Zdravé stádo? Začínáme výživou telete

Chceme-li hovořit o telatech a jejich správné výživě, pak si musíme uvědomit: jedná se o mláďata přežvýkavců mladší šesti měsíců. Tito sudokopytníci jsou charakterističtí tím, že přijatá potrava putuje nejprve do trojdílného předžaludku, po určité době je vrácena říháním do dutiny ústní, kde dojde k jejímu dalšímu mechanickému rozmělnění. Až poté pokračuje v dalším posunu trávicím traktem dál do slezu a do střev, aby splnila své poslání coby zdroj živin a energie.

Základem úspěšného odchovu telat není pouze vlastní výživa telete, ale již jeho matky v poslední třetině laktace, v době stání na sucho a těsně před porodem. Stejně tak si málokdo uvědomuje, že do poporodní péče o tele je zahrnuto i včasné napojení právě narozeného telete. Dobře to vystihuje zemědělské rčení, které říká: „Když chceš, aby tele žilo, dbej, aby do hodiny pilo“.
Mlezivové období telete začíná jeho narozením a končí přibližně 8.–10. den věku. V tomto období dochází k rozvoji objemu předžaludku a vlastního žaludku. Po narození roste nejvíce slez, jehož hmotnost se za sedm dní zdvojnásobí. Vzájemný poměr předžaludku a slezu je v prvních dnech života telete 25:75. S postupujícím věkem se poměr vyrovnává (8. týden), růst slezu se zpomaluje a zvětšuje se objem předžaludku. V době přechodu mléčného období na rostlinné období (12. týden) již převažuje předžaludek nad žaludkem 65:35. Svého dominantního postavení se již předžaludek v průběhu
života zvířete nevzdá a u jednoletého jedince již zaujímá 90% postavení.
Jelikož je v profylakčním období funkčnost předžaludků omezena, dala by se mláďata přirovnat krmnými nároky k mláďatům nepřežvýkavých zvířat. Při narození telete je jeho bachor sterilní, nemá svoji primární fermentační funkci a neprojevují se v něm ani peristaltické pohyby. Až jak dochází k pozvolnému navykání na pevná krmiva, pak se objevuje i introdukce příslušné bachorové mikroflóry a také se zvětšuje objem bachoru. Zpočátku jsou rostlinné proteiny využívány jen z jedné čtvrtiny, ale po 1. měsíci jich tele využije již dvě třetiny.
Profylakční období je tím nejdůležitějším obdobím v celém životě telete, i když trvá jen krátce. V tomto období si tele vytváří kvalitní základ pro celý svůj život. Každý ví, co vše je třeba udělat pro pohodu při porodu, ať již máme na mysli hygienu porodny, welfare krávy či ošetření novorozeného telete. Nelze však zapomínat, že očištěním a osušením péče o novorozené tele nekončí. Teprve potom začíná to nejdůležitější – včasné napojení telete dostatečným množstvím kvalitního mleziva. Tele díky vrozenému sacímu pudu většinou nemá problém s příjmem mleziva (kolostra).

Význam mleziva

Nejfyziologičtějším způsobem příjmu mleziva je sání přímo od matky (převážně u masných plemen), tento způsob má však i své nevýhody, např. dochází k nekontrolovatelnému příjmu množství mleziva, třebas i méně kvalitního, nebo tele nevydrží hned po porodu dostatečně dlouho stát na nohou. Mlezivo lze podávat i pomocí lahví a kbelíků s cucáky či napájecími automaty (dojený skot). Při tomto způsobu napájení je zajištěný přirozený průběh krmení, tj. pití se zvednutou hlavou, kdy je využit čepcobachorový splav. U méně životaschopných telat lze zavést jícnovou sondu. Tele by po narození mělo být do 2 hodin až 3 hodin napojeno 1,5–2 litry kvalitního mleziva. Další napájení by mělo následovat za 4–6 hodin. Pokud dojde k přepití telete, dostane se mlezivo přímo do střeva a může vyvolat průjem, což vede k nežádoucímu oslabení organismu telete.
Kvalitní mlezivo je typické nažloutlé barvy, bez krve, či zápachu a má hustotu vyšší než 1056 g/l. Význam mleziva je značný, mimo jiné má projímavý účinek (vyčištění trávicího traktu), obsahuje vitamíny a v neposlední řadě imunoglobuliny – protilátky, které jsou první ochrannou bariérou telete proti atakům chorob. Obsah imunoglobulinů je ovlivněn druhem a rozsahem infekčních chorob, které prodělala matka (vliv hygieny stáje). Závisí na včasném přechodu matky na stání na sucho (dostatečné množství času k nahromadění ochranných látek), na věku matky (starší krávy se za svůj život setkaly s více patogeny – vytvořily si více protilátek, které mohou předat svým potomkům) a hladinu imunoglobulinů ovlivňuje i krmivo, které matka přijímala, protože přežvykování zvyšuje jejich tvorbu.
Imunoglobuliny jsou vysokomolekulární bílkoviny, jejichž prostupnost stěnou tenkého střeva po narození prudce klesá. 12 hodin po narození je sliznice tenkého střeva schopna propustit již jen 50 % obsahu imunoglobulinů v mlezivu a po 32–36 hodinách už je tato cesta zcela uzavřena. Imunoglobuliny jsou jakýmsi dárkem od matky teleti
a pomohou mu hned po narození vybudovat si pasivní imunitu, odolávat nástrahám stájového prostředí a překlenout období, než si tele vytvoří vlastní aktivní imunitu. Nejvhodnější je tele napájet mlezivem několikrát denně (4–5x) s pravidelnými časovými odstupy. Teplota mleziva při napájení by měla být 38 až 39 °C.
Význam kolostra je tedy bezpochyby jednoznačný, ale může se stát, že matka má nekvalitní mlezivo. V takových případech lze využít zamraženého kolostra jiné dojnice, nejlépe však ze stejné stáje. Avšak je nezbytné dbát na pomalé rozmrazování, aby nedošlo k denaturaci bílkovin (již při teplotách nad 50 °C) a nezničili jsme si tak i imunoglobuliny.
Dalším způsobem je napájení krátkodobě konzervovaným okyseleným kolostrem. Okyselení je zajištěno přidáním 2–3 ml 85% kyseliny mravenčí do 1 l mleziva. Takto upravené mlezivo lze použít po dobu 3–4 dnů při skladování při běžné teplotě. Pokud jsme schopni zajistit chladné a stálé podmínky skladování, pak je možné uložení i několik týdnů. Před vlastním podáním je kyselost potřeba neutralizovat na pH 5–5,3; např. přídavkem jedlé sody. Na trhu se také nacházejí různé kolostrální náhražky a doplňky kolostra.

Období mléčné a rostlinné výživy

Následující období mléčné výživy trvá asi od 2. týdne do odstavu, tj. přibližně do třech měsíců věku. Toto období je charakteristické tím, že 95–100 % potřeby živin a energie je pokryto z příjmu mléka vlastní matky, od kojné krávy nebo mléčných krmných směsí (MKS). Za kojné krávy se vybírají krávy, které jsou schopné přijmout a uživit 2–3 telata. Nebo lze použít i mléko netržní, mezi které patří mlezivo, nezralé mléko a i mléko starých dojnic. Zde je vhodné použít zkvašování nebo okyselování organickými nebo anorganickými kyselinami za účelem dosáhnutí mírně kyselého pH (pod 5). Zkrmuje se při teplotě 15 až 20 °C.
Nejčastějším způsobem v dnešní době je využívání MKS, jejichž základem je odstředěné mléko, sušená syrovátka a tuk s přídavkem emulgátoru a antioxidantů. Je dobré dodávat i vitamíny a minerální látky. MKS se před krmením rozpouští ve vodě o teplotě 40–50 °C obvykle v poměru MKS 1:9 –10 (voda) podle věku telete. V době podávání by se teplota nápoje měla pohybovat v rozmezí 38–39 °C. MKS mají oproti nativnímu mléku několik výhod: mají vždy stejné složení, nízký obsah mikroorganismů, žádné patogenní zárodky a dlouhodobou skladovatelnost. Nevýhodou je jejich cena. Telata se v tomto období napájí již jen 2x denně. Když tele přijme za den více než 0,6 kg starteru, je možné ukončit podávání mléčné náhražky.
Jelikož však mléko nezahání žízeň, je nutné teleti umožnit ad libitní přístup k čisté pitné vodě již od raného věku. Asi po týdnu od narození se teleti začíná předkládat nejlépe granulovaný startér (ČOT), který je založen na bázi zrnin a luštěnin a který podporuje tvorbu bachorových papil, čímž se zvětšuje aktivní povrch sliznice potřebné ke vstřebávání živin z přijaté potravy. Spotřeba starteru se s věkem zvyšuje, a když dosáhne hranice 1–1,2 kg/den, je možné přistoupit k přidání objemného krmiva. Pokud se nádoba s vodou a starterem nacházejí blízko sebe, je třeba dbát na to, aby nedocházelo k plesnivění starteru z důvodu jeho smáčení vodou z vedlejšího kbelíku.
Je několik možností, jak odstavit tele. Za časný odstav se udává odstavení telete ve 42.–45. dnu věku, jako zkrácený odstav v 55.–60. dni života telete a pozvolným odstavem (tradičním) je myšlen odstav telat starších 70 dnů.
Na odstav navazuje poslední etapa „telecího“ života a to období, kdy jsou potřeby na záchovu a růst hrazeny převážně z rostlinných zdrojů. Již od 3. měsíce věku mají telata plně fyziologicky funkční bachor schopný trávit kvalitní objemná krmiva. Za ta jsou považovány kvalitní luční („telecí“) seno, bílkovinné senáže, kukuřičná siláž s vyšším obsahem sušiny a také zelená píce. Čím lepší je kvalita krmiv, tím více sušiny a živin telata přijmou a dosáhnou lepších přírůstků.
Objemná krmiva lze podávat telatům již 2.–3. týden, ale pouze za předpokladu dostatečného příjmu starteru. Je-li telatům totiž předkládáno seno dříve, než jsou schopna přijmout dostatečné množství jadrných krmiv, dochází ke zvětšení bachoru, ale jeho funkční schopnosti dané počtem bachorových papil se nerozvinou, tak jak je žádoucí. Pokud zůstávají telata se svými matkami, nebo jsou na pastvě, dochází k příjmu objemných krmiv již dříve.
V každém případě je nezbytné dodržet pozvolné navykání jak na objemná krmiva, tak i na krmiva jadrná.

Výkrm telat

Je důležité ale také připomenout, že telecí maso patří díky svým dietetickým vlastnostem (vysoká stravitelnost, nízký obsah tuku, chutnost) k velmi hodnotným druhům masa. Proto lze telata nejen chovat pro obnovu stáda či plemenářské poslání, ale také vykrmovat. V současné době je možno provádět několik způsobů výkrmu telat. Mezi první patří mléčný výkrm telat, který se provádí do hmotnosti 50–80 kg. Tento způsob výkrmu není nikterak náročný a výhodný při malém počtu krav ve stádě a nízké výkupní ceně mléka. Výživa telete je po celou dobu  zajištěna mlékem matky. Do tohoto výkrmu zařazujeme telata, která nejsou vhodná pro další výkrm nebo chov, tzn. zvířata s nízkou růstovou schopností a nízkou chovnou hodnotou (telata dojených plemen).
Mléčný výkrm je možno prodloužit a telata vykrmovat do 160–180 kg. Tento typ výkrmu trvá zpravidla 3–4 měsíce a je založen na zkrmování mléčné krmné směsi, ale je možné využít i mléko nativní. Při zkrmování MKS je nutné dodržovat krmný návod výrobce. Výhodou tohoto výkrmu je dosáhnutí vysokých denních přírůstku až 1200 g a  výtěžnosti kolem 60 %. Telata se krmí 2x denně. Žádné jiné krmivo se nezkrmuje. Na jeden kilogram přírůstku připadá v průměru 1,6–1,8 kg MKS. Výkrm by měl být ukončen nejpozději ve 4. měsíci věku telat, neboť se poté stává nerentabilní (zvyšuje se konverze krmiva). Aby byl tento způsob výkrmu rentabilní, musí být i odpovídající cena za jatečné zvíře z důvodu vysoké ceny MKS.
Další možností výkrmu telat je výkrm metodou baby beef. Maso takto vykrmených telat si zachovává vzhled telecího masa i ve vyšším věku. Světlost masa je způsobena nízkou hladinou železa v krmných směsích. U tohoto výkrmu jsou telata vykrmována do hmotnosti 300–350 kg, do věku 7–8 měsíců. Princip celého výkrmu je založen na zkrmování krmiv o vyšší koncentraci energie a dusíkatých látek, za tímto účelem se používají mačkané zrniny a bílkovinný koncentrát. Pokud má být výkrm efektivní, je žádoucí, aby se denní přírůstky pohybovaly nad 1000 g. Rentabilita a efektivnost tohoto typu výkrmu je opět limitována výkupní cenou jatečných zvířat, která se obvykle realizovala na italském trhu.
Kromě základních živin krmiv je třeba brát ohledy i na minerální látky. Jejich význam je pro organismus obrovský. Minerální látky spolu s vitamíny jsou nezbytné ke správné funkci bazálního metabolismu, k růstu a vývoji plodu, na produkci mléka a masa. Ovlivňují mimo jiné imunitu zvířat s přímým dopadem na jejich zdraví, mají vliv na úroveň růstu a reprodukce. V našich chovech se běžně setkáváme s deficitem sodíku, či fosforu, a v místech, kde nejsou k dispozici jeteloviny coby krmivo, může být i nedostatek vápníku. Lokálně se pak mohou vyskytovat deficity mikroprvků, jako například manganu, mědi, selenu, zinku nebo kobaltu. Výživa telete by tedy měla zahrnovat i minerální liz.
Pokud si tedy uvědomíme, že je tele základem stáda a že je ho podle toho třeba také krmit, pak jsme na dobré cestě k tomu, aby stádo bylo zdravé a prosperující.
Příspěvek byl připraven za podpory MSM 621 564 8905.

 

Klíčové informace

– Trávení telat je zpočátku značně odlišné od trávení dospělých jedinců.
– Život telete se z pohledu jeho výživy dá rozdělit na tři období: prvním je období profylakční (mlezivové). Jedná se přibližně o první týden po narození. 
– Po období mléčné výživy (trvá do odstavu) následuje období rostlinné výživy, kterým v šestém měsíci věku telete zároveň končí i jeho „telecí“ období. 
– Potom dojde k rozdělení jedinců podle pohlaví a chovatelského záměru do jednotlivých kategorií
.

 

Ing. Marie Balabánová,
Ing. Pavel Horký,
Mendelova univerzita v Brně,
Agronomická fakulta,
Ústav výživy zvířat a pícninářství

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *