Zemědělci chtějí přímou pomoc státu

Zemědělci chtějí jako kompenzaci ztrát v důsledku letošního sucha, které zasáhlo především jihomoravské pěstitele, od státu minimálně 750 milionů korun. Novinářům to dnes řekl předseda jihomoravské regionální Agrární komory Václav Hlaváček. Sklizeň obilí v silně zemědělsky orientovaném Jihomoravském kraji je letos o 65 procent nižší než loni, což negativně zasáhne hospodaření tamních zemědělců. Sucho výrazně poškodilo také sadaře či vinaře.

„Bez přímé finanční pomoci státu nemají podniky šanci se s tím vyrovnat,“ uvedl Hlaváček. Je tomu podle něj tak i přesto, že loňská úroda byla naopak jedna z historicky nejlepších, zisk českého zemědělství historicky vůbec nejvyšší a farmáři měli díky tomu určité finanční rezervy. Hlaváček zdůraznil ekonomickou důležitost zemědělství, vinařství či sadařství pro jižní Moravu. Sucho v úrodné oblasti bylo podle něj nejhorší od druhé světové války a zasáhlo pěstitele prakticky všech plodin.
Podle viceprezidenta Agrární komory Bohumila Belady je reálné, že v případě vstřícného postoje státu by peníze mohly být k dispozici začátkem příštího roku. Možnost finanční výpomoci suchem postiženým pěstitelům je totiž podle něj nutné nejdříve projednat s Evropskou unií. Podmínky mimořádné dotace by byly nastaveny tak, aby směřovala pouze k farmářům, které sucho prokazatelně výrazně poškodilo.
Ministerstvo zemědělství připravuje program, který by do budoucna mohl finančně kompenzovat farmářům dopady způsobené právě například extrémním počasím, potvrdila ČTK ředitelka odboru komunikace MZe Kateřina Böhmová. Odeslání návrhu do Bruselu je podle ní otázkou několika týdnů. Následné schvalování Evropskou komisí si však vyžádá šest měsíců až rok. Není také jasné, zda na následnou realizaci bude mít úřad dostatek volných peněz.
Agrární komora také aktuálně jedná o podmínkách, za kterých budou podniky s živočišnou produkcí moci požádat Správu státních hmotných rezerv o zápůjčku krmných plodin. Farmáři dále navrhují, aby stát území, kde se opakují kritická sucha, zařadil mezi takzvané trvale znevýhodněné oblasti s vysokým podílem travních porostů. Na nich hospodařící zemědělci jsou v celé unii podporováni zvláštními dotacemi.
Stát by podle Hlaváčka měl také uzákonit komplexní pojištění úrody s jeho podporou. Podobný systém již zhruba půlstoletí funguje v USA. Ničivým dopadům sucha by pomohla předcházet obnova melioračních zařízení či zachování národních dotací na budování závlah.
Prezident Agrární komory Jan Veleba již dříve odhadl, že tuzemští farmáři kvůli nižší úrodě letos za obilí utrží o šest až osm miliard korun méně než loni, jelikož vyšší ceny obilí nepokryjí pětinový pokles úrody. Propad tržeb podle něj pocítí právě hlavně zemědělci na jižní Moravě, kteří mají velmi nízké výnosy obilí. Hlaváček propad tržeb jihomoravských zemědělců odhaduje zhruba na pět miliard Kč.
Problém s nedostatkem vláhy na jižní Moravě trvá podle Hlaváčka již několik let. „Ten trend se zhoršuje, protože to území, které trpí nedostatkem vody, se posunuje směrem k severní části Jihomoravského kraje,“ podotkl Hlaváček. Tamní zemědělci letos sklidili i méně než dvě tuny obilí z hektaru. V běžných letech se přitom průměrné výnosy na jižní Moravě pohybují mezi 5,5 a 5,8 tuny za hektar.
Zemědělci, jejichž letošní úrodu snížilo sucho, již mohou počítat s předčasnou výplatou záloh na přímé platby v hodnotě 9,4 miliardy korun. Předčasné uvolnění peněz je součástí balíčku několika opatření na pomoc farmám postiženým nedostatkem vláhy, který připravilo ministerstvo zemědělství.
Z celorepublikového hlediska není podle Belady dopad na úrodu, která je meziročně zhruba o pětinu nižší, příliš velký problém. „Nemá to dopad ani do celorepublikové bilance obilovin. Tam naopak máme nadvýrobu,“ podotkl. V Česku je v posledních letech v důsledku poklesu živočišné výroby nadvýroba obilí. I při průměrné úrodě tak směřuje obilí zhruba z jednoho milionu hektarů na vývoz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *