Zemědělci chtějí mít svůj lihovar

Předsedou Regionální agrární komory Pardubického kraje je teprve krátce Mojmír Čermák, předseda představenstva a ředitel akciové společnosti Agrona ze Starého Města u Moravské Třebové. Vedení regionálního uskupení se v souladu se stanovami po třech letech obměňuje. Na Josefa Štěpanovského z pardubické komory tak navazuje Mojmír Čermák, který jako předseda svitavské agrární komory, uspěl v nedávných volbách.

Vznikající Agrovenkov považuje nový předseda regionální komory za nejvýznamnější důkaz spolupráce mezi agrární komorou a krajem. Připouští, že nová společnost nevznikala jednoduše a bez konfliktů. Některé názory o náplni byly v prvopočátcích rozdílné a hodně se od nich diskutovalo. „Představy se ale sjednotily a je důležité, že do Agrovenkova se mimo jiné zapojily všechny okresní agrární komory, zemědělský svaz i asociace soukromého zemědělství,“ říká Mojmír Čermák. „Hodně si od této služby slibujeme,“ dodává.
I jako manažer větší společnosti se někdy obtížněji dostává k naprostým novinkám, jimiž jsou zavaleni zemědělci po vstupu do Evropské unie. Ještě složitější to podle něho mají soukromí zemědělci, kteří mají vzhledem k práci na farmě o to méně času na zjišťování nových věcí. „Předávání informací v rámci Agrovenkova by mělo být velkým přínosem, podobně poradenství a vzdělávání,“ věří předseda regionální komory. „Nyní jde o to, aby vše začalo fungovat a zemědělci si uvědomili, že nejde o nic formálního,“ vybízí své kolegy. Zároveň chápe, že obecně prospěšná společnost nebude jen pro zemědělce a plně se ztotožňuje s filozofií radního Šilara, tedy že zemědělství a venkov k sobě opravdu patří.
Jako šéfa společnosti Agrona inženýra Čermáka napadá, jak by mohl využít poradenské služby zprostředkované Agrovenkovem. Udržovaná historická budova, v níž podnik sídlí, není plně využitá a nabízí se přizpůsobit některé prostory třeba pro ubytování. „Bez seriózního posouzení, zda by pro nás byla agroturistika vhodným řešením, si netroufáme začít. Krajina v okolí je pro turisty lákavá, ale je otázka, zda ubytovací kapacity už nejsou postačující. To sami těžko zhodnotíme a právě v tom bychom využili pomoci Agrovenkova,“ uvažuje.
Pozice zemědělského podniku je v obci Staré Město nepřehlédnutelná nejen svým sídlem, který je v dobrém slova smyslu dominantou návsi. Agrona zaměstnává padesát lidí ze vsi i nejbližšího a okolí. Pronajímá si půdu od 350 vlastníků, kteří tu také většinou žijí.
„Velkým problémem v zemědělství jsou hotové peníze. Předpisy Evropské unie nás nutí modernizovat provozy a tradiční zemědělské podnikání nějak přehodnotit. Celá léta získávalo zemědělství hlavní tržby z obilí a mléka, ale to do jisté míry přestává platit. Rozšiřují se různé mimoprodukční funkce zemědělství i jiné aktivity, třeba právě agroturistika,“ uvědomuje si inženýr Čermák.
Když mluvíme s nejvyšším představitelem agrární komory v Pardubickém kraji o současných problémech zemědělců, jsou stejné jako v kterémkoliv jiném kraji. Váznoucí odbyt obilí nebo třeba nyní aktuální zpeněžení cukrovky, které kvůli různým srážkám, hlavně za dopravu, vůbec není tak slavné, jak by slibovala minimální cena daná unií. „Chyba je v tom, že pěstitelé nejsou nositeli kvóty jako u mléka a cukrovary nám nekompromisně dávají znát svou převahu,“ lituje Mojmír Čermák dřívějšího rozhodnutí ministerstva zemědělství, proti němuž byl podle svých slov od samého počátku.
Velkou akcí, kterou podporuje regionální komora, je vybudování výrobní kapacity na bioetanol. Jde o společný záměr východočeské divize Mlecoopu a Odbytového a hospodářského družstva Pardubice. „Když projekt bude úspěšný ve výběrovém řízení na přidělení licence, přijde na řadu zajištění peněz na investici. A to je právě iniciativa regionální agrární komory, která o tom informuje zemědělce. Reagují pozitivně a přestože by šlo o značný objem peněz, existuje konkrétní představa o způsobu financování,“ naznačuje předseda Čermák. Věří, že i kraj bude vůči tomuto záměru vstřícný.

Společnost Agrona Staré Město hospodaří na zhruba 2700 hektarech zemědělské půdy, z toho je asi 2000 hektarů orné půdy. Rozhodující tržby přináší rostlinná výroba s tradičními obilovinami, okrajově cukrovkou a specialitami, kterými jsou léčivky ostropestřec mariánský a paličkovice nachová. Živočišná výroba stojí na produkci mléka, ročně převyšující tři miliony litrů. Méně významný je chov prasat, který čítá přes padesát prasnic a roční výrobu jatečných zvířat kolem sto tun.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *