Základní typy lisů a jejich využití

Vývoj sklízecích lisů a parametry produkovaných výlisků vychází z technologických možností a potřeb při dalším zpracování. V minulosti byla při využití sklízecích lisů (nebo ještě dříve jednoduchých samovazů) preferována možnost následné ruční manipulace a výkonnost zařízení byla omezena nízkým výkonem energetických zdrojů. V současnosti je důraz kladen především na vysokou výkonnost, která zaručí včasnou sklizeň, kvalitu sklizené hmoty a možnost její efektivní dopravy, manipulace a skladování

Při pořizování sklízecího lisu, včetně sestavování celé technologické linky pro sklizeň, je vhodné zachovat podobný přístup a mít na paměti způsob dalšího využívání sklízené hmoty. Na trhu v ČR je k dispozici široká škála sklízecích lisů o různé výkonnosti, formě výlisků od několika renomovaných i méně známých výrobců. Cílem tohoto příspěvku je seznámit čtenáře se základními typy sklízecích lisů a možnostmi jejich využití.

Lisy na válcové balíky

Lisy na válcové balíky jsou častěji využívány v případě dalšího využití slisovaného materiálu v zemědělské výrobě. Vyšší oblíbenost vyplývá především z nižších pořizovacích nákladů. Důležitou roli hraje i fakt, že lis při své funkci vystačí s energetickým prostředkem (traktorem) s nižším instalovaným výkonem. Šířka balíků se nejčastěji pohybuje na úrovni 120 až 125 cm. Možný průměr balíků se pohybuje v závislosti na použitém zařízení a jeho nastavení v širokém rozmezí 60 až 180 cm. Pro využití válcových balíků v zemědělské prvovýrobě jsou k dispozici i vhodná rozdružovací zařízení. A to při využití pro krmné i stelivové účely. Pokud se lisuje suchý materiál (do 15 % obsahu veškeré vody), balíky mají vysokou slisovanost a jsou ovinuty sítí, dochází i v případě nutnosti venkovního skladování při nevhodných klimatických podmínkách k navlhání pouze krajních vrstev balíků (do hloubky asi 10–15 cm) a materiál uvnitř balíku zůstává suchý, a tím pádem odolný proti nežádoucím hnilobám a plísním.
Dále je výhodou možnost výroby senáže využitím zařízení pro ovíjení slisovaných balíků neprodyšnou fólií. Pro senážování se využívají zpravidla lisy standardně vybavené řezacím ústrojím. Řezání zajišťuje většinou 15 až 25 nožů, teoretická délka řezanky je 45 až 75 mm.
Nevýhodou válcových balíků jsou jejich horší dopravně-manipulační vlastnosti.

Lisy na hranolové balíky

Lisy na hranolové balíky jsou využívány k lisování suchých stébelnin, zejména slámy a sena pro následné využití v živočišné výrobě, nebo pro jiné technické či energetické využití. Vzhledem ke konstrukčnímu řešení přísunu paliva do většiny velkých kotlů při spalování rostlinné biomasy mají v současnosti lisy na hranolové balíky dominantní postavení při lisování za účelem přímého spalování.
Lisovací ústrojí je zpravidla pístové. Píst lisuje balík pohybem v lisovací komoře ve směru kolmém na nejmenší profil balíků. Délka balíku a jeho slisovanost je většinou nastavitelná. Aby balík udržel svůj tvar i po opuštění lisovací komory, je ovinut provázky. Lisy na hranolové balíky mají vyšší pořizovací náklady a zpravidla kladou i větší nároky na výkon pohonné jednotky. Výhodou je možnost efektivního skladování ve více vrstvách.
Při výrobě senáže se lisy na hranaté balíky v podmínkách českého zemědělství téměř nepoužívají. Využívají-li se k senážování, mají zpravidla řezací ústrojí a rozměry balíku jsou voleny tak, aby s nimi byla pohodlná manipulace. Rozměry lisovací komory u pístových lisů se pohybují v rozmezí 0,5 x 0,8 m až 1,2 x 0,8 m. Délku balíku lze zpravidla zvolit. V praxi se délka přizpůsobuje podmínkám manipulace, dopravy a skladování a nejčastěji bývá v rozmezí 1,7 až 2,2 m. Pro výrobu senáže se používají lisy s menšími rozměry lisovací komory, naopak větší rozměry se používají při sklizi slámy a sena. Větší lisy mají zpravidla řiditelnou nápravu a široké pneumatiky, z důvodu menšího měrného zatížení povrchu pozemku.
V minulosti byly v zemědělských podnicích hojně rozšířeny sklízecí lisy na malé hranolové balíky určené pro ruční manipulaci. Tento systém se ale v současnosti vzhledem k vyšší ceně ruční práce ve velkých podnicích nepoužívá.

Speciální lisy

Lisy na hranolové a válcové balíky reprezentují naprostou většinu všech sklízecích lisů používaných v podmínkách českého zemědělství. Tyto způsoby jsou obecně známé, prozkoumané a jsou jim konstrukčně přizpůsobeny i navazující technologie pro další zpracování slisovaných materiálů.
Přesto existují a v menší míře se i používají typy lisů, které nejsou úplně běžné, ale možnosti jejich využití jsou přesto velmi zajímavé.
Alternativou pro výrobu senáže v ovinutých válcových balících je využití technologie senážování ve vacích. Lisy, které mateiálem plní vaky v podobě rukávců z plynotěsné dvou nebo třívrstvé fólie, jsou zpravidla řešeny jako nesamojízdná mobilní zařízení. K dopravě i pohonu zařízení je nejčastěji využíván traktor o výkonu v rozmezí 55 až 184 kW v závislosti na výkonu lisu. Nejvýkonnější lisy mohou mít vlastní motor o výkonu až 400 kW. Výkonnost dosahuje v závislosti na použitém zařízení a lisovaném materiálu 25 až 250 t/h. Průměry vaků se pohybují od 1,6 do 3,6 m. Délka vaku je omezena většinou prostorem pro jeho umístění. V praxi dosahuje maximálně 150 m. Vaky jsou plněny materiálem nařezaným sklízecími řezačkami nebo senážními vozy.
Další, méně tradiční využití sklízecích lisů je pro lisování réví vzniklého při zimním řezu vinic do balíků. Tato technologie je používaná v zemích s velkou rozlohou vinic a začíná se rozvíjet i ve vinařských oblastech v České republice. Lis v soupravě s traktorem během jednoho přejezdu provede sběr réví z meziřadí vinic a slisuje jej do balíků. Vyrábějí se lisy na válcové balíky (průměr balíku je asi 0,50–0,60 m) i na hranolové balíky (rozměry 1,00 x 0,50 x 0,50 m, hmotnost 20–35 kg). Balíky jsou ovinuty provázkem, PE-fólií nebo síťovým rukávcem. Výkonnost stroje je 45–60 balíků za hodinu. Plošná výkonnost závisí na odrůdě, typu vedení, způsobu řezu apod.
Z konstrukčního hlediska je lis tvořen nosným rámem, jednonápravovým podvozkem, závěsem, sběracím ústrojím, svinovací komorou s odklopnou zadní částí a vázacím ústrojím. Pohon funkčních částí stroje je řešen od vývodového hřídele a hydrauliky traktoru.
Pro zvýšení výkonnosti a snížení počtu přejezdů meziřadím vinice při vyvážení balíků lze lis doplnit o zásobník schopný pojmout až šest balíků, který lze průběžně vyprazdňovat na kraji pozemku.
Lis vyžaduje agregaci s traktorem o výkonu motoru minimálně 15 kW. Jistou nevýhodu představuje poměrně vysoká hmotnost stroje, která činí asi 500 kg. K převozu lisu je proto vhodný valník.
Dalším příkladem speciálního lisu je sklízecí lis pro výrobu pelet ze stébelnin. Z hlediska technického řešení se jedná o adaptér integrovaný ke sklízecí řezačce. Odříznutí sklízených rostlin a jejich nařezání na požadovaný rozměr probíhá systémem klasické bubnové sklízecí řezačky. Před následným vstupem do lisu je nařezaný materiál sušen odpadním teplem od motoru. Slisované pelety jsou zchlazeny a následně umístěny do zásobníku. Prototyp stroje byl prezentován v SRN pod názvem Biotruck 2000.
Příspěvek vznikl v rámci řešení výzkumného záměru MZE 0002703102 „Výzkum efektivního využití technologických systémů pro setrvalé hospodaření a využívání přírodních zdrojů ve specifických podmínkách českého zemědělství“. Za poskytnuté podklady děkuji doc. Ing. Patrikovi Burgovi, Ph.D., ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity.
Seznam použité literatury je k dispozici u autora.

 

Klíčové informace

– Při sklizni stébelnin jsou v ČR používány téměř výhradně lisy na válcové nebo hranolové balíky. Provoz lisu na válcové balíky klade nižší nároky na pořizovací náklady a výkon traktoru.
– Hranolové balíky mají lepší dopravně-manipulační vlastnosti a jsou použitelnější v případě technického a energetického využití.
– Lis na válcové balíky lze v kombinaci se zařízením na ovíjení balíků využít pro výrobu senáže. Výrobu a uskladnění senáže lze alternativně realizovat i lisováním do vaků
.

 

Ing. Jiří Souček, Ph.D.
Výzkumný ústav zemědělské techniky, v. v. i., Praha

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *