Záleží na vyjednání kritérií pro platby

Vstupem Lisabonské smlouvy v platnost získal Evropský parlament (EP) pravomoc promlouvat do rozpočtu zemědělské politiky unie, a to nejen co se týče víceletých zemědělských programů, ale také změn v ročním rozpočtu na zemědělství, které mohl dosud jen navrhovat, zatímco nyní o nich spolurozhoduje, vysvětlil Zemědělci a Agrowebu změny v postavení EP Jan Březina, europoslanec Evropské lidové strany

 
. Vyjádření EP k budoucnosti SZP po roce 2013 je, jak uvedl, třeba brát vážně, neboť se jedná o první oficiální vstup EP do diskuse, který do značné míry předznamenává postoj EP při budoucím utváření legislativních pravidel SZP po roce 2013. EP se podle Březiny postavil na stranu nových členských zemí unie. Uvedl totiž, že nynější rozdělení a výše podpory členským státům a zemědělcům vyplývá z rozdělení a výše této podpory v minulosti, kdy byla spjata s druhem a objemem výroby a představovala náhradu za poklesy příjmů zemědělců v důsledku značného propadu garantovaných cen. „Podle EP tento způsob rozdělení vyvolává u zemědělců z nových členských států EU pochopitelný pocit nespravedlnosti a jeho zachování není navíc v souladu s budoucími cíly SZP. V návaznosti na to EP vyzývá ke spravedlivému rozdělování plateb SZP a trvá na tom, že by toto rozdělování mělo být spravedlivé jak vůči zemědělcům ze starých, tak z nových členských států,“ upozornil Březina a dodal: „Konkrétní kritéria pro přidělování přímých plateb budou předmětem dalšího vyjednávání a je jenom na nás, zda a do jaké míry budeme ovlivňovat jeho průběh i výsledek. Naším cílem by mělo být, aby se výše přímých plateb v maximální míře odvozovala od výměry obhospodařované zemědělské půdy a naopak aby se neodvozovala od počtu pracovníků.“ Březina přitom poukázal na to, že při přepočtu na hektar pracuje v našem zemědělství podstatně méně lidí než v jižních státech EU nebo třeba Polsku. „Souhlasem se zahrnutím kritéria počtu pracovníků bychom se tak hloupě připravovali o prostředky, které následně mohou v našem zemědělství chybět,“ varoval český europoslanec.
Nepřesouvat finance do druhého pilíře

Březina také souhlasí s kritikou přesouvání finančních podpor mezi přímými platbami a rozvojem venkova, aniž by se zvýšila transparentnost a legitimita přidělování finančních prostředků na zemědělství a aniž by se toto přidělování zjednodušilo. Stejně jako EP odmítá snížení přímých plateb i omezení financování SZP jako takové, které by mělo zničující následky nejenom pro zemědělce, ale také pro venkov, veřejné služby související se zemědělstvím i pro spotřebitele. „Za poněkud znepokojující považuji patrný příklon EP k rodinným zemědělským podnikům, který by v případě černého scénáře snížení financování SZP mohl vyústit v podporu nadměrného krácení přímých plateb pro velké farmy. Vzhledem k vysokému počtu velkých zemědělských podniků bychom si měli být tohoto nebezpečí vědomi a trvat na tom, že velikost farmy nesmí být důvodem pro diskriminační zacházení,“ upozornil Březina.
Některé návrhy uspěly, jiné ne „Jedná se o všeobecnou pozici k připravovaným návrhům Evropské komise, o první iniciativu, v níž Evropský parlament (EP) jasnou většinou ukázal, že si přeje zachování společné zemědělské politiky (SZP) a že v této oblasti spolurozhodovat chce a umí,“ charakterizoval Zemědělci zprávu EP Jan Prášil, poradce a tiskový mluvčí české delegace ve skupině Progresivní aliance socialistů a demokratů v EP. Vzhledem k tomu, že nová SZP má vstoupit v platnost v roce 2014, nastávají podle Prášila tři roky intenzivních vyjednávání mezi komisí, členskými státy, radou a EP. Sociálním demokratům se, jak uvedl, podařilo začlenit do usnesení EP nejdůležitější priority. „Docílili jsme tak například toho, že zemědělci budou cíleněji odměňováni za svůj přínos společnosti, třeba také za to, že budou chránit přírodní zdroje, vodu, půdu. Uznání občanů EU může SZP získat, jen pokud bude cíleně podporovat zemědělce a ne je dotovat paušálně,“ poznamenal Prášil. Pro velké, střední a rovněž část malých zemědělských subjektů hospodařících v ČR by podle něj bylo zrušení paušálních plateb dokonce výhodné. Neexistovala by totiž podnikatelská výhoda plynoucí z vyšší míry finančních přímých plateb pro staré členské země a subjekty hospodařící v přímé konkurenci po obou stranách státní hranice by se dočkaly poprvé od vstupu do EU rovných podmínek.
„Pro naše zemědělce je naprosto zásadní jedna věc: aby měly po roce 2013 staré i nové členské státy stejně nastavené dotace i jejich parametry,“ komentoval iniciativu EP Hynek Fajmon europoslanec z Evropské konzervativní a reformní skupiny. Čeští a polští poslanci z této skupiny se pokusili prosadit, aby ve formulaci o rozdělení plateb SZP bylo nahrazeno slůvko fair (spravedlivý) slovem equal (rovný). Tento pozměňovací návrh podle Jana Křeliny českého tiskového mluvčího skupiny však nebyl přijat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *