Za potraviny jsme loni utráceli méně

Nominální výdaje domácností za potraviny a nealkoholické nápoje u nás v loňském roce klesly o 1,6 procenta, což představuje v průměru 359 korun na osobu za rok. Zároveň a 0,8 procentního bodu poklesl i podíl vydání za potraviny a nealkoholické nápoje na celkových spotřebních vydáních domácnosti. Vyplývá to ze Zprávy o stavu zemědělství ČR za rok 2009, tzv. Zelené zprávy, kterou má Agroweb k dispozici.

Náklady na výživu vloni klesly podle zprávy především kvůli značnému snížení spotřebitelských cen potravin a nealkoholických nápojů, a to o 3,9 procenta. Spolu s tím ale byla mírně nižší i hmotná spotřeba některých potravin. Na druhé straně v domácnostech značně vzrostly výdaje za alkoholické nápoje a tabák, a to o 5,1 procenta, i při výrazném nárůstu jejich spotřebitelských cen, které byly vloni meziročně vyšší o 6,5 procenta.
Zpráva konstatuje že nominální peněžní příjmy, ale i výdaje domácností rostly nejrychleji do roku 2008. V roce 2009 se vlivem ekonomické krize a rostoucí nezaměstnanosti tento růst výrazně přibrzdil. Meziroční přírůstek nominálních čistých peněžních příjmů domácností činil pouze 3,5 proti 9,3 procenta v roce předchozím a meziroční nárůst celkových vydání byl 2,7 procenta.
Nejnižší nominální vydání za potraviny a nealkoholické nápoje mají domácnosti nezaměstnaných, které proti průměrné domácnosti vydají 17 procent méně. Tyto domácnosti s nejnižší příjmovou úrovní dosahují v rámci domácností relativně nízké hmotné spotřeby a většinu základních potravinových skupin nakupují za nejnižší ceny.
Poměrně překvapivě vykazují v rámci domácností dlouhodobě nejvyšší nominální výdaje za potraviny a nealkoholické nápoje domácnosti důchodců, a to v porovnání s průměrnou domácností o 17 procent. Domácnosti důchodců mají nejvyšší hmotnou spotřebu potravin, na druhé straně ale také nejnižší vydání za veřejné stravování.
Z porovnání průměrných cen, za které domácnosti nakupovaly jednotlivé druhy potravin, vyplývá, že potraviny v nejvyšších cenových relacích nakupovaly domácnosti samostatně činných osob a v nejnižších nejčastěji domácnosti důchodců a nezaměstnaných. Domácnosti důchodců nakupovaly nejlevněji například maso, zeleninu a pekárenské výrobky. Více šetřily i na nápojích. Domácnosti nezaměstnaných nakupovaly nejlevněji uzeniny, ryby, mléko, tuky a oleje, ovoce.

Podíl na výdajích klesá

Z hlediska výše peněžních vydání za základní potravinové skupiny vynakládají domácnosti nejvíce peněžních prostředků za skupinu maso a masné výrobky, dále za mléko a mléčné výrobky a za pekárenské výrobky. Dalšími skupinami v pořadí jsou pak ovoce a ovocné výrobky, zelenina a zeleninové výrobky a skupina cukr a cukrářské výrobky.
Z hlediska posouzení ekonomické situace využívá zpráva ukazatel podílu vydání za potraviny a nealkoholické nápoje na celkových spotřebních vydáních domácností. Tento ukazatel má u nás dlouhodobě klesající tendenci; od roku 2006 do roku 2008 stagnoval na úrovni kolem 20 procent, ale v roce 2009 zaznamenal pokles na 19,3 procenta. Podíl výdajů za potraviny a nealkoholické nápoje je druhý nejvyšší ze všech skupin vydání, hned za podílem vydání za bydlení, který vloni meziročně významně vzrostl, a to z 19,9 na 21,4 procenta.
V rámci jednotlivých typů domácností mají nejvyšší podíl vydání za potraviny a nealkoholické nápoje domácnosti důchodců. Tyto domácnosti dosahují nejvyšší hmotné spotřeby potravin a nižších čistých peněžních příjmů, resp. vydání, než ekonomicky aktivní domácnosti. Nejnižší podíl vydání za potraviny a nealkoholické nápoje vykazují domácnosti zaměstnanců společně s domácnostmi samostatně činných osob. Tyto domácnosti jsou charakterizovány nižší hmotnou spotřebou potravin a zároveň vyššími výdaji za veřejné stravování a mají i celkově vyšší příjmovou resp. výdajovou úroveň.

Nižší ceny potravin

Zelená zpráva konstatuje, že celkový růst spotřebitelských cen se vloni téměř zastavil a průměrná meziroční míra inflace vyjádřená celkovým přírůstkem spotřebitelských cen v roce 2009 činila jedno procento.
Zatímco na růst inflace vloni měl z jednotlivých výdajových skupin stejně jako v minulých letech rozhodující podíl vzestup cen bydlení a ceny alkoholických nápojů a tabáku odrážející zpožděný dopad zvýšení spotřební daně v roce 2008. Naopak protiinflačně nejvýrazněji působil pokles cen potravin včetně nealkoholických nápojů a cen dopravy.
Spotřebitelské ceny potravin a nealkoholických nápojů podobně jako v roce 2008 v průběhu roku 2009 klesaly, s výjimkou počátku a závěru roku, kdy zejména vlivem výrazného sezónního zvýšení cen ovoce a zeleniny mírně stouply. Snížení spotřebitelských cen potravinářského zboží bylo důsledkem především zřetelného snížení cen zemědělských výrobců o 24,8 procenta, u rostlinných produktů dokonce o 32,2 procenta. Mírněji pak poklesly i ceny průmyslových výrobců. V meziročním srovnání se vloni snížila cenová hladina potravin a nealkoholických nápojů o 3,9 procenta.
Podle zprávy však tento vývoj nekorespondoval s vývojem cen potravin a nealkoholických nápojů v zemích EU 27 jako celku, kde naopak došlo k velmi mírnému navýšení jejich úrovně. Rychleji než u nás klesaly v rámci zemí Evropské unie ceny potravinářského zboží na Slovensku, v Estonsku, Irsku a Portugalsku. Naopak výrazný meziroční přírůstek vykázaly ceny uvedené skupiny na Maltě, ve Velké Británii, na Kypru a také v Polsku.

Spotřeba a prodej

V roce 2009 se opět snížila celková spotřeba masa a masných výrobků. Nejvyšší pokles zaznamenala spotřeba hovězího masa, kde se také zvýšily spotřebitelské ceny. Mírně se však snížila i spotřeba vepřového masa a drůbeže, přestože jejich spotřebitelské ceny mírně poklesly. U mléka a mléčných výrobků se podle zprávy vloni vrátil trend minulých let a jejich spotřeba se o 2,9 procenta zvýšila, možná také v důsledku toho, že spotřebitelské ceny všech druhů mléčných výrobků se v roce 2009 snížily. Nejvýrazněji poklesly ceny konzumního mléka a sýrů. U potravinové skupiny tuky narostla spotřeba másla, spotřeba rostlinných jedlých tuků a olejů i sádla se mírně snížila. Přitom spotřebitelské ceny másla i olejů narozdíl od sádla poklesly.
Zelená zpráva uvádí, že podíl deseti nejsilnějších maloobchodních firem v obchodě rychloobrátkovým zbožím dosáhl loni 64 procent, přesto je stále u nás koncentrace potravinářského obchodu za západoevropským průměrem, která se pohybuje v rozmezí 80 až 90 procent. Zpráva konstatuje, že fúze řetězců v roce 2006 nastartovaly novou vlnu koncentrace obchodu a dá se očekávat, že v letošním roce dosáhne míra koncentrace českého obchodu u zmíněných deseti nejsilnějších firem 70 procent trhu.
Z hlediska objemu tržeb největších obchodních firem byla vloni na prvním místě společnost Schwarz ČR, které patří hypermarkety Kaufland a diskontní prodejny Lidl, s obratem 59 miliard korun. Dále následují REWE s diskonty Penny Market a supermarkety Billa s obratem 48,5 miliardy korun, a na třetím místě je Tesco Stores ČR s obratem o dvě miliardy korun nižším. Tržby deseti nejsilnějších obchodních společností v rychlobrátkovém zboží s převahou potravin se podle zprávy v roce 2009 meziročně snížily asi o 0,8 procenta na zhruba 375 miliard korun.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *