Zásady při výstavbě moderních stájí

Výstavba nových, moderních stájových objektů pro dojnice (i skot obecně) je v současné době podmíněna především splněním všech podmínek welfare a chovného komfortu pro ustájená zvířata. Současně ale musí respektovat požadavky na vytváření maximálně pohodového pracovního prostředí pro chovatele.

Ze zkušeností lze konstatovat, že jakákoliv, i sebenepatrnější změna či narušení chovných a pracovních podmínek se bezprostředně odráží na užitkovosti, zdravotním stavu, reprodukci, a tím i ekonomice celého chovu skotu.

Tři faktory ovlivňující technologii ustájení skotu

Veškeré aktivity, resp. činnosti dojnic a skotu vůbec jsou nanejvýše účelné.
Neexistuje u nich lenošení, neexistuje pasivita. I to ležení je komplexní činností, směřující k produkci, reprodukci i zdraví.
Příjem krmiva a vody, pohyb, odpočinek a přežvykování a jejich průběh nesmí být chovatelem v žádném případě limitovány.
Ze zkušeností z praxe je nutné podotknout, že někdy postačuje i sebenepatrnější (centimetrová či sekundová) změna ve stájových parametrech technologických prvků a zařízení, ale i řízení stáda, aby se chovné prostředí změnilo ve prospěch, anebo naopak v neprospěch ustájeného skotu.
Tyto zkušenosti jsou vlastně dokladem toho, jaké existují ohromné rezervy k tomu, aby i průměrné stádo za pomoci zlepšeného komfortního prostředí zlepšilo jak mléčnou, tak i reprodukční užitkovost. S nárůstem užitkovosti našich stád, ale také tělesného rámce krav je stále zřejmější, že chovný komfort sehrává v celkovém managementu stáda stále významnější roli.
Proč? Protože významně ovlivňuje faktory, určující životní periodicitu či rytmicitu krav a skotu vůbec.
Jsou to:
a) pohodlné lože co do plochy, prostoru, měkkosti a suchosti,
b) bezproblémový a adlibitní přístup ke krmivu a napájecí vodě,
c) spíše chladnější a sušší stájové mikroklima, spolu s kontinuálním přívodem čerstvého vzduchu.

Jak dlouho potřebuje kráva odpočívat, případně ležet?

Z poznatků o přirozeném chování dojnic na pastvině je zcela zřejmé, že kráva je typicky stádové zvíře. To znamená, že u krav se do značné míry projevuje tzv. alelomimetické chování – životní projevy v odpočívání, přijímání krmiva i přežvykování jakoby napodobují.
Optimální poloha těla při ležení, vstávání i uléhání, rozteč končetin při okusování píce, výběr směru pasení na svažitých pozemcích atd., to vše s sebou přináší určité náměty pro technology a projektanty.
Pouze v optimálně dimenzovaném boxovém loži je kráva schopna ležet těch potřebných 12–14 hodin denně, jako v nejpřirozenějším prostředí, tj. na pastvině.
Je prokázáno, že krávy na betonové či jinak tvrdé podlaze dobu odpočinku zkracují až o 50 %, navíc s velice častou frekvencí výměny poloh.
Z toho vyplývá, že kráva stojící je méně produktivní, než kráva dlouhodobě odpočívající. Jakékoli zkrácení optimálního, resp. žádoucího času ležení působí depresivně nejen na užitkovost, ale i na zdraví končetin.
– Často se opomíjí vztah doby a intenzity salivace (slinění) a doby ležení, protože maximální produkce slin je u krav především v době ležení. Tato vysoká produkce slin vytváří pufr, čímž se optimalizuje pH bachoru, a tím i efektivní transformace energeticky hodnotné krmné dávky. Stabilní bachorové hodnoty pH zabraňují vzniku klasických produkčních chorob způsobených vysokou užitkovostí, jako jsou bachorové acidózy, laminitidy apod.
– Prokazatelná je i intenzivnější cirkulace krve vemennou tkání při delší době ležení. Některé výzkumy naznačují, že u ležících krav je minutový průtok krve vemenem až o 1000 ml větší. Z této hodnoty vyplynulo, že i syntéza mléka je až o 8 % vyšší.
– Delší doba ležení krav způsobuje i výraznější odlehčení či odpočinutí paznehtů od významné tělesné zátěže (750 kg : 4 = 187,5 kg). Navíc se delší dobou ležení pazneht dokonaleji vysušuje, a tím vytváří i tvrdší paznehtní rohovinu.
– Krávy si odpočinku v boxových ložích užívají v průměru 12 až 14 hodin denně. Je jasné, že jakýkoliv rušící prvek tuto dobu ležení bude zkracovat. K tomu, aby chovatel tento nežádoucí prvek detekoval, musí zvířata pravidelně, resp. co nejčastěji pozorovat. Ano, chovatelský úkon pozorování stáda by měl být nedílnou součástí managementu stáda, protože je to skutečné navázání dialogu člověka – chovatele a krávy.
– Z chovatelského hlediska lze konstatovat, že životní projev ležení je projevem nejdůležitějším. Chovatel by měl sledovat intenzitu zaléhávání a občas i dobu ležení dojnice v boxových ložích v průběhu dne. Jedním z důležitých ukazatelů je počet ležících krav v boxech v době, kdy by krávy měly odpočívat, tedy od 10.30 do 14.30 hodin. Pokud toto číslo přesahuje 90 %, pak je to důvod ke spokojenosti. Rozmezí 80 až 90 % je považováno za nižší, ale ještě únosné s tím, že by mělo podnítit hledání rezerv, např. v organizaci práce. Krávy ležící v boxech pouze přední polovinou těla se však zahrnují do skupiny stojících krav.
– Pozorovatel by měl mj. sledovat i způsob uléhání. Dobrým příznakem pohody je, když bezprostředně po vstupu do boxu ulehne více než 85 % krav. Těm déle stojícím určitě něco chybí, např. v rozměrových parametrech či jistotě pohybu při uléhání a vstávání.
– Kráva by si měla při uléhání „dřepnout“ a bezprostředně se dostat do fáze maximálního klidu, bez častých změn polohy jak předních, tak zadních končetin.
– Neomylným symptomem nevyhovujícího lože, resp. boxu, jsou odřená hlezna či karpus. Pokud se tento jev objeví u více než 5 % krav, naznačuje to významný chovatelský problém (tvrdá či drsná matrace, krátký box, vyšlapaná podestýlka až na dno atd.). Již před 15 lety autor tohoto textu propagoval jednoduchý chovatelský test „bolavého kolena“. Při něm jen stačí kleknout si z výšky 30–40 cm na povrch boxu. Pokud člověk vstane bez úhony, potom by i kráva měla být při uléhání v pohodě.
– Není dobrým příznakem pohody krav, pokud stojí v boxu s hlavami skloněnými k podlaze. To způsobuje nežádoucí narážení kohoutku na vymezovací zábranu. Je nutná následná předozadní manipulace s touto zábranou, nebo její posunutí o 15 cm do čela boxu a její nahrazení napnutým polypropylenovým popruhem. 
– Pokud krávy stojí delší dobu zadními končetinami mimo box na hnojné chodbě, je nutné dopředně posunout vymezovací zábranu.
– Chovatel je povinen ve svůj prospěch zjištěné odchylky analyzovat. Výše jmenované odchylky většinou najde zkušený chovatel (netrpící provozní slepotou) či poradce. Rychlá náprava určuje i návratnost jakékoliv investice.

Adlibitní přístup ke krmivu

Dobrý chovatel si uvědomuje, že každé sousto, které kráva pozře navíc, znamená i navíc vytvořené mléko. Z našich i zahraničních etologických studií vyplývá, že vysokoužitkové dojnice stojí u krmného stolu zhruba 5,5 hodiny, přijímají krmivo asi v 8 až 12 frekvencích, při jejich průměrné délce kolem 25 minut.
Tyto údaje vytváří základ pro sofistikovaný management krmného stolu, jehož hlavním smyslem je maximalizace příjmu krmiva. Každá kráva potřebuje nejen „svoje“ místo k odpočinku, ale také odpovídající místo k příjmu krmiva. „Přehuštění“ krmného stolu vede při nedostatečném přihrnování krmiva, např. i k vysoké požlabnici, k výraznému poklesu nádoje.
Prvotelky a krávy do 120 dnů laktace si zasluhují, aby četnost motivačního přihrnování byla minimálně osmkrát a optimálně dvanáctkrát za 24 hodin, pokud se jedná o žlabový poměr 1,5 : 1. Samozřejmě, že optimální dispozice krmiště by měla být bez slepých uliček, úzkých a obtížně přístupných průchodů, s absolutně neklouzavými a čistými podlahami na hnojných chodbách.
U šestiřadových stájí je nutné zohlednit to, že dvě třetiny krav ve skupině odpočívají bez přímého kontaktu s krmivem. Proto nepostačují jen dva úzké krajní průchody do krmiště. Široké krmiště (nad 4,5 m) a hnojné chodby mezi boxy (více než 3 m) mj. prokazatelně eliminují nežádoucí vzájemné střety pohybujících se krav, a tím i jejich zraňování.

Čerstvý vzduch a světlo jsou také živinami

Cílem stájové ventilace je kontinuální výměna teplého, vlhkého, mikrobiálně kontaminovaného stájového vzduchu za exteriérový čistý, suchý a chladnější vzduch.
V zimě by měl být kompletně vyměněn celý objem stájového vzduchu alespoň 4krát za hodinu, tj. každých 15 minut. To se ale podaří jen tehdy, když otvory ve stěnách a hřebenu střechy nejsou totálně uzavřeny.
Mnohem kritičtější situace nastávají v letním období. Cílem chovatele by měla být komplexní výměna vzduchu ve stáji bezmála každou minutu! Pro chovatele a projektanty vzniká celoroční a každodenní úkol poskytovat dojnicím optimální mikroklima, a to i při kolísajících teplotách, vlhkostech a rychlostech proudění. To je klíč k úspěšnému chovu!
Automaticky ovladatelné shrnovací boční závěsy či žaluziové stěny dovolují to, že se v letním období stává z objektu jen a jen stíniště, které se dá v zimním období operativně přeměnit na konvenční volnou stáj.
Úlohu člověka přebírají teploměry, vlhkoměry, anemometry a luxmetry, umístěné v definované životní zóně. Ty, ve spojení s PC a softwarem, aktuálně rozhodují nejen o efektivitě větrání, evaporačním ochlazování krav, ale i o intenzitě osvětlování těl krav, kdy je požadavek 200 luxů na 1 m2 po dobu 15–16 hodin neoddiskutovatelný.
Projektant musí při optimalizaci chovného prostředí nové stáje pro dojnice zohlednit mimo jiné i její expozici vůči světovým stranám a převládajícím větrům.
K výše uvedeným třem základním faktorům přistupují další. Jsou to např. účinná identifikace zvířat, automatizace krmení a přihrnování krmiva, včetně odklizu kejdy či mrvy, automatizace nasazování dojicích strojů, včetně postdipingu, usnadňování veterinárních a inseminačních úkonů atd.
To je úkol pro vývoj a výzkum na dalších deset let. Je to jediná možná cesta k tomu, aby se dosáhlo co nejlepší pohody a zdraví vysokoužitkových dojnic, jako hlavního předpokladu efektivní produkce mléka.

 

Klíčové informace

– Jakékoliv omezování aktivit zvířat je vždy spojeno s určitou depresí užitkovosti. 
– Moderní chovatel tento fakt velice důsledně sleduje a zohledňuje – zvláště při volbě technologie ustájení, při vlastním řízení stáda s odlišnostmi jednotlivých kategorií, ale také při vlastní výstavbě stájových objektů. 
– V minulosti se velice často stávalo, že v důsledku špatně volených technologických parametrů byla šance krávy docílit užitkovosti blízké jejímu genetickému potenciálu vysloveně promarňována.

 

Doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc.
technolog-specialista

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *