Zákon o rostlinolékařské péči

PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 409/2000 Sb. a zákonem č. 314/2001 Sb. ZÁKON o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
ROSTLINOLÉKAŘSKÁ PÉČE

ODDÍL I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1
Předmět a rozsah úpravy

Tento zákon stanoví oprávnění a povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti rostlinolékařské péče, upravuje ochranu státního území před zavlečením a rozšiřováním karanténních škodlivých organismů a podmínky zacházení s přípravky na ochranu rostlin, pomocnými prostředky ochrany rostlin a mechanizačními prostředky na ochranu rostlin, stanoví orgány státní správy na úseku rostlinolékařské péče a jejich působnost a sankce za porušování stanovených povinností.

§ 2
Základní pojmy

(1) Rostlinolékařská péče je souhrnem právních, technických, organizačních a odborných opatření za účelem uchování zdraví rostlin a ochrany rostlinných produktů.

(2) Rostlinami jsou celé rostliny způsobilé k růstu nebo rozmnožování nebo tyto jejich části: plody v botanickém smyslu s výjimkou hluboce zmrazených; zelenina s výjimkou hluboce zmrazené; hlízy, cibule, oddenky a jiné vegetativní části rostlin použitelné k pěstování; řezané květiny; větve s listy a uříznuté stromky s listy; kultury rostlinných pletiv; semena v botanickém smyslu s výjimkou těch, která nejsou určena k pěstování.

(3) Rostlinnými produkty jsou produkty rostlinného původu a části rostlin nezpracované nebo zpracované jednoduchým způsobem, například sušením nebo mechanicky, pokud nejsou rostlinami; dřevo je rostlinným produktem, pokud má zachován alespoň zčásti přirozený oblý povrch, s kůrou nebo bez kůry, nebo pokud je ve formě štěpků, třísek, pilin, dřevního odpadu nebo odřezků nebo ve formě pomocného dřeva použitého při ložení zásilek, prokladů, palet nebo obalového materiálu sloužícího pro přepravu předmětů a představuje riziko z hlediska zdravotního stavu rostlin.

(4) Jiným předmětem se rozumí jakýkoliv předmět jiný než rostlina nebo rostlinný produkt, který může být nositelem škodlivého organismu a podléhá úředním opatřením.

(5) Škodlivými organismy jsou rostliny, živočichové nebo původci chorob, kteří působí nebo mohou způsobovat poškození rostlin nebo rostlinných produktů.

(6) Karanténními škodlivými organismy jsou škodlivé organismy, které by mohly způsobit hospodářské škody na území, v němž se dosud nevyskytují nebo v němž jsou jen omezeně rozšířeny, a proti nimž se uplatňují úřední opatření.

(7) Poruchy jsou škodlivé změny způsobené na rostlinách nepříznivými fyzikálními a chemickými faktory.

(8) Chemické a biologické přípravky na ochranu rostlin (dále jen „přípravky“) jsou účinné látky, popřípadě další látky zpracované do formy, v níž jsou uváděny do oběhu a dodávány uživateli, určené k
a) ochraně rostlin nebo rostlinných produktů před škodlivými organismy nebo k zabránění působení těchto organismů,
b) ovlivňování životních procesů v rostlinách jinak než prostřednictvím jejich výživy,
c) zabránění klíčení nebo ke konzervaci rostlinných produktů, pokud nepodléhají zvláštním předpisům o konzervačních prostředcích,1) nebo
d) ničení nežádoucích rostlin nebo jejich částí, omezování nežádoucího růstu rostlin nebo předcházení takovému růstu.

(9) Účinné látky jsou látky nebo organismy včetně virů mající obecný nebo specifický účinek proti škodlivým organismům nebo na rostliny, části rostlin nebo rostlinné produkty; za látky se považují přirozeně se vyskytující nebo vyrobené chemické prvky a jejich sloučeniny včetně nečistot nevyhnutelně vznikajících ve výrobním procesu.

(10) Rezidua přípravků jsou jedna nebo více látek přítomných v nebo na rostlinách nebo rostlinných produktech či potravinách rostlinného nebo živočišného původu nebo jinde přítomných v životním prostředí po použití přípravků, včetně jejich metabolitů a produktů vznikajících při jejich rozkladu nebo jako reakční produkt.

(11) Integrovaná ochrana rostlin je racionální uplatňování kombinace biologických, biotechnologických, chemických a pěstitelských opatření, při němž je použití chemických přípravků na ochranu rostlin omezeno na minimum nezbytné pro udržení výskytu škodlivých organismů na úrovni, kdy nezpůsobují hospodářsky nepřijatelné škody nebo ztráty.

(12) Zacházením s přípravky je jejich uvádění do oběhu a používání fyzickými a právnickými osobami.

(13) Mechanizačními prostředky na ochranu rostlin (dále jen „mechanizační prostředky“) jsou stroje a technická zařízení včetně doplňujících technologických součástí a příslušenství určené k aplikaci přípravků nebo k přímému hubení škodlivých organismů.

(14) Uváděním do oběhu je nabízení k prodeji, prodej, obchodní skladování, přeprava, vývoz a dovoz za účelem prodeje nebo jakýkoliv jiný způsob převodu na jinou osobu při podnikání.1a)

(15) Zásilkou je množství rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů, které se přepravuje z jedné země do druhé a na které je vystavováno, pokud je vyžadováno, jedno rostlinolékařské osvědčení. Zásilka může být složena z jedné nebo více partií.

(16) Partií je množství rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů, které je identifikovatelné zejména podle stejnorodého složení nebo původu.

(17) Úředním dokumentem, úředním opatřením nebo úředním úkonem se rozumí dokument, opatření nebo úkon vydaný, nařízený nebo provedený příslušným orgánem rostlinolékařské péče nebo dokument, opatření nebo úkon vydaný, nařízený nebo provedený z pověření orgánu rostlinolékařské péče.

(18) Chráněnou zónou je území vymezené a vyhlášené podle tohoto zákona, v němž není usídlený karanténní škodlivý organismus, ačkoliv může být usídlený v jedné nebo více částech České republiky nebo v sousedních státech České republiky, a v němž jsou příhodné podmínky pro usídlení tohoto karanténního škodlivého organismu; karanténní škodlivý organismus je považován za usídlený v určitém území, pokud je obecně známo, že se na tomto území vyskytuje, a přesto nebyla přijata mimořádná rostlinolékařská opatření k jeho vyhubení nebo se tato opatření v období nejméně 2 po sobě následujících let ukázala jako neúčinná.

(19) Oddělující zónou je území, ve kterém se určitý karanténní škodlivý organismus nevyskytuje nebo se proti němu provádějí mimořádná rostlinolékařská opatření; tato zóna přiléhá k území prostému karanténního škodlivého organismu nebo ke karanténnímu území.

(20) Karanténním územím je území, ve kterém se vyskytuje karanténní škodlivý organismus a na které se vztahují mimořádná rostlinolékařská opatření.

(21) Rostlinolékařským pasem je úřední dokument, který dokládá splnění ustanovení týkajících se původu a zdravotního stavu rostlin a rostlinných produktů stanovených tímto zákonem a který byl vystaven podle tohoto zákona.

(22) Rostlinolékařským osvědčením je mezinárodně uznávaný úřední dokument o původu a zdravotním stavu zásilky.

(23) Ochrannou lhůtou se rozumí doba, kterou je nutno dodržet
a) od posledního ošetření rostlin nebo rostlinných produktů přípravky do začátku zahájení
1. sklizně nebo zkrmování rostlin, nebo
2. uvedení do oběhu nebo zkrmování anebo započetí zpracování rostlinného produktu,
b) od použití přípravku
1. do vstupu nechráněného člověka nebo zvířete do ošetřeného prostoru nebo do místa ošetření, nebo
2. do manipulace s ošetřenými rostlinami nebo rostlinnými produkty, nebo
3. do výsevu nebo do výsadby následné, případně náhradní plodiny.

(24) Pěstováním je činnost spojená s umístěním rostlin do prostředí umožňujícího jejich růst, rozmnožování nebo rozšiřování.

(25) Rostlinami určenými k pěstování jsou rostliny již pěstované, které mají být po přemístění na jiné stanoviště nadále pěstovány, nebo rostliny dosud nepěstované, které mají být pěstovány.

(26) Pěstebním substrátem je materiál, který slouží jako prostředí umožňující růst rostlin nebo je k tomuto účelu určený.

(27) Kalamitním přemnožením se rozumí výrazný nárůst výskytu škodlivého organismu, kdy hrozí nebezpečí značných škod a který vyvolává potřebu mimořádných rostlinolékařských opatření.

(28) Indikací je vymezení použití přípravku zahrnující zejména tyto údaje:
a) druh rostliny nebo rostlinného produktu nebo jejich skupinu,
b) škodlivý organismus nebo skupinu škodlivých organismů nebo jiný účel použití přípravku.

(29) Správná rostlinolékařská praxe je soubor postupů, které zahrnují
a) uplatnění integrované ochrany rostlin,
b) správné použití přípravků v souladu s údaji uvedenými na jejich obalech nebo v příbalové dokumentaci,
c) předcházení rizikům spojeným s použitím, manipulací nebo skladováním přípravků, zvláště se zřetelem na zdraví lidí a zvířat a životní prostředí,
d) použití přípravků pouze v případech plně zdůvodnitelných výskytem škodlivých organismů nebo poruch a podmínkami pro vznik škod,
e) rozhodování o potřebě ochranných opatření na základě soustavného sledování zdravotního stavu rostlin, výskytu škodlivých organismů a podmínek prostředí,
f) přednostní použití přípravků, které představují minimální rizika ohrožení životního prostředí, zejména podzemních vod.

(30) Pomocné prostředky ochrany rostlin (dále jen „pomocné prostředky“) jsou látky zpracované do formy, v níž jsou uváděny do oběhu, určené k úpravě vlastností nebo účinku přípravků, aplikačně technologickým účelům, zjišťování výskytu škodlivých nebo užitečných organismů, ošetřování ran nebo úpravě vzhledu rostlin.

(31) Registrace přípravku nebo pomocného prostředku je správní úkon provedený příslušným orgánem rostlinolékařské péče v řízení na žádost fyzické nebo právnické osoby, jímž tento orgán potvrzuje splnění zákonem stanovených podmínek a formou rozhodnutí opravňuje žadatele k uvádění přípravku nebo pomocného prostředku do oběhu.

§ 3
Rostlinolékařská péče

Rostlinolékařská péče spočívá v
a) ochraně území České republiky před zavlékáním škodlivých organismů ze zahraničí a opatřeních proti šíření škodlivých organismů při vývozu do zahraničí,
b) soustavném zjišťování, vyhodnocování a evidenci výskytu škodlivých organismů a poruch na pozemcích a v objektech, kde se pěstují, vyrábějí, skladují nebo zpracovávají rostliny nebo rostlinné produkty,
c) omezování výskytu, šíření a působení škodlivých organismů a poruch a snižování jejich škodlivosti využitím přímých i nepřímých metod ochrany včetně mimořádných rostlinolékařských opatření s přihlédnutím k ochraně zdraví lidí, zvířat,2) zvěře,3) volně žijících živočichů,4) (dále jen „zvířata“) a životního prostředí,
d) rostlinolékařském dozoru,
e) registraci pěstitelů, výrobců a dovozců rostlin a rostlinných produktů, které mohou být zdrojem šíření karanténních škodlivých organismů, a dalších osob podle § 7 odst. 1,
f) registraci přípravků a pomocných prostředků,
g) sledování účinnosti přípravků, pomocných prostředků a geneticky modifikovaných organismů4a) určených k použití v ochraně rostlin, včetně jejich nežádoucích účinků,
h) registraci mechanizačních prostředků,
i) využívání vědeckých poznatků o škodlivých organismech a způsobech ochrany proti nim.

§ 4
Základní povinnosti

Právnické nebo fyzické osoby, které vyrábějí, zpracovávají, skladují nebo uvádějí do oběhu rostliny nebo rostlinné produkty, a vlastníci pozemků nebo osoby, které je užívají z jiného právního důvodu,
a) jsou povinni při své činnosti
1. omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů tak, aby v důsledku jejich přemnožení nevznikla škoda jiným osobám a aby nedošlo k poškození životního prostředí a zdraví lidí nebo zvířat,
2. ohlásit výskyt nebo podezření z výskytu karanténního škodlivého organismu, stanoveného v prováděcím předpise, příslušnému orgánu rostlinolékařské péče buď přímo, nebo prostřednictvím obce,
b) mohou provádět ošetřování rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů proti škodlivým organismům jen registrovanými přípravky nebo pomocnými prostředky způsobem stanoveným v § 29 a způsobilými mechanizačními prostředky (§ 35 a 37).

ODDÍL II
ODBORNÁ ZPŮSOBILOST
NA ÚSEKU ROSTLINOLÉKAŘSKÉ PÉČE

§ 5

(1) Zaměstnanci správních úřadů vykonávající odborné činnosti na úseku rostlinolékařské péče (dále jen „rostlinolékaři“) musí být
a) absolventy akreditovaných magisterských programů4b) uskutečňovaných vysokou školou v oblasti zemědělství nebo biologie ve studijním oboru rostlinolékařství nebo ochrana rostlin,
b) absolventy akreditovaných doktorských studijních programů uskutečňovaných vysokou školou ve studijním oboru rostlinolékařství nebo ochrana rostlin, nebo
c) držiteli vědecké hodnosti v oboru rostlinolékařství nebo ochrana rostlin.

(2) Zaměstnanci správních úřadů vykonávající odborné činnosti na úseku rostlinolékařské péče pouze v oblasti přípravků, pomocných prostředků nebo mechanizačních prostředků anebo diagnostiky škodlivých organismů a poruch mohou být též absolventy akreditovaných magisterských studijních programů uskutečňovaných vysokou školou v oblasti chemie, farmacie nebo jiného studijního oboru zahrnujícího studium biologie nebo ekologie.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na zaměstnance správních úřadů, kteří ke dni 1. ledna 1997 vykonávali odborné činnosti na úseku rostlinolékařské péče po dobu nejméně 8 let, a dále na absolventy vysokých škol zemědělského nebo biologického zaměření se specializací pro obor rostlinolékařství nebo ochrany rostlin a absolventy postgraduálního studia v oboru rostlinolékařství nebo ochrany rostlin.

§ 6

Živnostensky podnikat na úseku rostlinolékařské péče v oborech
a) diagnostická, zkušební a poradenská činnost v ochraně rostlin,
b) ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy proti škodlivým organismům přípravky,
c) kontrolní testování mechanizačních prostředků

mohou jen osoby splňující kvalifikační kritéria uvedená v § 5 odst. 1 nebo osoby s ukončeným středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním a s odbornou praxí; obor středoškolského a vysokoškolského studia a délku odborné praxe stanoví prováděcí předpis.

ODDÍL III
REGISTRACE OSOB
A SOUSTAVNÁ
ROSTLINOLÉKAŘSKÁ KONTROLA

§ 7
Registrace osob

(1) Dovážet, pěstovat nebo vyrábět rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty stanovené prováděcím právním předpisem mohou pouze osoby za tímto účelem registrované v úředním registru osob pod registračním číslem, kterým se tyto osoby identifikují. Této registraci podléhají rovněž osoby, které hodlají žádat o vydání náhradních rostlinolékařských pasů v souladu s § 7e odst. 6. Úřední registr osob vede příslušný orgán rostlinolékařské péče. Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti a způsob registrace, jakož i způsob vedení úředního registru osob.

(2) Registraci v úředním registru osob nepodléhají osoby, které jimi vypěstované rostliny nebo vyrobené rostlinné produkty anebo jiné předměty uvedené v odstavci 1 neuvádějí do oběhu, pokud tyto rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty nemohou způsobit rozšiřování karanténního škodlivého organismu.

(3) Osoby, které hodlají dovážet, pěstovat nebo vyrábět rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty uvedené v odstavci 1 anebo nahrazovat rostlinolékařské pasy podle § 7e odst. 6, žádají o registraci příslušný orgán rostlinolékařské péče. Náležitosti žádosti o registraci stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Příslušný orgán rostlinolékařské péče vydá rozhodnutí o registraci osoby uvedené v odstavci 1, jestliže
a) se v místě provádění činnosti podle požadovaného rozsahu registrace nevyskytují karanténní škodlivé organismy vztahující se k této činnosti,
b) údaje uvedené v žádosti o registraci byly shledány úplnými a pravdivými,
c) shledá, že tato osoba je způsobilá plnit zvláštní požadavky uvedené v § 7a písm. e).

(5) Náklady na odborné úkony spojené s řízením o registraci osoby hradí žadatel o registraci osoby.

§ 7a
Povinnosti registrovaných osob

Osoby registrované podle § 7 jsou povinny
a) vést evidenci stanovenou prováděcím právním předpisem,
b) poskytnout součinnost příslušnému orgánu rostlinolékařské péče při provádění rostlinolékařského dozoru a poskytnout mu potřebné informace a podklady nebo zmocnit pro tento účel jinou odborně způsobilou osobu,
c) provádět prohlídky rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů uvedených v § 7 odst. 1, a to v termínech a způsobem, které stanoví příslušný orgán rostlinolékařské péče,
d) oznámit příslušnému orgánu rostlinolékařské péče způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem
1. neobvyklý výskyt škodlivých organismů, příznaků napadení škodlivými organismy nebo jiné abnormality na rostlinách, rostlinných produktech nebo jiných předmětech uvedených v § 7 odst. 1,
2. ukončení, přerušení, obnovení nebo změnu činnosti, pro kterou jsou registrovány,
e) plnit zvláštní požadavky k omezování šíření karanténních škodlivých organismů stanovené prováděcím právním předpisem,
f) na základě úředního úkonu příslušného orgánu rostlinolékařské péče plnit specifické povinnosti vztahující se k péči o zdravotní stav rostlin a rostlinných produktů, k hodnocení jejich zdravotního stavu a k zabezpečení jejich totožnosti, popřípadě k péči o jiné předměty, a to až do připojení rostlinolékařského pasu podle § 7d odst. 1,
g) vést a upřesňovat plán pozemků a objektů, ve kterých jsou rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty uvedené v § 7 odst. 1 pěstovány, vyráběny, skladovány nebo používány nebo ve kterých se tyto rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty vyskytují; způsob vedení a upřesňování plánu pozemků a objektů stanoví příslušný orgán rostlinolékařské péče.

§ 7b
Zrušení registrace

(1) Příslušný orgán rostlinolékařské péče zruší registraci právnické nebo fyzické osoby, jestliže
a) ukončila činnost, pro niž byla tato osoba registrována, nebo
b) nastala skutečnost zabraňující registraci.

(2) Příslušný orgán rostlinolékařské péče může zrušit registraci osoby, zjistí-li, že tato osoba porušila opakovaně povinnost stanovenou v § 7a nebo nedodržela anebo nesplnila povinnost nařízenou podle § 12b odst. 1 nebo 3 nebo povinnost uloženou mimořádným rostlinolékařským opatřením.

§ 7c
Soustavná rostlinolékařská kontrola

(1) Soustavné rostlinolékařské kontrole podléhají rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty uvedené v § 7 odst. 1, které jsou pěstovány, vyráběny nebo užívány nebo se jen vyskytují na pozemcích a v objektech, které vlastní nebo z jiného právního důvodu užívají právnické nebo fyzické osoby podléhající registraci podle § 7 odst. 1, jakož i při tom používané pěstební substráty a obaly, popřípadě kontejnery, zemědělské stroje, zařízení a dopravní prostředky.

(2) Soustavnou rostlinolékařskou kontrolu provádí příslušný orgán rostlinolékařské péče přednostně v místech pěstování nebo výroby rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů uvedených v odstavci 1, a to pravidelně ve vhodných termínech, nejméně však jednou za rok, alespoň vizuální prohlídkou buď všech rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů nebo jejich reprezentativního vzorku.

(3) Soustavnou rostlinolékařskou kontrolou se zjišťuje výskyt karanténních škodlivých organismů stanovených prováděcím právním předpisem a ověřuje se, zda jsou splněny zvláštní požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.

(4) Nezjistí-li se soustavnou rostlinolékařskou kontrolou podle odstavců 1 až 3 výskyt karanténních škodlivých organismů a je-li ověřeno splnění zvláštních požadavků podle odstavce 3, vystaví příslušný orgán rostlinolékařské péče pro příslušné rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty rostlinolékařský pas podle § 7d nebo udělí osobě oprávněné k vystavování rostlinolékařských pasů podle § 7e odst. 4 souhlas s vystavením tohoto pasu.

(5) Zjistí-li se výskyt karanténního škodlivého organismu nebo nesplnění zvláštních požadavků podle odstavce 3, příslušný orgán rostlinolékařské péče nevystaví pro příslušné rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty rostlinolékařský pas nebo nedá souhlas k jeho vystavení, a to do doby, než bude prokázáno, že nebezpečí šíření karanténních škodlivých organismů již nehrozí. K vyloučení nebezpečí vyplývajícího ze zjištění výskytu karanténního škodlivého organismu nebo z nesplnění zvláštních požadavků podle odstavce 3 nařídí vhodná mimořádná rostlinolékařská opatření podle § 15 odst. 1.

ODDÍL IIIA
ROSTLINOLÉKAŘSKÉ PASY

§ 7d
Podmínky přemísťování rostlin,
rostlinných produktů a jiných předmětů

(1) Rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty uvedené v § 7 odst. 1 nesmějí být přemísťovány v rámci území České republiky mimo pozemky a objekty, které vlastní nebo z jiného právního důvodu užívají registrované osoby podle § 7 odst. 1, pokud k nim, k jejich obalům nebo k dopravním prostředkům, které je přepravují, není připojen rostlinolékařský pas platný pro dané území. Toto ustanovení se netýká přemísťování příslušných rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů mezi pozemky a objekty stejné právnické nebo fyzické osoby přes pozemky, které vlastní nebo z jiného právního důvodu užívá osoba jiná, pokud při těchto přesunech nedojde k převodu nebo přechodu vlastnických nebo užívacích práv k dotčeným rostlinám, rostlinným produktům a jiným předmětům na jiné právnické nebo fyzické osoby a pokud při tom nehrozí nebezpečí šíření karanténních škodlivých organismů.

(2) Rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty podle odstavce 1 nesmějí být přemísťovány do chráněné zóny stanovené podle § 14a odst. 1 ani být přemísťovány v rámci této zóny, pokud k nim, k jejich obalům nebo k dopravním prostředkům není připojen rostlinolékařský pas potvrzující na základě kontroly provedené podle § 7c odst. 1, že jsou splněny zvláštní požadavky stanovené prováděcím právním předpisem pro danou zónu.

(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty splňující podmínky pro jejich přemísťování přes chráněnou zónu nebo v rámci této zóny stanovené prováděcím právním předpisem.

(4) Nehrozí-li nebezpečí šíření škodlivých organismů, nevztahují se ustanovení odstavců 1 a 2 na přemísťování rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů pocházejících od osob, které nepodléhají povinnosti úřední registrace podle § 7 odst. 2, a na rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, které jsou určeny pro užití vlastníky nebo příjemci k nevýrobním a neobchodním účelům.

(5) Rostlinolékařský pas lze vystavit pro příslušnou chráněnou zónu podle § 14a, pokud byla kontrola provedená podle § 7c odst. 1 zaměřena na ověření splnění zvláštních požadavků stanovených prováděcím právním předpisem pro tuto zónu a bylo zjištěno, že tyto požadavky byly splněny.

§ 7e
Vystavování, používání a nahrazování
rostlinolékařských pasů

(1) Rostlinolékařské pasy vystavuje příslušný orgán rostlinolékařské péče nebo osoba registrovaná podle § 7 odst. 1, pokud jí příslušný orgán rostlinolékařské péče udělil oprávnění k vystavování těchto pasů podle odstavce 4 a souhlas s jejich vystavením v souladu s § 7c odst. 4. Podrobnosti k vystavování rostlinolékařských pasů a k vydávání souhlasu s jejich vystavením, jakož i náležitosti rostlinolékařských pasů stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Za připojení rostlinolékařských pasů k příslušným rostlinám, rostlinným produktům a jiným předmětům, k jejich obalům nebo dopravním prostředkům podle § 7d odst. 1 a 2 způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem odpovídá registrovaná osoba podle § 7 odst. 1.

(3) Právnické a fyzické osoby, které jako koneční uživatelé v rámci podnikání nakoupily nebo jiným způsobem získaly rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty opatřené rostlinolékařskými pasy, uchovávají tyto rostlinolékařské pasy nejméně po dobu 1 roku ode dne jejich získání. O tomto vedou evidenci. Podrobnosti vedení evidence stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Příslušný orgán rostlinolékařské péče může udělit oprávnění k vystavování rostlinolékařských pasů osobě registrované podle § 7 odst. 1 v rámci rozsahu její registrace. Podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Příslušný orgán rostlinolékařské péče zruší oprávnění k vystavování rostlinolékařských pasů osobě registrované podle odstavce 4, zjistí-li závažné nebo opakované nedodržení postupu při vystavování rostlinolékařských pasů anebo pokud zruší této osobě registraci podle § 7b.

(6) Rostlinolékařský pas vystavený podle odstavce 1 může být nahrazen jiným rostlinolékařským pasem (dále jen „náhradní pas“) pouze v případech stanovených prováděcím právním předpisem. Náhradní pasy vydává příslušný orgán rostlinolékařské péče, požádá-li o to osoba registrovaná podle § 7 odst. 1 způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Náležitosti náhradních pasů stanoví prováděcí právní předpis.

(7) Náklady spojené s vystavením nebo nahrazením rostlinolékařského pasu hradí osoba, která o vystavení nebo nahrazení tohoto pasu požádala.

ODDÍL IV
OCHRANA PROTI ZAVLÉKÁNÍ
ŠKODLIVÝCH ORGANISMŮ PŘI DOVOZU,
PRŮVOZU A VÝVOZU ZÁSILEK
(VNĚJŠÍ KARANTÉNA)
Obecná ustanovení

§ 8

(1) Zásilky podléhají při vstupu na území České republiky rostlinolékařské kontrole podle § 12a a před výstupem z České republiky podléhají rostlinolékařské kontrole podle § 13. Zvláštní právní předpisy o dovozu a vývozu rostlin4c) tím nejsou dotčeny.

(2) Dovozci a dopravci zásilek stanovených prováděcím právním předpisem jsou povinni předložit je s potřebnými přepravními doklady včetně identifikačních údajů příslušných osob k rostlinolékařské kontrole a umožnit její řádné a bezpečné provedení.

(3) Dovozci zásilek uvedených v odstavci 2 musí být registrováni v úředním registru způsobem stanoveným v § 7; ustanovení § 7a platí přiměřeně.

(4) Dovozci a dopravci jsou povinni předložit s potřebnými přepravními doklady k rostlinolékařské kontrole i zásilky
a) deklarované jako jiné než uvedené v odstavci 2, u nichž nastane při dovozu, popřípadě průvozu oprávněné podezření, že jde o zásilky uvedené v odstavci 2, nebo
b) stanovené příslušným orgánem rostlinolékařské péče v souladu s ustanoveními § 11 odst. 2 a 3

a umožnit řádné a bezpečné provedení této kontroly.

(5) Trvají-li pochybnosti o totožnosti zásilky uvedené v odstavci 4 písm. a) i po provedení její kontroly, zejména pokud jde o rod a druh rostlin nebo rostlinných produktů nebo původ zásilky, považuje se zásilka za zásilku uvedenou v odstavci 2.

(6) Rostlinolékařské kontrole podléhají též dopravní prostředky, sklady, kontejnery a obaly používané při přepravě nebo k dočasnému uskladnění zásilek.4d)

(7) Dovážené, popřípadě provážené zásilky uvedené v prováděcím právním předpisu a zásilky určené k vývozu, u kterých to vyžaduje orgán rostlinolékařské péče dovážející země, musí být opatřeny rostlinolékařským osvědčením podle § 9.

(8) Za podmínek stanovených prováděcím předpisem musí být zásilka opatřena rostlinolékařským osvědčením pro reexport, popřípadě dalším rostlinolékařským osvědčením.

(9) Pokud je mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, stanoven jiný druh úředního dokladu o původu a zdravotním stavu zásilek než rostlinolékařské osvědčení, použijí se příslušná ustanovení této smlouvy.

(10) Dovozci, vývozci a dopravci zásilek jsou povinni zajistit jejich přepravu takovým způsobem, aby při ní nemohlo dojít k jejich napadení škodlivými organismy ani k případnému rozšíření škodlivých organismů z nich.

§ 9
Rostlinolékařské osvědčení

(1) Rostlinolékařské osvědčení, popřípadě rostlinolékařské osvědčení pro reexport (dále jen „rostlinolékařské osvědčení“) vydává příslušný orgán rostlinolékařské péče po provedené rostlinolékařské kontrole, popřípadě na základě údajů uvedených v rostlinolékařském pasu. Rostlinolékařské osvědčení musí obsahovat náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem nebo při vývozu, popřípadě reexportu stanovené úředními požadavky dovážejících zemí.

(2) Je zakázáno pozměňovat vydané rostlinolékařské osvědčení.

§ 10
zrušen
Dovoz a průvoz

§ 11

(1) Je zakázáno dovážet a provážet5)
a) karanténní škodlivé organismy stanovené v prováděcím předpise a zásilky s jejich výskytem,
b) zásilky s výskytem karanténních škodlivých organismů na určitých rostlinách nebo rostlinných produktech stanovené v prováděcím předpise,
c) zásilky ze zemí, z nichž hrozí zvýšené nebezpečí zavlečení karanténních škodlivých organismů, stanovené prováděcím předpisem,
d) zásilky nesplňující zvláštní karanténní požadavky stanovené prováděcím předpisem.

(2) Pokud bezprostředně hrozí nebezpečí zavlečení nebo rozšiřování škodlivých organismů na území České republiky, může po vyhodnocení provedeném podle § 14 odst. 1 písm. a) příslušný orgán rostlinolékařské péče
a) zakázat dovoz a průvoz
1. škodlivých organismů jiných než uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), které se na území České republiky nevyskytují nebo jsou jen omezeně rozšířeny a u nichž existuje důvodné podezření, že jejich zavlečení nebo rozšiřování na území České republiky může vést ke značným škodám, a zásilek s jejich výskytem,
2. zásilek s výskytem karanténních škodlivých organismů uvedených v odstavci 1 písm. b) na jiných rostlinách nebo rostlinných produktech než uvedených v odstavci 1 písm. b),
3. zásilek ze zemí, z nichž hrozí zvýšené nebezpečí zavlečení karanténních škodlivých organismů jiných než uvedených v odstavci 1 písm. c),
4. zásilek způsobilých zavléct nebo rozšířit karanténní škodlivé organismy,
b) stanovit jiná účinná opatření proti zavlečení nebo rozšiřování karanténních škodlivých organismů,

a to způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.

(3) Nehrozí-li zjistitelné nebezpečí rozšíření škodlivých organismů, nevztahují se ustanovení odstavců 1 a 2 na škodlivé organismy a zásilky určené pro výzkumné nebo šlechtitelské účely, jejichž dovoz nebo průvoz je na základě žádosti povolen rozhodnutím příslušného orgánu rostlinolékařské péče. Tyto škodlivé organismy a zásilky podléhají rostlinolékařské kontrole. Podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Dovážená zásilka podléhající rostlinolékařské kontrole podle § 8 odst. 2 a 4 nesmí být propuštěna do navrhovaného celně schváleného určení nebo do navrhovaného celního režimu7a) před provedením rostlinolékařské kontroly nebo v rozporu s rozhodnutím příslušného orgánu rostlinolékařské péče podle § 12b odst. 1 písm. b), pokud v odstavci 5 není stanoveno jinak.

(5) Ustanovení odstavce 4 neplatí pro celní režim
a) tranzitu do vnitrozemí,7) pokud
1. je zásilka podrobena opatření podle § 12b odst. 1 písm. b), které nelze provést v místě provádění rostlinolékařské kontroly podle § 12 odst. 1 nebo § 12a odst. 2,
2. může být zásilka podrobena rostlinolékařské kontrole mimo vstupní místa v souladu s ustanovením § 12a odst. 2, nebo
3. musí být zásilka do ukončení rostlinolékařské kontroly dočasně uskladněna4d) podle § 12a odst. 5,
b) přepracování pod celním dohledem,7b) pokud je nařízeno ošetření nebo zpracování zásilky podle § 12b odst. 1 písm. b) bodu 3,
c) tranzitu z vnitrozemí,7c) pokud je nařízen zpětný vývoz do zahraničí podle § 12b odst. 1 písm. b) bodu 1.
§ 12
Vstupní místa

(1) Dovážet, popřípadě provážet zásilky podléhající rostlinolékařské kontrole podle § 8 odst. 2 a 4 je dovoleno jen přes místa, ve kterých je k provedení této kontroly zřízeno pracoviště příslušného orgánu rostlinolékařské péče, (dále jen „vstupní místa“). Vstupní místa a minimální podmínky pro provádění rostlinolékařské kontroly v nich stanoví prováděcí právní předpis, který též stanoví, ve kterých případech a za jakých podmínek mohou být tyto zásilky dováženy, popřípadě prováženy mimo vstupní místa.

(2) Příslušný celní úřad poskytne za úplatu příslušnému orgánu rostlinolékařské péče vhodné prostory umožňující splnění minimálních podmínek k výkonu rostlinolékařské kontroly ve vstupním místě. Tutéž povinnost má dopravce a pošta, provádí-li se rostlinolékařská kontrola při dovozu nebo průvozu v provozních prostorech, které vlastní nebo z jiného právního důvodu užívají.

Odstavce 3 až 8
zrušeny

§ 12a
Rostlinolékařská kontrola při dovozu

(1) Rostlinolékařskou kontrolou při dovozu se úředním postupem zjišťuje výskyt škodlivých organismů a ověřuje se, zda jsou splněny zvláštní požadavky stanovené prováděcím právním předpisem, a to prohlídkou všech dovážených, popřípadě provážených rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů nebo jejich reprezentativního vzorku, popřípadě též dopravních prostředků, skladů, kontejnerů a obalů používaných při přepravě nebo k dočasnému uskladnění zásilek.4d)

(2) Rostlinolékařská kontrola při dovozu se provádí přednostně ve vstupních místech podle § 12. V případech a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem může být provedena také mimo vstupní místa. Dovozce zajistí, aby byl příslušný orgán rostlinolékařské péče informován o tom, že se zásilka nachází v místě provedení rostlinolékařské kontroly, a aby mu byla poskytnuta pomoc potřebná k jejímu řádnému a bezpečnému provedení.

(3) Příslušný orgán rostlinolékařské péče neodpovídá za škody vzniklé zdržením dopravního prostředku v důsledku provedení rostlinolékařské kontroly.

(4) Příslušný orgán rostlinolékařské péče je oprávněn odebrat ze zásilky v potřebném rozsahu vzorky za účelem řádného provedení rostlinolékařské kontroly a eviduje zásilky, které byly podrobeny této kontrole, a výsledky této kontroly.

(5) Pokud při provádění rostlinolékařské kontroly vznikne oprávněné podezření, že zásilka neodpovídá ustanovením § 9 nebo § 11, musí být tato zásilka dočasně uskladněna4d) pouze v místě a za podmínek stanovených příslušným orgánem rostlinolékařské péče po dobu, než budou známy konečné výsledky případných laboratorních zkoušek, nebo může být na návrh dovozce vyvezena zpět do zahraničí.7d)

(6) Náklady na odborné úkony spojené s rostlinolékařskou kontrolou dovážené nebo provážené zásilky hradí dovozce této zásilky.

§ 12b
Naložení se zásilkou
po provedení rostlinolékařské kontroly

(1) Po provedení rostlinolékařské kontroly rozhodne příslušný orgán rostlinolékařské péče o tom, že dovážená nebo provážená zásilka
a) odpovídá ustanovením § 9 nebo § 11 a může být propuštěna do navrhovaného celního režimu7a) bez omezení, nebo
b) neodpovídá ustanovením § 9 nebo § 11 a musí být pod dohledem příslušného orgánu rostlinolékařské péče podrobena mimořádným rostlinolékařským opatřením, a to
1. vyvezena zpět do zahraničí,7d)
2. zcela nebo zčásti zničena7e) způsobem stanoveným orgánem rostlinolékařské péče, nebo
3. ošetřena nebo zpracována postupy a prostředky stanovenými orgánem rostlinolékařské péče, pokud tento orgán usoudí, že ustanovení § 9 nebo § 11 budou tímto splněna; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštního právního předpisu.7f)

Podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Na rozhodování podle odstavce 1 písm. a) se nevztahuje správní řád.

(3) U dovezených rostlin určených k pěstování a stanovených prováděcím právním předpisem se v místě jejich uložení nebo pěstování provádí následná rostlinolékařská kontrola po dovozu. Do ukončení následné kontroly nesmí být tyto rostliny nebo rostliny z nich vypěstované dále přemísťovány. Dovozce, příjemce nebo pěstitel těchto rostlin je povinen neodkladně informovat příslušný orgán rostlinolékařské péče o jejich dopravení na místo uložení nebo pěstování.

(4) Hrozí-li zavlečení nebo šíření karanténních škodlivých organismů anebo škodlivých organismů podle § 11 odst. 2 písm. a) bodu 1, musí být mimořádným rostlinolékařským opatřením podrobeny také dopravní prostředky, sklady, kontejnery a obaly použité při přepravě nebo k dočasnému uskladnění zásilky.4d)

(5) Mimořádná rostlinolékařská opatření podle odstavce 1 písm. b) a podle odstavce 4 nařizuje příslušný orgán rostlinolékařské péče dovozci, dopravci nebo příjemci zásilky. Náklady spojené s jejich plněním hradí ten, komu byla tato opatření nařízena.

(6) Pokud jsou nařízena mimořádná rostlinolékařská opatření podle odstavce 1 písm. b)
a) bodů 1 a 2, orgán rostlinolékařské péče označí rostlinolékařské osvědčení vystavené k příslušné zásilce za neplatné způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,
b) bodu 3, musí být zásilka prohlédnuta po provedeném ošetření nebo zpracování znovu,
c) bodů 1 až 3, zajistí dovozce, dopravce nebo příjemce zásilky místo jejího zničení, ošetření, zpracování nebo uskladnění takovým způsobem, aby se odtud případné škodlivé organismy nemohly šířit.

(7) Bylo-li o naložení se zásilkou rozhodnuto podle odstavce 1 písm. b) bodů 1 až 3, uvědomí o tom příslušný orgán rostlinolékařské péče rostlinolékařskou službu vyvážejícího státu způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem; prováděcí právní předpis stanoví další adresáty této informace.

(8) Jestliže povinná osoba podle odstavce 5 nesplní rozhodnutí příslušného orgánu rostlinolékařské péče podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 4, zajistí jeho provedení příslušný orgán rostlinolékařské péče na náklad této osoby.

§ 12c

(1) Nehrozí-li nebezpečí zavlékání karanténních škodlivých organismů a škodlivých organismů podle § 11 odst. 2 písm. a) bodu 1, nevztahují se ustanovení § 8, 9, § 11 odst. 1 písm. c) a d), § 12 a 12a na jednotlivé případy dovozu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, které jsou pěstované, vyráběné nebo používané v příhraničním pásmu na území cizího státu a jsou dovážené do České republiky ke zpracování nebo zužitkování v příhraničním pásmu na jejím území, pokud
a) je úředně určeno a evidováno příslušné místo zpracování nebo zužitkování v příhraničním pásmu a identifikována právnická nebo fyzická osoba, která toto zpracování provádí,
b) jsou příslušné rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty při přepravě opatřeny úředním dokladem o místě jejich původu vydaným ve vyvážející zemi,
c) je způsob přepravy zásilek upraven mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.

(2) Ustanovení § 8 odst. 2 až 5, § 9 a § 11 odst. 1 písm. c) neplatí pro provážené zásilky v celním režimu přímého tranzitu,5) které se přepravují v uzavřených a nepoškozených obalech nebo s neporušenou celní závěrou.7g)

(3) Nehrozí-li nebezpečí zavlékání škodlivých organismů, nevztahují se ustanovení § 8 odst. 2 až 5, § 9, § 11 odst. 1 písm. d) a § 12a na malá množství rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů stanovená prováděcím právním předpisem.

§ 13
Vývoz zásilek z České republiky

(1) Vyvážené zásilky musí splňovat karanténní požadavky dovážejícího, popřípadě provážejícího státu.

(2) Pokud rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty určené pro vývoz podléhají karanténním požadavkům dovážejícího, popřípadě provážejícího státu, jsou podrobeny před vývozem rostlinolékařské kontrole [§ 41 odst. 1 písm. c)], jestliže jejich vývozce, popřípadě výrobce
a) včas předloží příslušnému orgánu rostlinolékařské péče karanténní požadavky dovážejícího, popřípadě provážejícího státu a doklady o provedení požadovaných testů a ošetření,
b) požádá příslušný orgán rostlinolékařské péče o provedení této kontroly v dostatečném předstihu, aby ji bylo možno provést v rozsahu podle odstavce 3, nejméně však 2 pracovní dny přede dnem naložení zásilky.

(3) Rostlinolékařská kontrola podle odstavce 2 se vztahuje na rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty určené k vývozu, na dopravní prostředky, sklady, kontejnery a obaly používané při jejich přepravě, popřípadě na pozemky nebo objekty, ze kterých příslušné rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty pocházejí. Tuto kontrolu provádí příslušný orgán rostlinolékařské péče v místech jejich vypěstování, výroby, nakládky, popřípadě v jiných místech, která stanoví po dohodě s vývozcem, popřípadě výrobcem.

(4) Pokud zásilka odpovídá karanténním požadavkům dovážejícího, popřípadě provážejícího státu a vystavení rostlinolékařského osvědčení je součástí karanténních požadavků těchto států, vystaví příslušný orgán rostlinolékařské péče po provedení rostlinolékařské kontroly rostlinolékařské osvědčení podle § 9 odst. 1, popřípadě jiný úřední dokument podle § 8 odst. 9.

ODDÍL V
OCHRANA PROTI ROZŠIŘOVÁNÍ
ŠKODLIVÝCH ORGANISMŮ
NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY
(VNITŘNÍ KARANTÉNA)

§ 14

(1) Příslušný orgán rostlinolékařské péče
a) soustavně vyhodnocuje míru rizika škodlivých organismů nově zjištěných na území České republiky nebo v dovážených, popřípadě provážených zásilkách pro rostliny a rostlinné produkty způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,
b) provádí průzkum rozsahu výskytu karanténních škodlivých organismů, které byly zjištěny nebo u nichž je podezření z výskytu na území České republiky,
c) po zjištění výskytu nebo podezření z výskytu karanténního škodlivého organismu stanoveného prováděcím právním předpisem anebo škodlivého organismu podle § 11 odst. 2 písm. a) bodu 1 a po provedení potřebného odborného šetření nařídí mimořádná rostlinolékařská opatření podle § 15 a 41 nebo § 42 vedoucí k vyhubení nebo zamezení dalšího šíření tohoto škodlivého organismu; hrozí-li nebezpečí z prodlení, nařídí tato opatření neprodleně,
d) může nařídit mimořádná rostlinolékařská opatření též v případě, že nebyla splněna povinnost podle § 7a písm. c), e) nebo f), nebo po zjištění kalamitního přemnožení škodlivého organismu,
e) vede evidenci výskytu karanténních škodlivých organismů způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,
f) po zjištění změn ve výskytu nebo územním rozšíření karanténního škodlivého organismu nebo při změně podmínek pro jeho šíření nebo při změně osoby, která vlastní nebo z jiného právního důvodu užívá pozemek nebo objekt, na něž se vztahují mimořádná rostlinolékařská opatření, nařídí nová, těmto změnám odpovídající mimořádná rostlinolékařská opatření podle § 15 a 41 nebo § 42,
g) zruší mimořádná rostlinolékařská opatření, prokáže-li se způsobem stanoveným příslušným orgánem rostlinolékařské péče, že se na pozemku, v objektu nebo území, na které se tato opatření vztahují, příslušný škodlivý organismus již nevyskytuje, nebo po uplynutí lhůty stanovené v nařízených mimořádných rostlinolékařských opatřeních, pokud byla tato opatření splněna.

(2) Způsob odborného šetření podle odstavce 1 písm. c) stanoví prováděcí předpis.

(3) Přechovávání, rozmnožování anebo jiná manipulace s karanténními škodlivými organismy anebo škodlivými organismy podle § 11 odst. 2 písm. a) bodu 1 je možná jen pro účely výzkumu, diagnostiky a šlechtění rostlin, a to na základě rozhodnutí vydaného příslušným orgánem rostlinolékařské péče na žádost právnické nebo fyzické osoby, nehrozí-li zjistitelné nebezpečí rozšíření těchto škodlivých organismů. Způsob posuzování tohoto nebezpečí a náležitosti žádosti stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Orgán rostlinolékařské péče od nařízení mimořádných rostlinolékařských opatření podle odstavce 1 písm. c) upustí v případech
a) nakládání s rostlinami, rostlinnými produkty a jinými předměty, které mohou být nositeli škodlivých organismů, ale jsou určeny pro užití vlastníky nebo příjemci k nevýrobním a neobchodním účelům, pokud je vyloučeno nebezpečí šíření škodlivého organismu,
b) kdy bylo odborným šetřením zjištěno, že provedením mimořádných rostlinolékařských opatření nelze v daných podmínkách docílit omezení výskytu nebo šíření příslušného škodlivého organismu.

(5) Osoba, která je vlastníkem pozemku nebo objektu v území, v němž jsou nařízena mimořádná rostlinolékařská opatření, nebo osoba, která takové nemovitosti užívá z jiného právního důvodu, je povinna o jejich prodeji nebo jiném způsobu převodu na jiné osoby nebo o jejich pronájmu, výpůjčce, popřípadě zřízení věcného břemene neprodleně informovat příslušný orgán rostlinolékařské péče a je povinna o nařízených rostlinolékařských opatřeních informovat osobu, která hodlá tyto pozemky koupit, pronajmout nebo jinak užívat.

§ 14a
Chráněné zóny

(1) Příslušný orgán rostlinolékařské péče stanoví prováděcím právním předpisem chráněnou zónu proti určitému karanténnímu škodlivému organismu, je-li úředním průzkumem prokázáno, že tento organismus není ve vymezeném území usídlený. Podrobnosti při stanovování chráněné zóny a provádění úředního průzkumu stanoví prováděcí právní předpis.

(2) V chráněné zóně provádí příslušný orgán rost-linolékařské péče pravidelný a systematický úřední průzkum výskytu příslušného karanténního škodlivého organismu, a to způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.

(3) Do chráněné zóny je zakázáno zavlékat nebo přemísťovat prováděcím právním předpisem stanovené
a) karanténní škodlivé organismy,
b) rostliny a rostlinné produkty,
c) rostliny a rostlinné produkty s výskytem určitých karanténních škodlivých organismů,
d) rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty nesplňující zvláštní požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.

ODDÍL VI
MIMOŘÁDNÁ
ROSTLINOLÉKAŘSKÁ OPATŘENÍ

§ 15

(1) Mimořádná rostlinolékařská opatření jsou
a) zákaz, omezení nebo stanovení zvláštních podmínek pro pěstování, sklizeň, posklizňovou úpravu, uvádění do oběhu, průmyslové zpracování a jiné použití rostlin a rostlinných produktů, popřípadě jiných předmětů po dobu stanovenou příslušným orgánem rostlinolékařské péče,
b) zákaz nebo stanovení zvláštních podmínek užívání pozemků, skladů, provozů nebo zařízení anebo přemísťování rostlin, rostlinných produktů, zeminy, statkových hnojiv, kompostů, popřípadě jiných materiálů a předmětů, dopravních prostředků a živočichů, kteří mohou být nositeli škodlivých organismů, po dobu stanovenou příslušným orgánem rostlinolékařské péče,
c) jednorázové zničení rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů napadených nebo podezřelých z napadení škodlivými organismy nebo jejich ošetření stanovenými postupy a prostředky,
d) jednorázová asanace pozemků, čištění a asanace skladů, provozních prostorů, strojů, dopravních prostředků, zařízení, nářadí nebo jiných předmětů,
e) jednorázové povinné vyšetření rostlin nebo rostlinných produktů, popřípadě jiných předmětů na napadení škodlivými organismy nebo na rezistenci proti nim,
f) stanovení zvláštních podmínek k ochraně organismů, které nejsou škodlivými organismy podle tohoto zákona, před vedlejším škodlivým působením přípravků,
g) zákaz uvádění do oběhu a používání přípravků nebo zákaz používání mechanizačních prostředků,
h) vymezení karanténního území a oddělující zóny.

(2) Mimořádná rostlinolékařská opatření nařizuje příslušný orgán rostlinolékařské péče
a) v případech uvedených v § 7c odst. 5, § 12b odst. 1 písm. b) a § 14 odst. 1 písm. c),
b) k ochraně před zavlečením karanténních škodlivých organismů do oddělující zóny, popřípadě před jejich rozšířením v této zóně,
c) při zjištění nesprávného zacházení s přípravky, je-li ohroženo zdraví lidí nebo zvířat nebo životní prostředí,
d) při zjištění, že přípravek neodpovídá požadavkům podle § 19 odst. 1 nebo používaný mechanizační prostředek neodpovídá požadavkům podle § 35 a 36.

(3) Je-li k účelům podle odstavce 1 písm. c) nebo d) nezbytné použít jiný chemický přípravek nežli přípravek podle § 2 odst. 9, stanoví příslušný orgán rostlinolékařské péče pro jeho použití závazný technologický postup.

§ 16
Náhrada majetkové újmy
vzniklé v souvislosti s uložením
mimořádných rostlinolékařských opatření

(1) Osobám dotčeným mimořádnými rostlinolékařskými opatřeními uvedenými v § 15 odst. 1 písm. c), d), e) poskytne ten, kdo opatření nařídil, náhradu majetkové újmy, kterou dotčené osoby utrpí v důsledku provedení těchto opatření.

(2) Náhrada se poskytne z prostředků státního rozpočtu. Podrobnosti stanoví prováděcí předpis.

(3) Náhrada podle odstavce 1 se neposkytne
a) osobě, která zapříčinila uložení mimořádných rostlinolékařských opatření nebo se na jejich zapříčinění podílela nesplněním povinností vyplývajících z tohoto zákona nebo ze souvisejících zvláštních právních předpisů9) nebo uvedená opatření nesplnila,
b) v případech podle § 12b odst. 1 písm. b).

(4) K posouzení, zda jsou splněny podmínky pro poskytnutí náhrady podle odstavce 1, musí být vyžádáno stanovisko příslušného orgánu rostlinolékařské péče. Výši utrpěné majetkové újmy musí osoba, které má být náhrada poskytnuta, prokázat.

ODDÍL VII
PŘÍPRAVKY A POMOCNÉ PROSTŘEDKY

§ 17
Registrace přípravků a pomocných prostředků

(1) Přípravky a pomocné prostředky mohou být
a) používány pouze tehdy, jsou-li registrovány příslušným orgánem rostlinolékařské péče nebo byla-li podána žádost o prodloužení registrace podle § 22 odst. 1,
b) uváděny do oběhu jen fyzickou nebo právnickou osobou, které bylo vydáno rozhodnutí o registraci; toto ustanovení se nevztahuje na osoby, které přípravky prodávají, jejich prodej zprostředkovávají nebo jiným způsobem je poskytují uživatelům, aniž by ovlivňovaly jejich vlastnosti nebo formu či balení a jejich označování podle § 26.

(2) Na fyzickou nebo právnickou osobu, která hodlá uvádět do oběhu přípravek nebo pomocný prostředek, který již je registrován, a za tímto účelem ovlivňovat jeho vlastnosti nebo formu či balení a označování, se však ustanovení odstavce 1 písm. b) vztahuje.

(3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na přípravky a pomocné prostředky, které
a) jsou určeny k experimentálnímu použití podle § 33,
b) jsou na území České republiky vyráběny, skladovány nebo převáženy s určením pro vývoz do jiného státu.

§ 18
Žádost o registraci

(1) Žádost o registraci podává příslušnému orgánu rostlinolékařské péče osoba, která přípravek vyrábí, nebo osoba uvedená v § 17 odst. 2 (dále jen „výrobce“) nebo dovozce, kteří hodlají přípravek nebo pomocný prostředek uvádět do oběhu (dále jen „žadatel“). Náležitosti žádosti o registraci stanoví prováděcí předpis.

(2) Žadatel nebo jeho právní zástupce musí mít sídlo na území České republiky.

(3) Žadatel o registraci přípravku nebo pomocného prostředku, který není v České republice dosud registrován, nejde-li o osobu uvedenou v § 17 odst. 2, je osobou, jejíž práva k údajům předaným se žádostí o registraci jsou chráněna podle § 20.

(4) Účastníkem řízení o registraci přípravku nebo pomocného prostředku ve prospěch osoby uvedené v § 17 odst. 2 je též osoba, které bylo dříve vydáno rozhodnutí o registraci téhož přípravku.

§ 19
Registrační řízení

(1) Přípravek se registruje, jestliže
a) je to v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, a jeho účinná látka je uvedena v úředním seznamu účinných látek (§ 19b odst. 4),
b) se zřetelem k soudobým vědeckotechnickým poznatkům při hodnocení dokumentačního souboru údajů je prokázáno, že při použití přípravku podle § 29 vzhledem k obvyklým podmínkám, za nichž může být použit,
1. je dostatečně účinný,
2. nemá nepřijatelný účinek na rostliny nebo rostlinné produkty,
3. nezpůsobuje zbytečné trápení a bolest obratlovcům, proti nimž je určen,
4. nemá škodlivý účinek na zdraví lidí nebo zvířat, a to přímý ani nepřímý (zejména prostřednictvím pitné vody, potravin nebo krmiv), a na podzemní vodu,
5. nemá nepřijatelný účinek na životní prostředí, zejména s ohledem na jeho rozpad a distribuci v životním prostředí, případnou kontaminaci povrchové a podzemní vody a účinky na necílové druhy organismů,
c) druh a množství účinné látky, případně všechny toxikologicky nebo ekotoxikologicky závažné nečistoty a vedlejší látky lze stanovit vhodnými a dostupnými metodami schválenými příslušným orgánem rostlinolékařské péče,
d) jeho toxikologicky nebo ekotoxikologicky závažná rezidua vznikající při použití podle podmínek navržených v žádosti o registraci lze zjistit vhodnými a dostupnými metodami,
e) jeho fyzikální a chemické vlastnosti byly určeny a nebyly shledány nepřijatelnými z hlediska správného použití a skladování přípravku,
f) maximální hodnoty reziduí v zemědělských výrobcích po jeho správném použití jsou v souladu s hodnotami, které jsou stanoveny zvláštními právními předpisy,10)
g) odpovídá technickým požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem.

(2) Splnění požadavků uvedených v odstavci 1 písm. b) až g) se prokazuje úředními zkouškami a analýzami určenými nebo uznanými příslušným orgánem rostlinolékařské péče, které byly provedeny za podmínek převažujících na území České republiky.

(3) Žadatel je povinen bezplatně poskytnout potřebné množství vzorku přípravku, účinné látky a dalších komponentů přípravku včetně obalu podle požadavku příslušného orgánu rostlinolékařské péče.

(4) Posouzení vlastností přípravku z hlediska ochrany zdraví lidí (dále jen „toxikologický posudek“) zajišťuje Ministerstvo zdravotnictví v souladu s metodikami uplatňovanými v rámci Evropské unie.

(5) Přípravek lze registrovat, souhlasí-li s tím Ministerstvo zdravotnictví, za podmínek v toxikologickém posudku stanovených.

(6) Náklady na odborné úkoly spojené s registračním řízením hradí žadatel o registraci.

§ 19a
Zkoušení přípravků

(1) Přípravky zkoušejí pro účely registrace osoby k tomu pověřené podle § 40 odst. 2 písm. c) a ve zvláštních případech příslušný orgán rostlinolékařské péče.

(2) Příslušný orgán rostlinolékařské péče je oprávněn
a) určovat metodiky zkoušení přípravků, zkušební podmínky a cíle zkoušek,
b) vyžadovat po osobách uvedených v odstavci 1
1. informace o přípravě zkoušek a analýz a jejich průběhu,
2. předložení dokladů o plnění podmínek zkoušení přípravků,
c) vykonávat rostlinolékařský dozor (§ 37a) nad zkoušením přípravků,
d) dát podnět k odejmutí příslušného pověření při zjištění hrubého porušení podmínek zkoušení přípravků.

(3) Zkoušení přípravků za účelem získání dokladů o splnění podmínek registrace podle § 19 odst. 1 a 2 musí probíhat v souladu se správnou laboratorní praxí a správnou pokusnickou praxí, jejichž zásady stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Osoby pověřené podle § 40 odst. 2 písm. c)
a) musí být vybaveny
1. dostatečným počtem odborných a technických pracovníků, kteří mají potřebné vzdělání, dovednosti, technické znalosti a zkušenosti pro činnosti, jimiž jsou pověřeni,
2. vhodným a způsobilým strojovým, přístrojovým a dalším technickým vybavením,
3. pozemky, skleníky, sklady a dalšími zařízeními pro vykonávání pokusů,
4. zpracovanými standardními operačními postupy,
5. funkčním systémem vnitřní kontroly jakosti práce,
6. zpracovaným metrologickým řádem,
7. osvědčením o povolení provádění pokusů na zvířatech, pro případ provádění zkoušek na zvířatech a „Projektem pokusů“ podle zvláštních předpisů,10a)
b) jsou povinny na požádání příslušného orgánu rostlinolékařské péče
1. poskytnout informace a doklady prokazující splnění základních požadavků uvedených pod písmenem a) a dalších požadavků stanovených podle odstavce 5,
2. poskytnout před začátkem pokusů nebo zkoušek podrobnou informaci o nich, především o místu, kde mají být provedeny, a o přípravcích, které mají být použity,
3. umožnit provedení kontroly splnění požadavků uvedených pod písmenem a) a dalších požadavků podle odstavce 5,
c) jsou povinny
1. uchovávat závěrečné zprávy o provedených zkouškách po dobu stanovenou prováděcím právním předpisem,
2. řádně pečovat o technické vybavení včetně pravidelného ověřování jeho funkční způsobilosti a dodržovat metrologický řád,
3. zabezpečit standardní operační postupy pro odborné a technické pracovníky vykonávající zkušební činnosti včetně pravidelného přezkušování jejich znalostí.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví technické požadavky, které musí osoby pověřené podle § 40 odst. 2 písm. c) splňovat, jestliže hodlají provádět zkoušení přípravků.

§ 19b
Posuzování účinných látek

(1) Účinnou látku posuzuje příslušný orgán rostlinolékařské péče v součinnosti s právnickou osobou pověřenou Ministerstvem zdravotnictví, jde-li o posuzování z toxikologického hlediska. Posuzování účinné látky se provádí v rámci registračního řízení (§ 19) nebo z jiného podnětu.

(2) Údaje potřebné pro posuzování účinné látky (dokumentaci) stanoví prováděcí právní předpis. Příslušný orgán rostlinolékařské péče může požadovat další údaje, jestliže je to pro přesné a úplné posouzení vlastností účinné látky nutné.

(3) Údaje o účinné látce podle odstavce 2 dodá osoba, která žádá o zařazení účinné látky do úředního seznamu, popřípadě žadatel o registraci přípravku.

(4) Účinnou látku zařadí příslušný orgán rostlinolékařské péče do úředního seznamu účinných látek na dobu nejvýše 10 let po posouzení, zda se zřetelem k soudobé úrovni vědeckých a technických poznatků lze očekávat, že přípravky, které ji obsahují, budou splňovat tyto podmínky:
a) rezidua po správné aplikaci nemají škodlivé účinky na zdraví lidí a zvířat a podzemní vodu a nepřijatelné účinky na životní prostředí a tato rezidua jsou stanovitelná a měřitelná obvyklými metodami,
b) její použití v souladu se správnou rostlinolékařskou praxí nepoškozuje zdraví lidí a zvířat a životní prostředí v souladu s podmínkami registrace uvedenými v § 19 odst. 1 písm. b) bodech 4 a 5.

(5) Pro zařazení účinné látky do úředního seznamu se hodnotí zejména
a) přijatelný denní příjem pro člověka, kde je to nezbytné,
b) přijatelná úroveň expozice pracovníků, je-li to nezbytné,
c) odhad rozpadu a distribuce v životním prostředí a účinky na necílové organismy, je-li to nezbytné,
d) minimální stupeň čistoty účinné látky,
e) charakter a maximální obsah některých nečistot,
f) omezení plynoucí z hodnocení dokumentačních údajů, přičemž se zvažují podmínky zemědělství, lesního hospodářství, zdraví rostlin a životního prostředí včetně klimatu,
g) typ přípravku a způsob jeho použití.

(6) Příslušný orgán rostlinolékařské péče přehodnotí zařazení účinné látky do úředního seznamu účinných látek, vyskytnou-li se pochybnosti, že účinná látka splňuje podmínky uvedené v odstavci 4 a v odstavci 5 písm. a) až c). Potvrdí-li se, že účinná látka tyto podmínky nesplňuje, příslušný orgán rostlinolékařské péče tuto látku z úředního seznamu účinných látek vyřadí.

§ 19c
Uvádění účinných látek do oběhu

Uvádění účinných látek do oběhu, pokud jde o chemické látky, se řídí zvláštním právním předpisem.10b)

§ 20
Použití údajů o přípravku,
které byly předloženy jiným žadatelem o registraci

(1) Údaje o účinné látce přípravku a o přípravku, předložené dříve jiným žadatelem o registraci, nelze použít v registračním řízení ve prospěch žadatele o registraci, jestliže
a) od vydání rozhodnutí o registraci přípravku se stejnou účinnou látkou prvému žadateli neuplynulo deset let, nebo
b) žadatel o registraci nepředloží písemný souhlas prvého žadatele s použitím jeho údajů o účinné látce přípravku, ve vymezeném rozsahu a s uvedením všech případných omezení pro nakládání s nimi, jde-li o kratší dobu od registrace přípravku, než je uvedeno pod písmenem a).

(2) Ochrana údajů o účinné látce přípravku a o přípravku se nevztahuje na údaje, které jsou obsahem označování přípravků podle § 26 odst. 2, a dále na tyto údaje:
a) názvy jiných látek, které vykazují nebezpečné vlastnosti podle zvláštních právních předpisů,10c)
b) souhrn výsledků zkoušek týkajících se účinnosti látky nebo přípravku a působení na lidi, zvířata, rostliny a životní prostředí, mimo údaje, které označil žadatel za důvěrné,
c) metody analýz, nejde-li o použití údajů ve prospěch jiného žadatele.

(3) Osoby uvedené v § 17 odst. 2 jsou povinny dodat se žádostí o registraci písemný souhlas osoby, jejíž práva k údajům jsou chráněna podle odstavců 1 a 2 nebo podle zvláštního právního předpisu.11)

(4) Souhlas podle odstavce 3 musí obsahovat
a) prohlášení o původu přípravku, včetně účinných látek, případně pomocného prostředku,
b) prohlášení o složení přípravku, včetně účinných látek, jejich čistoty a doprovodných látek, případně pomocného prostředku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *