Záměry v pojištění

Evropská unie složitě hledá přijatelný systém zemědělského pojištění. Rozpory jsou nejen mezi severem a jihem, rozcházejí se i pohledy nových členských zemí. Česká republika se sama snaží najít nějakou cestu, po níž se chce vydat od roku 2006. Inspiraci čerpá ve španělském modelu, založeném na těsném propojení zdrojů ze soukromého a veřejného sektoru.

„Naší snahou je zvýšit propojištěnost zemědělců a koncepčně řešit nepojistitelná rizika. Nenadálé škody by se pak nemusely mimořádně kompenzovat ze státního rozpočtu nebo z Pozemkového fondu,“ uvádí Lubomír Netolický, předseda představenstva a ředitel Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF). Ten letos vstoupil do oblasti pojištění a svou roli v ní chce významně posílit. Záleží ovšem na tom, jak se v podpoře pojištění zemědělských rizik bude chtít finančně angažovat stát, který by měl každý rok uvolnit určitou pevně danou částku.
„Rizikovost podnikání v zemědělství se prohlubuje. Bude přibývat nejen extrémních výkyvů počasí – sucho a záplavy, ale přidají se i cenová rizika, když evropský systém vyrovnávání pomocí intervenčních a minimálních cen se bude odbourávat,“ upozorňuje tajemník Agrární komory ČR Jan Záhorka, který je v týmu připravujícím koncepci pojištění. Než vkládat peníze do různých programů považuje za účelnější vytvořit systémovou podporu pojištění rizik. „Je potřeba podmínky nastavit tak, aby o uzavírání pojistek měli zájem zemědělci i pojišťovny. Vše by mohl koordinovat právě PGRLF, který by také dohlížel na to, aby se nezneužívaly státní peníze. Mohl by podobně jako zvláštní úřad ve Španělsku vypisovat pojišťovací programy a jednotlivé pojišťovny se do nich přihlásí, nebo nepřihlásí,“ naznačuje. Překážkou by podle Záhorky nemusela být skutečnost, že u nás působí na tomto poli pouze jediná silná pojišťovna. Zapojit by se totiž mohly německé, rakouské či ústavy z jiných členských zemí unie.
„Systém by měl být takový, aby zemědělce motivoval k tomu se pojistit,“ zdůrazňuje předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Stanislav Němec. Myšlenku spojit soukromé a veřejné zdroje vítá, i když i dnes by každý podle něho měl být zodpovědný a prozíravý a pojistil se sám. „Ale je pravda, že podmínky pojišťoven nejsou někdy přijatelné,“ dodává.
Systémový přístup k řešení zemědělských rizik bude pro stát efektivnější než vyplácení odškodného ad hoc. O tom je přesvědčen předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský. „Když se ze státního rozpočtu bude každý rok dávat určitá částka peněz, mimořádné škody se pak lépe nahradí. Přitom pojišťovna bude přistupovat k náhradám individuelně, protože k tomu bude mít databázi. Odpadne kritika, která nastala po rozdělování kompenzací za sucho,“ připomíná. Dalším stupněm, který by časem navázal, by podle Jirovského mělo být pojištění příjmů u rostlinných a živočišných komodit.
Návrhy na řešení eliminace zemědělských rizik by podle šéfa PGRLF měly jít do konce letošního roku do vlády. „Jednou z možností je i vznik státní zajišťovny, využitelné pro více resortů. Proto jsme o spolupráci požádali ministerstvo financí,“ řekl Netolický. O zajišťovně se vedou v úvahy i na půdě Evropské komise, doplňuje Záhorka: „Peníze, které se nyní dávají na dotace vývozu, by se po jejich odbourání mohly využít na zajištění ústavů pojišťujících zemědělce.“
V příštím roce chce PGRLF pokračovat v letošních dotacích zemědělského pojistného. O příspěvek za uhrazené pojistné mohou zájemci žádat do 1. listopadu. Fond má na tento účel vyčleněných 200 milionů korun.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *