Základem úspěchu jsou v Březnici lidé

Družstvo AGRA Březnice, které hospodaří pár kilometrů od jihočeské Bechyně, patří mezi špičkové chovatele českého strakatého skotu, což dokládá i Zlatý klas, který jejich skot získal na letošní Zemi živitelce. Za úspěchy stojí nejen odbornost a investice do technologií, ale také systém práce se zaměstnanci, který v podniku již několik let úspěšně funguje. O něm i o současné situaci v českém zemědělství jsme mluvili s předsedou představenstva a ředitelem družstva Vladislavem Hájíčkem.

Vloni přesáhl obrat Agry Březnice 100 milionů korun, což představuje produktivitu zhruba 1,75 milionu korun na pracovníka. Ani letos neočekává podnik zásadní propad tržeb, protože ještě na jaře se obilí a mléko prodávaly za relativně vysoké ceny. Současný pokles cen agrárních komodit je ale už znát na snížení peněžního toku a zásadní problémy podle Hájíčka nastanou příští rok.

Stát neplní svou roli
„Bohužel o to, co jsme vydělali, nás dodavatelé zase připraví. Mě například vadí, že když jsme v roce 1999 kupovali první traktor John Deere, tak stál 3,5 milionu korun a dolar se pohyboval kolem 40 korun. Dnes je dolar za 18 korun a ten traktor stojí stále stejně. Vstupy se tedy cenově nehýbají, zatímco výstupy jdou dolů,“ konstatuje ředitel. Podle něj je také absurdní, aby se během půl roku cena hnojiv téměř ztrojnásobila. „Tady by se měl zamyslet Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a zasáhnout stejně tak, jako při každém sebemenším náznaku zmínky o ceně, kontroluje zemědělce,“ dodává s tím, že lze v budoucnu očekávat postupný návrat k zeleným úvěrům, ze kterých se řada podniků zejména po loňském roce vyvázalo. „Otázka je, jak se bude situace vyvíjet po spojení Agrofertu s Agropolem, osobně se domnívám, že nás čekají bartrové obchody a naší prvovýrobě nepomůže ani otevřený trh EU, kde narážíme zase na kursovní překážky. Bohužel naše rovnost se starými členskými státy stále neexistuje a to je zásadní věc,“ konstatuje Hájíček.
Stát se přitom podle něj tváří jako by mu do zemědělství nic nebylo. Nejde ani tak o to přispívat zemědělcům finančně, ale především o vytváření zdravého prostředí pro podnikatele. Přitom naši úředníci jsou aktivnější než ti v Bruselu a snaží se být papežštější než papež.
Státu také vyčítá, že zapomíná na podporu zaměstnanosti, zvlášť v době nadcházející krize, kdy by měl víc dbát, aby na venkově byla pracovní místa a zemědělství je podle něj může zajistit. „Je spočítáno, že jedno pracovní místo v prvovýrobě znamená deset pracovních míst v následujících odvětvích. Ztráta pracovních míst, jak tomu je například dnes u vepřového, to je nevětší prohřešek státu,“ soudí Hájíček. Přitom stačí znepříjemnit dovozy často nekvalitních potravin přísnější kontrolou jakosti ze strany státu. Ví o čem mluví, protože AGRA Březnice je jediným ekonomickým subjektem v obci, který nabízí pracovní příležitost, a kromě toho aktivně podporuje kulturu, místní fotbalový klub, hasiče, zabezpečuje zimní údržbu komunikací a vůbec se podílí na chodu obce.

Investice s otazníkem Ekonomika družstva stojí z velké části na živočišné výrobě. Podnik obhospodařuje téměř 2,5 tisíce hektarů zemědělské půdy, z toho 400 ha trvalých travních porostů. Zhruba dvě třetiny produkce obilovin se spotřebuje v družstvu ke krmení a jednu třetinu prodají.
Kromě uznaného šlechtitelského chovu českého strakatého skotu, v počtu 400 dojnic v uzavřeném obratu stáda, má družstvo také chov prasat se zhruba 340 prasnicemi. Z toho 80 v Březnici ve šlechtitelském chovu s uzavřeným obratem stáda a zbytek, rozmnožovací a užitkový chov, na farmě Hodětín. Zde před dvěma lety také otevřeli novou stáj s automatickými krmnými boxy. Podle hlavního zootechnika Rostislava Novotného je ale odbyt v poslední době špatný. „Šlechtění a rozmnožovací chov jsme proto již omezili. Celkové stavy zatím držíme především kvůli navazujícím kapacitám v předvýkrmu a výkrmu, ale děláme zásadní úsporná opatření,“ říká.
To, že klesá soběstačnost naší země v produkci vepřového masa je podle ředitele družstva trestuhodné, a je přesvědčen, že ministerstvo zemědělství by mohlo najít řešení, například formou podpory ozdravujícího programu prasat, podobně jako u skotu, či maximálním dorovnáním dotací za kadavery a odpuštěním poplatku za produkci čpavku, když za produkci kyslíku zemědělcům také nikdo neplatí.
Ani chov skotu nemá v poslední době na růžích ustláno, přesto podnik uvažuje o nové stáji pro veškerý dojný skot. Půjde o investici za zhruba 50 milionů korun a nový kravín má být připraven i na pozdější zavedení dojících robotů. Původně se s jeho stavbou mělo začít už na jaře 2009, jenže současné klesající ceny a situace na trhu vedly k opatrnosti a záměr zatím zůstává jen v projektu a schváleném posouzení vlivu stavby na životním prostředí..
Družstvo vlastní téměř 200 hektarů zemědělské půdy, a jako právnická osoba, nemá možnost nakupovat státní půdu. „To je problém, takže my, členové družstva, vedení i naši zaměstnanci, musíme kupovat od státu drahou půdu z vlastních zdaněných peněz . Půdu od fyzických osob, která je k mání levněji, pak nakupuje družstvo. V současné době podnik vlastní všechny pozemky v zastavěných areálech, což je předpoklad pro další investiční výstavbu.

Lidé jsou základ Základem úspěchu družstva je podle ředitele práce se zaměstnanci a s tím souvisí i průběžné investice do provozu, tedy strojového parku i technologií. „Jsou to spojité nádoby, jestliže koupíme výkonnější stroj, musíme najít na takovou techniku odborníka, kterého musíme zaplatit. Podmínkou získání a udržení kvalitních pracovníků jsou tedy investice, odpovídající mzda a za třetí by to mělo být slušné zacházení s člověkem. Na to se mnohdy zapomíná,“ vysvětluje Hájíček. „Náš zájem je, abychom lidem zvedali platy. Není přeci možné, aby v 21. století pracoval zemědělec za 13 tisíc korun hrubého. Málo kdo si dnes uvědomuje, že na kombajn nebo traktor plný elektroniky je třeba středoškoláka a normální člověk sem přeci nemůže jít za takový plat pracovat,“ dodává
Generační problém má podnik vyřešen. V současné době zde na stálý pracovní úvazek nepracuje ani jeden důchodce. Všechno je postaveno na mladých lidech a tomu odpovídá i mzda. „Celý systém je založen na tom, že veškeré mzdy, včetně mezd vedení podniku se odvíjejí od průměrné mzdy v družstvu. Snahou je tedy co největší průměrná mzda, ale na to je třeba si vydělat. Nemohou tím trpět investice, ani požitky členů družstva. Myslím že patříme k několika málo družstvům, kteří mají velmi dobrý vztah ke svým členům a naopak. Řadu let jim také vyplácíme podíly na zisku, samozřejmě kromě nájmu za půdu a splátky za majetek,“ říká Hájíček.
Mladé táhne do Březnice především špičková technika. „Pokud přijde mladý člověk a projeví zájem o práci, tak ho s největší pravděpodobností přijmeme, protože lidi, kteří mají předpoklady, kvalifikaci a zájem je dnes třeba na venkově hledat se svíčkou,“ konstatuje ředitel.

Kariérní postup
Průměrný plat v podniku dnes přesahuje 21 tisíc korun měsíčně, ale tomu odpovídá také vysoké pracovní nasazení zaměstnanců. Podnik jim umožňujeme školení a zvyšování kvalifikace, například řidičský průkaz C, svářečské zkoušky a jiné kurzy. „Důležitá je univerzálnost pracovníků. Tím, že si člověk v kurzech zvýší kvalifikaci, stoupá hodnota jeho práce,“ dodává ředitel. V družstvu je totiž zpracován systém kariérního růstu zaměstnanců. Pracovník musí projít všemi pracovišti v podniku a jeho konečná mzda není závislá na tom, jakou práci dělá, ale na tom, kam se svojí prací, kvalifikací a použitelností v tomto systému dostal. Existuje interní systém tříd, v nichž pracovník tak, jak nabírá kvalifikaci, postupuje a úměrně s tím se mu zvyšuje plat. Podnik vyžaduje od svých zaměstnanců plné pracovní nasazení, zejména v hlavní sezóně, současně jim ale poskytuje řadu zaměstnaneckých výhod. Samozřejmostí jsou kvalitní pracovní pomůcky, kromě toho dbá podnik i na kulturní vyžití zaměstnanců, pořádá například zájezdy za kulturou do hlavního města, podporuje dětské letní tábory, a také zaměstnancům poskytuje pět týdnů dovolené, z nichž jeden si mohou vybrat i v letní sezóně, aby alespoň část prázdnin mohli trávit s rodinou, a jeden týden o Vánocích, kdy je pro pracovníky mimo živočišnou sekci, celozávodní dovolená.
„To všechno je vidět zpětně na vztahu pracovníků k družstvu. Když je potřeba, vyjdou mu vstříc. Úspěch našeho podniku je úspěchem zaměstnanců, nejenom vedení, ale celého týmu,“ uzavírá Hájíček.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *