Zemědělec by měl mít zastání

Čeští zemědělci sepsali chartu svých práv, která má nastavit základní etická pravidla pro vztah státních úředníků a farmářů. Právě v době, kdy v koaliční dohodě o vzniku vlády je totiž v kapitole zemědělství na prvním místě snižování byrokratické zátěže zemědělců, vysvětlil předseda Antibyrokratické komise ministerstva zemědělství (ABK) Lubomír Burkoň s tím, že zemědělci dlouhodobě upozorňují na to, že jsou ze strany státu neúměrně zatěžováni administrativou, což jim komplikuje podnikání.

Jak vlastně tento dokument vznikal? Když jsem převzal funkci předsedy ABK a probírali jsme zpětně materiály, kterými se zabývala komise v předchozím složení pod vedením tehdejšího předsedy Asociace soukromého zemědělství ČR Stanislava Němce. K nim patřila mimo jiné právě Charta farmáře, u jejíhož zrodu byli členové ABK z nevládních zemědělských organizací, kteří došli k jednotnému konsenzu. Bohužel se však nepovedlo uvést tento dokument v život i přes to, že měl podporu tehdejšího ministra zemědělství Petra Gandaloviče. Když jsem totiž převzal funkci, charta práv byla bodem každého jednání. Oslovili jsme i exministra Jakuba Šebestu s tím, jestli máme v přípravě tohoto materiálu dál pokračovat, s čímž souhlasil. Tak jsme s jeho zpracováním pokračovali. Nakonec jsme zjistili, že vlastně nemáme partnera, protože vedení ministerstva nemá zájem uvést tento materiál do života.
Členové ABK se proto po dlouhém jednání rozhodli vydat tento dokument vydat právě proto, že nenašel pochopení ze strany úředníků Ministerstva zemědělství ČR. Charta práv zemědělce má totiž smysl a upozorňuje na záležitosti v chování státní správy, které jí nejsou příjemné. Chartu vydáváme proto, aby zemědělská veřejnost věděla, co považuje ABK za standard ve vztahu mezi zemědělci a státními úředníky. Jsme toho názoru, že je potřeba nadále působit na úředníky ministerstvo zemědělství, aby se chovali v souladu s chartou a aby tento dokument byl plně akceptován i z jejich strany. V neposlední řadě chceme vyslat signál, že v naší demokratické společnosti nesmí převládat názor, že státní úředník může všechno a my zemědělci smíme klečet na kolenou. Tento dokument by měl být jeden ze základních kamenů, o kterém by měl ministr s novým aparátem, který nastoupí, jednat.
K čemu má tato charta sloužit? Charta je určitým signálem pro zemědělskou veřejnost, že je tu dokument, který oboustranně upravuje pravidla hry. Ta měla sloužit k tomu, aby upravovala vztah mezi zemědělcem a úřednickým aparátem tak, aby nedocházelo k navyšování byrokratické zátěže. Šlo o to, aby byla jasná pravidla hry a sedlák nebyl šikanován. Právě tento materiál by měl ukazovat fungování vztahů mezi zemědělci a státním aparátem.
Ve svých nevládních organizacích jsme projednali, zda nemají nic proti tomu, abychom tento dokument signovali. Kromě Asociace soukromého zemědělství ČR tak učinily všechny organizace. Asociace totiž zastávala názor, že když chartu nepodepsal ministr, není to smysluplný dokument.
Jsme přesvědčeni o tom, že se k tomu zemědělská veřejnost postaví kladně a to donutí ministerstvo, aby se jí zabývalo. Pevně věříme v to, že charta se v krátké budoucnosti stane, velmi důležitým dokumentem, který nastaví základní etická pravidla vzájemného vztahu státního úředníka a zemědělce, jenž je v současné době vystaven neúměrné administrativní zátěži. Trvalé snižování byrokracie vidíme totiž jako předpoklad konkurenceschopnosti našich farmářů v rámci EU. Nemluvě o nutnosti snížení státních výdajů na nadměrné kontroly a kontrolní organizace.
Mohl byste uvést základní body tohoto dokumentu? Dnes jsou zemědělci zatěžováni ve dvou rovinách, a to kontrolami a předkládáním dokumentů. Myslíme si, že kontroly by měly být prováděny pouze na základě toho, co stanovují zákony, a ne nad jejich rámec. Informace o požadavcích na zemědělce a o způsobu podávání žádostí o platby musí být přitom poskytnuty včas, důležitá je i jednoduchost administrace a ohled na faktické možnosti zemědělce. Charta zakotvuje, že požadavky ministerstva vůči zemědělci musí být vždy v mezích stanovených zákonem. Budou vyloučena kritéria hodnocení a kontrol, jejichž plnění nelze stanovit objektivně. Na žádost zemědělců musí být proveditelnost požadavků demonstrována. Zemědělcům nesmí být ukládány žádné povinnosti pouze z důvodu ulehčení práce úředníků. Všichni úspěšní žadatelé budou vypláceni včas podle schválených platebních schémat. Všichni žadatelé budou informováni o důvodech , které vedly k rozhodnutím, o jejich nárocích a dále i o způsobu odvolání proti rozhodnutí úřadu, kde byla jejich žádost plně nebo částečně neúspěšná.
Ministerstvo zemědělství spolu s platební agenturou deklaruje snížit počet návštěv kontrolorů na farmě na minimum. Cílem je provést veškeré nutné kontroly během jedné návštěvy a zajistit tak maximální integraci kontrolních orgánů.
Co se týká dokladů, tak v podávání žádostí i dalších dokumentů, je potřeba počet těchto dokumentů snížit, zemědělec není žádným prostředníkem, aby předával k ničemu nesloužící materiály.
Na ABK byla ustavena tříčlenná skupina lidí, která vyvolávala pravidelná jednání s vedením Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), které bylo velmi vstřícné. Proto si myslím,. že ani k takovým materiálům víceméně neměli, nebo nemohou mít připomínky, protože to jsou vztahy, které jsou postavené na základě jednání a kompromisů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *