Zemědělská věda má u nás tradici

Česká akademie zemědělských věd (ČAZV) je, jak uvádí na svých internetových stránkách, odbornou a společenskou institucí působící na území ČR a vědeckým poradním orgánem českého ministra zemědělství. Nutno ovšem říci, že akademie nevznikla počátkem devadesátých let minulého století z ničeho. Její první předchůdkyní byla Československá akademie zemědělská (ČAZ) založená v roce 1924.

Po švédské a francouzské byla ČAZ třetí nejstarší vědeckou agrární institucí tohoto typu v Evropě. Nové poznatky však do českého zemědělství pronikaly dávno před jejím vznikem, a to prostřednictvím zemědělského písemnictví i působením českých či světových věhlasných osobností.. Na přelomu 18. a 19. století začaly na našem území rozvíjet svou činnost hospodářské společnosti. Mimo jiné usilovaly o zavádění nových plodin i osevních postupů, o rozšíření stájového chovu zvířat, hnojení apod. Přispěly k urychlení přechodu z trojpolního na střídavé hospodaření, zavedení nových pícnin a technických plodin, rozvoji ovocnářství, lnářství, rozšiřování strojů, hnojiv, meliorací, poradenství, zemědělské literatury i pořádání výstav. Již po roce 1848 se objevovaly první speciální pokusné stanice, od roku 1864 také výzkumné ústavy (VÚ). Některé VÚ spravovaly v té době a také za první republiky zemědělské rady. Tyto rady mimo jiné rovněž zakládaly rolnické mlékárny, přispívaly k zušlechťování obilovin, organizování pokusů s hnojivy aj. Při školách a statcích postupně vznikaly specializované výzkumné stanice. Výzkum se začal zaměřovat i na lesnictví, veterinářství a ekonomiku.
ČAZ podporovala rozvoj vědeckého bádání a přenos nových informací do zemědělství a potravinářství. Mimo jiné vybudovala Ústřední slovanskou zemědělskou knihovnu, která byla ve své době třetí největší v Evropě, a založila Ústav pro řešení ekonomických problémů v zemědělství. Kromě úzkého propojení s vysokými školami ovlivňovala vývoj středního zemědělského školství. V roce 1925 vznikl Svaz výzkumných ústavů zemědělských, který sdružoval všechna výzkumná pracoviště a usměrňoval rozvoj výzkumu ve všech odvětvích zemědělské výroby. Koncem 30. let minulého století sdružoval 22 výzkumných ústavů, 67 výzkumných stanic a 22 pokusných objektů a statků. V roce 1950 byl zrušen a o dva roky později zanikla i ČAZ. Nahradit ji měla ve stejném roce založená Československá akademie zemědělských věd (ČSAZV), jež metodicky řídila celkem 49 výzkumných ústavů, stanic, laboratoří a kabinetů. Její pobočka na Slovensku spravovala 16 výzkumných ústavů a laboratoří. Za deset let skončila i ČSAZV. Část ¨VÚ přešla do Československé akademie věd (ČSAV), většina ústavů se dostala do kompetence ministerstev zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství. Počátkem roku 1969 se z tehdejšího Ústředí zemědělského a potravinářského výzkumu obnovila Československá, Česká a Slovenská zemědělská akademie s příslušnými ústavy. V polovině roku 1974 byly ústavy opět přiděleny ministerstvu zemědělství a výživy, postupně se začlenily do oborových podniků a česká a slovenská zemědělská akademie byly zrušeny. V listopadu 1974 se ČSAZ reorganizovala, neměla však potřebné pravomoci. Přesto ve svých 12 vědeckých orgánech a 84 komisích postupně vytvořila platformu tří tisíc vědců, praktiků a dalších odborníků. K 1. 1. 1991 byly ustaveny Česká akademie zemědělských věd a Slovenská akadémia podohospodárskych vied, v dubnu poté Akademie zemědělských věd ČSFR, která zanikla koncem roku 1992. Na její činnost od počátku roku 1993 navázaly Česká akademie zemědělských věd (ČAZV) a Slovenská akadémia podohospodárskych vied, ale již v rámci obou samostatných republik.
Dnešní ČAZV má několik odborů, a to odbor rostlinolékařství (ORL), rostlinné výroby (ORV), živočišné výroby (OŽV), zemědělské techniky, energetiky a výstavby (OZTEV), veterinárního lékařství (OVL), potravinářské technologie a techniky (OPTT), výživy obyvatelstva a jakosti potravin (OVOJP), ekonomiky, řízení, sociologie a informatiky (OEŘSI), lesního hospodářství (OLH), pedologie (OP), vodního hospodářství (OVH).
V roce 2006 začala ČAZV oceňovat zásluhy a práci svých členů. Do konce loňského roku udělila 15 zlatých, 40 stříbrných a 51 bronzových medailí. K nim zatím letos přibyly tři zlaté, po deseti stříbrných a zlatých medailí a tři čestná ocenění.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *