Zdraví zvířat ovlivní i občané

BSE, ptačí chřipka či listérie v potravinách vyburcovaly spotřebitele a obrátili jejich pozornost k biologické bezpečnosti potravin a nutným veterinárním opatřením. Základní podmínkou nezávadnosti potravin z biologického hlediska je zdraví zvířat. Na to, že zdraví zvířat neovlivňují svou činností jen farmáři či veterináři, ale svým chováním a dodržováním platné legislativy i samotní spotřebitelé, upozornil Veterinární týden 2008 Evropské unie, který proběhl od 10. do 16. listopadu.

Komisařka pro zdraví Kypřanka Androulla Vassiliou připomněla, že propuknutí chorob u zvířat může mít ničivé následky nejen pro jejich zdraví a daný chov, ale také pro zásobování potravinami, hospodářství a společnost jako celek. Choroby přenosné na člověka zvané zoonózy mohou představovat vážnou hrozbu pro lidské zdraví. „Z tohoto důvodu považuji prevenci a regulaci chorob u zvířat za nejvyšší prioritu Evropské unie,“ prohlásila komisařka, která veterinární týden unie označila za „vynikající příležitost k zamyšlení nad tím, jak co nejlépe využít opatření biologické bezpečnosti k prevenci chorob a k omezení jejich šíření.“ Jedním z cílů Veterinárního týdne EU 2008 bylo zvýšení povědomí o strategii EU v oblasti zdraví zvířat na léta 2007 až 2013. S ním spojená kampaň měla podpořit úlohu EU a členských států při zajišťování zdraví hospodářských a domácích zvířat v unii a v zahraničí a tím i zdraví občanů. Hlavní slogan kampaně zvířata + lidé = jedno zdraví zdůrazňuje spojení mezi zdravím zvířat a zdravím veřejnosti. Hlavními aspekty kampaně byla biologická bezpečnost na úrovni farem a biologická bezpečnost na hranicích. Její poselství bude v následujícím půlroce po celé unii, zejména na zemědělských veletrzích, šířit kočovné divadlo, které zahájilo svou činnost v právě uplynulém týdnu. Zároveň začaly fungovat speciální na tuto problematiku orientované webové stránky na adrese http://www.one-health.eu/ee/index.php/cs/homepage/.
Biologická bezpečnost Hlavní zásadou biologické bezpečnosti v unii a základním prvkem její strategie v oblasti zdraví zvířat na roky 2007 až 2013 je skutečnost, že prevence je lepší než léčba. To znamenaná, že všechna opatření se zaměřují na to, aby se původci nebezpečných, zejména na člověka přenosných chorob, nedostali ke zvířatům a aby se omezilo jejich šíření v chovech.
Příklad ptačí chřipky Důsledků propuknutí ptačí chřipky v některých evropských chovech na pokles konzumace drůbeže, jsme byli svědky v době ne příliš vzdálené. Připomeňme, že podle Evropské komise první případy tohoto vysoce nakažlivého a na lidi přenosného onemocnění, které může mít zejména pro oslabené osoby fatální následky, ohlásila v roce 2003 jihovýchodní Asie. Choroba, jejíž příčinou byl virus označený H5N1, se pak šířila na sever a koncem roku 2005 se dostala do Evropy. Zasáhla Chorvatsko, Rumunsko, Turecko, Ukrajinu a evropskou část Ruska. V roce 2006 se objevila v některých zemích Afriky a Středního východu. Řada členských států unie a země Balkánu hlásily výskyt tohoto onemocnění u divoce žijících ptáků. V roce 2003 se v Nizozemsku objevila další vysoce patogenní ptačí chřipka, jejímž původcem byl virus H7N7. V jejím důsledku bylo třeba likvidovat kolem 30 milionů ptáků. Přímé ekonomické náklady se odhadují na více než 150 milionů eur. Ptačí chřipka velmi těžce postihla hospodářství některých zemí jihovýchodní Asie. V této oblasti jde navíc o onemocnění endemické, to znamená, že se v populaci drůbeže objevuje i bez vnější příčiny (infekce). Po propuknutí chřipky způsobené virem H5N1 v letech 2003 až 2004 činily celkové ztráty hrubého domácího produktu (HDP) v Asii v důsledku škod v drůbežářství téměř osm miliard eur. Do poloviny letošního roku onemocnělo ptačí chřipkou podle údajů Světové zdravotní organizace celkem 385 lidí, z nichž 243 zemřelo.
Klíčovou roli hrají veterináři a farmáři Hlavní roli při zajištění biologické bezpečnosti pro hospodářská zvířata mají zemědělci a veterináři. Zemědělci mohou udělat řadu opatření na omezení nebezpečí nákazy. Jde například o minimalizaci kontaktu návštěvníků farmy, divoce žijících zvířat a domácích mazlíčků s hospodářskými zvířaty a dodržování doporučených postupů při čištění a dezinfekci a také samozřejmě o důsledné plnění všech karanténních opatření. Veterináři pak mají farmářům radit, informovat je a prosazovat u nich osvědčené postupy biologické bezpečnosti. Podstatné je včasné rozpoznání nákazy a rychlý i účinný zásah na obranu proti ní. Důležitý je dobrý vzájemný vztah mezi veterinárním lékařem a farmářem.
Chovy zvířat mohou  ohrozit i občané
Zejména na nutnost dodržování všech předpisů týkajících se cestování do třetích zemí v doprovodu domácích mazlíčků a na omezení v dovozu potravin ze třetích zemí se zaměřila tisková konference, kterou při příležitosti Veterinárního týdne EU 2008 uspořádala Státní veterinární správa ČR (SVS) spolu s Generálním ředitelstvím cel ČR (GŘC). Podle Miroslavy Pikálkové za SVS cestující přijíždějící ze třetích zemí (tj. států mimo EU) nevědí, zda a jaké si mohou přivést domů potraviny a za jakých podmínek mohou převážet zvířata. Neuvědomují si, že mohou prostřednictvím potravin zavléct na území unie nebezpečné infekce, a to jak zmíněné zoonózy přenosné na člověka, tak rychle se šířící nákazy s velkými ekonomickými dopady, jako je třeba slintavka a kulhavka. Právě nelegální dovoz potravin ze třetích zemí stál podle Milana Sehnala, ředitele odboru veterinární ochrany státního území a zahraničních vztahů, na počátku katastrofální nákazy slintavky a kulhavky ve Velké Británii. Pro chovatele, zemědělství, životní prostředí i celé hospodářství země měla tato choroba nedozírné důsledky.
Omezení pro cestující Cestující by tedy podle SVS měli vědět, že je do EU zakázáno dovážet nebo posílat poštou v jakémkoliv množství ze zemí mimo EU maso, masné výrobky, mléko a mléčné výrobky. Pokud by si chtěl někdo takovéto produkty ze třetích států přivézt, musí podle Pikálkové kontaktovat předem SVS a poradit se s ní, zda je to možné a pokud ano, pak za jakých podmínek. Uvedené produkty by totiž musely být opatřeny předepsanými veterinárními dokumenty a cestující by je musel předložit k hraniční veterinární kontrole. Legálně je, jak Pikálková uvedla, možné přivézt do jednoho kilogramu například ryb, medu či vajec. Tyto produkty však musejí pocházet ze schválené země. I v tomto případě je proto také třeba se předem poradit na SVS a při dovozu se musí tyto produkty ohlásit příslušnému celnímu úřadu.
Cení orgány kontrolují také dovoz zvířat v zájmovém chovu. V cestovním styku je možné převážet pouze psy, kočky, fretky, bezobratlé (kromě včel a korýšů), okrasné tropické ryby, plazy, obojživelníky, hlodavce, včetně domácích králíků. Maximálně může jedna osoba dovézt pět zvířat. Protože pro různé země platí různá pravidla, je i v tomto případě třeba se předem poradit na SVS. Pokud by cestující měl s sebou více než pět živočichů, pak je musí předložit ke kontrole na pohraniční veterinární stanici v Praze-Ruzyni. Veterináři také upozorňují, že vzhledem k nebezpečí ptačí chřipky je v ČR jediným místem vstupu pro dovozy ptáků ze třetích zemí, a to v zájmových chovech i pro komerční účely, pohraniční veterinární stanice v Praze-Ruzyni.
Hrozí i postihy
Jak uvedl Lubomír Doskočil, vedoucí referátu zákazů a omezení GŘ cel, celníci kontrolují cestující při příletu ze třetích zemí, a to na všech mezinárodních letištích na našem území, tedy na šesti veřejných a 11 neveřejných. Zavazadla prověřují namátkově pomocí rentgenových paprsků a kromě jiných věcí se zaměřují právě na potraviny živočišného původu. Kdo si s sebou veze zmíněné nepovolené potraviny, má možnost je dobrovolně odhodit do připravených označených nádob, které jsou před celním prostorem a v něm. Pokud cestující potravinu zatají a celníci ji v jeho zavazadle najdou, hrozí mu sankce.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *