především na ceně energie (čím vyšší bude, tím bude doba realizace opatření kratší) a na angažovanosti občanů. Ve Windhaagu byly také navštíveny 2 větrné elektrárny, které vyprodukují za rok 1,5 milionu kWh elektrické energie.

Bioplynová stanice
Další zastávkou byla bioplynová stanice ve Freistadtu o výkonu 250 kW, kterou provozují Gerald Ziegler a Herbert Köppl. Bioplynová stanice (BPS) byla uvedena do provozu v roce 2006 a investiční náklady činily 1,1 milionu eur. Na výrobu bioplynu se používají napříkald kukuřice, tráva, zbytky z obilí nebo kravská mrva, jejichž směs je pak rozkládána působením bakterií, kvasinek a hub za nepřítomnosti kyslíku na bioplyn. Spalováním bioplynu vzniká elektřina a teplo. Vedlejším produktem je kvalitní hnojivo. Každý den je na výrobu bioplynu spotřebováno 20 m3 siláže, což znamená, že roční spotřeba siláže je 6000 – 7000 m3. Zhruba polovinu pokryjí provozovatelé z vlastních zdrojů, druhou polovinu zajistí jiní zemědělci. V BPS se vyrobí 6000 kWh elekřiny za den. Ta je vykupována Rakouskou energetickou sítí (APG), přičemž výkupní cena je garantována na 13 let. Vyrobené teplo se spotřebovává na vytápění přilehlého statku a zbytkové teplo se používá na vysoušení dřeva.

Pasivní bytový dům
Poslední zastávkou byl rozestavěný bytový dům ve Freistadtu, který je stavěn pasivním způsobem (lokalita Wohnpark in der Au). Stavba byla zahájena v roce 2007, obytný dům by měl být hotový na jaře 2009 a v plánu je výstavba dalších domů tohoto typu. Prohlídky se ujal architekt Ing. Christian Hackl, který účastníkům ozřejmil jednotlivé stavební detaily typické pro pasivní dům, jako tepelná izolace, rekuperace, systém rozvodu tepla, solární panely, trojskla u oken. Průměrný energetický ukazatel tohoto konkrétního domu je 10 kWh/m2/rok, přičemž potřeba energie na vytápění na m2 a rok je 11 kWh a energetický ukazatel na ostatní spotřebu energie (osvětlení, větrání, rekuperace atd.) na m2 a rok je vypočítán na 9 kWh.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *