Zahradníkům chybí mladí

Zahradnické firmy v Česku trápí nedostatek schopných absolventů středních škol. Uvedli to minulý týden na tiskové konferenci zástupci Asociace zahradnických společenstev. Školy a učiliště vytváří sice značné množství absolventů, většina z nich je ale prý pro zahradnickou praxi nepoužitelná. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků tak ohrožuje rozvoj jinak slibně se rozvíjejícího odvětví.

„Naše školy produkují velice často nezaměstnatelné absolventy zahradnických oborů, přestože se škola jmenuje zahradnická nebo dotyčný absolvoval obor zahradník,“ uvedl tajemník asociace Jiří Dusbaba. Řada škol kvůli dotacím vyplaceným na žáka otevřela zahradnický obor, aniž by měla dostatek kvalifikovaných vyučujících. „Jsou mezi nimi i takové školy, kde všechny zahradnické předměty vyučuje jeden nebo dva učitelé,“ uvedl. Podle něj má dnes právo vyučovat zahradnictví 48 škol v kategoriích H a M, tedy školy, které poskytují tak zvané plnohodnotné vyučení v oboru, případně i s maturitou, a dalších 29 škol v kategorii E tedy školy s nižšími nároky. Podle Dusbaby by jich přitom stačilo méně než deset.
Asociace tedy zorganizovala na valných hromadách profesních svazů ojedinělé hodnocení škol zabývajících se vzděláváním zahradníků. Napříč celým oborem byly vyhodnoceny názory a asociace dospěla k jasným závěrům o kvalitě škol. Nejlépe v tomto hodnocení obstála Česká zahradnická akademie Mělník, přičemž žádná škola nezískala v celorepublikovém hodnocení ani polovinu bodů, jako ona. Ve druhé velmi úspěšné skupině se srovnatelnými výsledky pak byly zahradnické školy v Ostravě, Rajhradě, Děčíně, Kopidlně a Litomyšli a také jedna z českobudějovických škol, které zde zahradnictví vyučují.
Podle údajů Českého statistického úřadu se produkce zahradníků, mezi něž kromě pěstitelů okrasných rostlin patří také zelináři, ovocnáři a vinaři, se v peněžním vyjádření dlouhodobě pohybuje nad deseti procenty rostlinné produkce a dosahuje zhruba sedm miliard korun ročně. V oboru pracuje zhruba 15 tisíc osob ve výrobě a zhruba stejně tolik v navazujících službách jako je zpracovatelský průmysl, prodej květin či údržba zeleně, a dále ve školství, výzkumu a v jiných službách které lze pokládat za zahradnické.
Plochy využívané pro zahradnictví jsou značně rozdílné podle specifikace výroby v jednotlivých sekcích oboru. Například u květinářské výroby s roční produkcí v hodnotě 1,8 miliardy jde pouze o 130 hektarů naproti tomu například ovocnáři s produkcí v zaokrouhlené roční hodnotě okolo jedné miliardy obhospodařují asi o 18 tisíc hektarů intenzivních sadů.
Podle předsedy Svaz květinářů a floristů ČR Jiřího Horáka je u všech částí zahradnického oboru v současnosti produkce významně nižší než domácí spotřeba. Přitom zájem o domácí produkty u spotřebitelů neustále roste. Z pohledu květinářů je ekonomicky nezajímavější prodej hrnkových květin, přičemž nejprogresivnější růst zaznamenal prodej balkónových květin. Česká květinářská produkce na rozdíl od řady jiných zemědělských odvětví vykazuje od druhé poloviny 90. let růst. Loni meziročně vzrostla o tři procenta na 1,87 miliardy korun.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *