Zásadní obrat na trhu s mlékem

Změny na trhu s mlékem v loňském roce výrazným způsobem ovlivnily perspektivu odvětví chovu skotu. Zásadně se změnil názor na další vývoj jak z hlediska uplatnění produkce na trhu, tak možnosti navýšení tržeb. Obrat v cenách komoditních výrobků v důsledku vysoké poptávky, kterou nebyla výroba schopna plně pokrývat, nastartoval postupné zvyšování cen výrobků i farmářského mléka, ale také ovlivnil obchodní vztahy s mlékem.

V současné době se ceny komoditních výrobků i výrobků na vnitřním trhu ale snižují. I když se nepředpokládá, že by mohlo dojít k jejich skokovému snížení, nelze v delším časovém horizontu vyloučit jejich další pokles až na úroveň před loňským navýšením cen.

Vývoj situace na trhu s mlékem

Podstatou změn kolem mléka byl nenadálý a hlavně citelný převis poptávky nad nabídkou. Z toho zákonitě vyplynul i cenový posun nejprve u komoditních výrobků (např. sušeného mléka, másla), pak s časovým odstupem také u konzumních výrobků na vnitřním trhu, po němž následoval významný růst farmářských cen mléka. To vše se dotýkalo situace na celosvětovém trhu, ale i společného trhu Evropské unie, trh České republiky nevyjímaje. V Evropské unii rychle zmizely zásoby intervenčních výrobků, veškeré vývozní podpory se snížily na nulu, omezeny byly i další podpůrné programy a poptávka po surovině prudce vzrostla.
Při posuzování celosvětové bilance mléka za posledních několik let je zřejmé, že již od roku 2004 spotřeba převyšovala možnosti produkce a zásoby klesaly. Tabulka 1 dokumentuje tyto rozdíly s tím, že rok 2007 se odhaduje jako vyrovnaný, skutečnost však potvrdila pokračující trend záporné bilance.
Pokud se vezme v úvahu narůstající zájem o mléko v některých regionech Asie, stabilní situace v produkci mléka ve světě a kvótami limitovaná produkce mléka v EU, je současné i nastávající období pro finanční zhodnocování mléka velmi příznivé. Promítá se to především do cenového vývoje, z hlediska producentů mléka do výše farmářských cen.

Cena mléka

Celosvětově je možné sledovat výrazné změny realizačních cen syrového mléka, i když časový průběh byl rozdílný. Pro porovnání graf 1 znázorňuje vývoj ceny mléka v EU, vyjádřený jako průměr šestnácti významných mlékárenských společností z devíti starých členských států, přepočítaný na obsah složek 4,2 % tuku a 3,35 % bílkovin; dále průměrnou cenu mléka na Novém Zélandu se stejným obsahem složek, prezentovanou mlékárenskou organizací Fonterra, zahrnující většinu mlékáren na tomto území; a průměrnou cenu v USA při obsahu tuku 4,2 % a bílkovin 3,4 %.
Z grafického vyjádření vyplývá zajímavá skutečnost, že v průběhu loňského roku byl vývoj průměrné ceny s určitým hodnotovým odstupem identický v USA i na Novém Zélandě. Dost odlišný průběh má křivka znázorňující vývoj ceny v Evropské unii.
Vzestup farmářských cen nastal v prvním případě již v období květen – červen, zatímco v EU došlo postupnému zvyšování v letních měsících a ke strmému nárůstu vlastně až ve 4. čtvrtletí roku, tedy v období, kdy v USA i v Oceánii je možné sledovat spíše stagnaci nebo mírný pokles.
V loňském roce se dramaticky vyvíjela cena mléka i v rámci EU. Při porovnání údajů za jednotlivé mlékárenské společnosti podle členských států tak, jak je například uvádí nizozemská agentura LTO, a při současném promítnutí průměrné ceny v ČR je patrná srovnatelná cenová úroveň všech údajů v první polovině minulého roku, pak vzrůst cen v západní Evropě a naproti tomu přetrvávající stagnace ceny v ČR. U nás došlo ke zvýšení farmářských cen až v září – říjnu roku 2007, ale to i včetně růstu ceny v prosinci, kdy již naopak v okolních zemích i v Německu bylo možné evidovat mírný pokles. Graf 2 ukazuje vývoj cen mléka v Německu a v některých spolkových zemích a průměrnou cenu v ČR v loňském roce. Ceny jsou na korunovou hodnotu přepočteny za použití příslušného měsíčního kurzu ČNB.
Z grafu 2 je patrný začátek zvyšování cen mléka v polovině minulého roku v Německu, které strmě rostou do října, potom stagnují až klesají. Cena mléka v ČR stagnuje od listopadu a podle aktuálních údajů se v lednu tohoto roku dokonce ještě mírně zvýšila.
Z tohoto pohledu je také zajímavý vývoj farmářských cen mléka v některých státech EU tak, jak uvádí italská konzultační firma CIAL za poslední tři měsíce roku 2007 a v některých případech i v lednu 2008. Z grafu 3 je zřejmé, že sice nejvyšší ceny na počátku posledního čtvrtletí roku byly v Itálii, ovšem každý měsíc dochází k významnému poklesu, uváděná cena za leden a únor 2008 je už na srovnatelné úrovni s ostatními. Mírný pokles je zaznamenán ve Francii, v lednu i v Německu a Polsku, zatímco u nás a na Slovensku je evidentní další meziměsíční vzrůst farmářských cen mléka.
Vývoj farmářských cen v České republice měl velmi podobný trend jako v okolních státech EU, i když například ve srovnání s Německem s časovým posunem. To samé ale platí i o cenách konzumních mlékárenských výrobků na tuzemském trhu, které – vyjma některých druhů konzumního mléka – se začaly zvyšovat až ve 3. čtvrtletí roku (máslo, sýry) nebo dokonce jen stagnovaly či rostly jen nepatrně (jogurty, tvaroh). Reakce českých zpracovatelů na situaci na světovém trhu mléka se začala v plné míře projevovat v září loňského roku a cena prudce meziměsíčně narůstala až nad úroveň 10 Kč/l.
Graf 4 udává průměrnou realizační cenu mléka v ČR při přirozeném obsahu složek mléka a sleduje vývoj od roku 2004, tedy od našeho začlenění do EU. Z grafu je patrné, že průběžně sice docházelo k výkyvům v úrovni ceny mléka, s nárůstem do té doby na historicky nejvyšší hodnotu 8,44 Kč/l v březnu roku 2005, vzestup průměrné realizační ceny mléka v loňském roce se však všem dosavadním trendům naprosto vymyká.
Z hlediska dalšího vývoje je třeba v nejbližším období očekávat spíše pokles cen, a to nejen v rámci běžného sezónního výkyvu, ale také v návaznosti na úroveň cen komoditních i konzumních výrobků, které se ve srovnání s loňskou úrovní výrazně snížily. Ve výhledech na delší časové období však převládá názor, že ceny mléka zůstanou na vyšších hodnotách a v průměrech budou pravděpodobně překračovat úroveň minulých let.

Způsob zpeněžování mléka

Dalším faktorem, na který je třeba při posuzování finančního zhodnocování produkce mléka brát zřetel, je způsob zpeněžování mléka, tedy forma proplácení dodávek mléka zemědělským producentům mlékárnami.
Mlékárenský svaz ČR již déle přesvědčuje mlékárny, aby při proplácení mléka braly více v úvahu složky mléka, tedy obsah tuku a bílkovin, při současném posuzování ostatních jakostních znaků. Proplácení mléka podle obsahu složek je totiž v mlékařsky vyspělých zemích obvyklé a naši zemědělci se s ním běžně setkávají, pokud dodávají mléko na zpracování do zahraničí.
U nás se doposud velmi často způsob zpeněžování odvozuje od stanovení základní ceny, která představuje většinou více než 80 % konečné ceny mléka a další zhodnocování se provádí formou příplatků nebo srážek. Proplacení základní ceny je podmiňováno splněním základních jakostních kritérií z hlediska jak složek, tak i dalších, například mikrobiologických hodnot. Příplatky se dávají za lepší než základní hodnoty mléka, ale také dodávané objemy (množstevní příplatky) nebo další parametry preferované zpracovatelem. Srážky naopak postihují snížené hodnoty jakostních znaků proti smluvenému standardu. Výsledkem je malý rozptyl cen jednotlivých dodavatelů mléka bez větší možnosti rozlišení lepší nebo naopak horší kvality dodávané suroviny.
Naproti tomu způsob zpeněžování mléka oceněním jeho složek daleko více postihuje jakost suroviny, umožní zpracovateli prostřednictvím výše ceny definovat své požadavky, zatímco producent bude předem a zároveň i v delším časovém horizontu znát podmínky pro finanční zhodnocení své produkce.
Grafy 5 a 6 uvádí vážený průměr obsahu tuku a bílkovin v mléce ve váženém průměru za EU-27 v porovnání na stejný ukazatel, dosažený v minulém roce v ČR. Hodnoty ukazují, že obsah tuku v mléce je v ČR výrazně nižší než průměry za všechny země EU-27. Tento ukazatel byl v minulém roce za posledních několik let nejnižší.
Naproti tomu obsah bílkovin v mléce je v ČR vyšší než stejný ukazatel v průměru za EU-27 v průběhu posledních tří let.
Z grafů 5 a 6 vyplývá, že proplácení mléka na základě obsahu složek při prokazatelně nižším ocenění tukové složky (asi 40 %) nemůže být pro české producenty nevýhodné. Především zhodnocení vyššího obsahu bílkovin v mléce je z hlediska souběžného posuzování obou hodnot ve srovnání s EU-27 pro české producenty příznivé.

Uplatnění na trhu 

Dalším faktorem pro finanční zhodnocení produkce mléka je jeho uplatnění na trhu domácím i v zahraničí. V prvé řadě platí, že mléko a mléčné výrobky jsou jednou ze základních potravin, jsou neodmyslitelnou součástí stravovacích návyků jak z hlediska tradice, tak i moderních stravovacích směrů. Mléko je významné i z hlediska zdravotního, je dobře známý jeho přínos v přísunu dobře využitelného vápníku pro lidské zdraví, ale i dalších složek, včetně důležitých vitamínů. Proto budou mít mléko a mléčné výrobky vždy velmi důležité postavení na potravinovém trhu u nás i obecně ve světě.
Jiná otázka ale je, zda na tomto trhu budou mít svoje zastoupení také výrobky z českého mléka a od českých výrobců. Dostáváme se tak na pole konkurenceschopnosti v rámci jednotného trhu EU, ale i uplatnění na trhu třetích zemí i na světovém trhu s mlékem. Aniž bychom se museli pouštět do nějaké rozsáhlé analýzy, je možné konstatovat, že od okamžiku našeho vstupu do EU se ukazuje, že české mlékárenské výrobky nacházejí stále dobré uplatnění na domácím trhu, většinou si dokázaly udržet původní pozice. Na druhou stranu je třeba přiznat, že pokud dochází k nárůstu spotřeby mléka a mléčných výrobků na vnitřním trhu České republiky, je toto navýšení z větší části saturováno dovozem.
Graf 7 ukazuje vývoj spotřeby mléka a mléčných výrobků v ČR celkem v přepočtu na ekvivalent mléka. Je z něj zřejmé, jak razantně u nás klesla spotřeba v polovině devadesátých let (z téměř 260 kg na necelých 188 kg) a jak se postupně zotavuje a začíná se přibližovat úrovni před rokem 1989 (téměř 240 kg v roce 2006).
Avšak spotřeba mlékárenských výrobků se podle jednotlivých skupin vyvíjela rozdílně, což znázorňuje jednak křivka vývoje u konzumního mléka, kde po prudkém snížení na začátku devadesátých let došlo v dalším průběhu spíše ke stagnaci, ovšem v posledních letech lze sledovat opět výrazný pokles spotřeby.
Graf 8 ukazuje rozdílný průběh spotřeby u tří významných výrobků: sýrů, tvarohů a másla.
V tomto případě je velice příznivý růst spotřeby sýrů a v součtu s tvarohy se dostáváme již na téměř 17 kg na osobu za rok a blížíme se tak již v této položce průměru EU-15. Důležité také je, že právě tato skupina se v celkové spotřebě při přepočtu na ekvivalent mléka projevuje nejvýrazněji. Méně příznivé však je, že značný podíl na zvýšené spotřebě sýrů mají dovozy.

Ekonomika zpracování mléka

Příznivé hodnocení uplatnění výrobků na vnitřním trhu je také otázkou výrobního zaměření zpracovatele, technologie zpracování suroviny na přitažlivý a úspěšný sortiment výrobků, dostatečný výrobní potenciál k dosažení potřebného tržního podílu, popřípadě také specializace výroby.
Podíl ceny suroviny na konečné ceně finálních mlékárenských výrobků je v některých případech, především u komoditních výrobků, vysoký. Například u másla dosahuje v průměru zhruba 80 %, u sušených mlék je to podobné – podíl činí asi 78 %. U sýrů je podíl finančního zhodnocení přímého materiálu, tedy mléka, vyšší – na úrovni asi 84 %. Znamená to, že převážnou část ceny finálního výrobku tvoří základní surovina – mléko a daleko menší část zpracovací náklady, které představují hodnotu obalových a dalších, například mzdových a režijních nákladů. Nezasahují ale do ceny výrobků v takové míře, aby výstupní cenu ovlivnily tak, jako farmářská cena mléka.
U některých mlékárenských výrobků se cena mléka do finální ceny výrobku nepromítá tak zásadním způsobem. Podíl suroviny se například u trvanlivého polotučného mléka v obalu Tetrapak pohybuje pod 60 %, u jogurtů dokonce nedosahuje ani 40 %. Velký vliv má v tomto případě cena obalů a ostatních nepřímých materiálů.
Zhodnocení mléčné suroviny zpracováním na různý sortiment mlékárenských výrobků je velmi složité hodnotit, především pro velkou šíři možností a z toho vyplývajících těžko zkalkulovatelných vlivů. Přesto je možné určité zhodnocení forem zpracování mléka podle výrobků a jejich finančního uplatnění na trhu.
Finanční zhodnocení se v průběhu minulého roku měnilo při užití mléčné suroviny na různé mlékárenské výrobky. Tak, jak se zvyšovala cena sušených mlék v polovině roku, stávala se výhodnější výroba sušeného odtučněného (SOM) i plnotučného (SPM) mléka v kombinaci s máslem, přičemž vysoké zhodnocení u SOM trvalo až do listopadu, zatímco využití mléka na výrobu SPM a másla začínalo stagnovat již v září.
Na rozdíl od sušených mlék si sýry zachovaly vyšší zhodnocení až do konce roku 2007 a i přes mírný pokles v lednu letošního roku si udržují v porovnání s oběma dalšími výrobky stále dobrou úroveň. Ceny syrovátky začaly ve druhé polovině roku 2007 prudce klesat, což ovlivňovalo celkové výnosy při výrobě sýrů, přesto jsou výsledky obchodování na trhu EU v této kombinaci zpracování mléka stále dobré.

Zahraniční obchod

Poslední oblastí, která hraje důležitou roli při finančním zhodnocení produkce mléka, je zahraniční obchod. Na rozdíl od jiných zemědělských komodit je bilance zahraničního obchodu s mlékem dlouhodobě kladná. I z hlediska bilance produkce a užití mléka je Česká republika čistým vývozcem, i když podíl dovozu se neustále zvyšuje, a to v řádu desítek procent.
Výsledek finanční zhodnocení zahraničního obchodu ukazuje na stále narůstající objemy vývozu i dovozu zhruba o 25 %, přičemž meziroční porovnání kladného salda bilance vzrostlo o více než 30 %. Pokud však posoudíme vývoj v roce 2007 s údaji za rok 2003, tedy ještě před naším vstupem do EU, lze zjistit, že nárůsty v indexovém vyjádření dosahují úrovně přesahující 250 bodů, tedy jedenapůlnásobné zvýšení.
Největší podíly nárůstu představují vývozy tekutého mléka a zakysaných mléčných výrobků, u dovozů je nejvýznamnější položkou dovoz sýrů.
V případě vývozu tekutého mléka (kód CN 0401) se největší objem týká položky deklarované jako mléko v balení nad dva litry, což je v naprosté většině případů mléko v cisternách, Celkem bylo vyvezeno 366,5 tisíce tun cisternového mléka, s jasnou převahou mléka s obsahem tuku nad 3 %, tedy s největší pravděpodobností mléka syrového, v množství 352 tisíc tun, z toho vývozy suroviny do Německa byly 342 tisíc tun, to je podíl 97,2 %. Meziročně se vývoz mléka v cisternách zvýšil o 5,3 %.
Další velkou položkou ve vývozu tekutého mléka z ČR je mléko konzumní, tedy v balení do dvou litrů. Množství exportu tohoto zboží již v loňském roce dosáhlo téměř 200 tisíc tun s největším podílem vývozu na Slovensko (37,3 %), do Německa (31,8 %) a do Polska (12,1 %).
Úspěšnou vývozní komoditou se v posledním období stávají zakysané mléčné výrobky, kterých se v loňském roce vyvezlo téměř 70 tisíc tun a meziročně to znamenalo nárůst o 33,7 %. Největší podíl zaujímá Slovensko (29,2 %), ale vyváží se i do Německa, Rakouska, Maďarska a Polska.
Významným sortimentem mlékárenského průmyslu jsou sýry. Bohužel, v této položce se exportům příliš nedaří, v posledních letech se dalo hovořit spíše o stagnaci, v loňském roce však došlo k poklesu téměř o dva tisíce tun a meziroční index dosáhl pouze 91,9 bodu.
V případě dovozů je již z meziročního srovnání patrné, že nárůsty jsou daleko razantnější a týká se to prakticky všech položek.
V případě tekutého mléka (CN 0401) jde ale v porovnání s vývozy o výrazně nižší objemy. Tekutého mléka v cisternách bylo vloni dovezeno 85,5 tisíce tun, z toho syrového mléka 76 tisíce tun, což je v porovnání s vývozem zhruba pětina (21,6 %). Největší podíl představuje dovoz mléka ze Slovenska – 97,5 %.
Zvyšují se však také dovozy mléka v konzumním balení, v loňském roce nárůst představoval 16,8 % v množství 33,6 tisíce tun.
V některých dalších případech je indexový nárůst sice velký, množstevně však tyto položky nejsou tak významné – CN 0402 sušená a kondenzovaná mléka, CN 0405 máslo. V případě syrovátky bude velký rozdíl spočívat pravděpodobně v tom, že se dováží tekutá surovina na sušení (téměř 90 % objemu), zatímco v exportu převažuje sušená syrovátka.
Stále významnou položkou dovozů jsou zakysané mléčné výrobky. V loňském roce se v CN 0403 dovezlo téměř 40 tisíc tun, především z Německa – 26,1 tisíce tun, což představuje podíl na celkovém dovozu 65,7 %.
Velmi citlivý je však dovoz sýrů do ČR, který v loňském roce vzrostl téměř ve všech skupinách. Největší množství představuje dovoz sýrů ostatních, což jsou přírodní, takzvané tvrdé sýry – celkové množství 31,9 tisíce tun a skupina čerstvých sýrů a tvarohů – 26,5 tisíce tun (i když v této položce možná podle našeho názoru došlo k chybě při vykazování, představující rozdíl asi pět tisíc tun). Z hlediska sortimentu je největší dovezené množství evidováno u sýrů eidam – téměř 16,5 tisíce tun, což představuje meziroční nárůst téměř o dva tisíce tun.

Michal Němec
Českomoravský svaz mlékárenský
výkonný ředitel

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *