Zemědělský výzkum má sloužit praxi

Přenos výsledků výzkumu do praxe bylo jedno z hlavních témat diskuse na zasedání Rady České akademie zemědělských věd (ČAZV), které proběhlo minulý týden v Praze. Zasedání, které za účasti několika hostí zahájil předseda ČAZV Vilém Podrázský, se také věnovalo organizačním záležitostem akademie, jejímu rozpočtu pro letošní rok a diskutována byla i další témata, například způsob vyhodnocování výzkumných výsledků nebo otázky nové koncepce zemědělského výzkumu.

Jako host vystoupil na zasedání náměstek ministra zemědělství pro úsek komodit, výzkumu a poradenství Jindřich Šnejdrla, který konstatoval, že ministerstvo má zájem především o to, aby výzkum byl skutečně přínosem pro potřeby praxe, aby byl inovativní a „nezkoumalo s již vyzkoumané“. Nejde podle něj však vždy jen o přínosy ekonomické, ale také o přínosy společenské. Prohlásil, že ministerstvo zemědělství se hodlá v letošním roce více než v těch předchozích věnovat právě zemědělskému výzkumu.

„Podstatné je, aby se výsledky výzkumu co nejdříve projevily v praxi. Nelze tedy podporovat projekty pouze s publikační podobou výsledku. Výsledky se musí konkrétně projevit v inovaci s vyšší přidanou hodnotou a měly by sloužit především národním zemědělským produktům,“ řekl Šnejdrla. V této souvislosti také zmínil nedostatky současné metodiky posuzovaní výsledků zemědělského výzkumu. Podle jeho slov by bylo pro resort přínosné vytvoření vlastní metodiky pro podmínky hodnocení zemědělského výzkumu. Zamyslel se i nad funkcí poradenství a nad využívání prostředků z Evropských fondů na tato účely.

Podle místopředsedy ČAZV Jana Nedělníka by měl být systém hodnocení vědeckého výzkumu především stabilní, střednědobý a také predikovatelný.

Jak uvedla Linda Franková z oddělení dotačních programů Ministerstva životního prostředí,

hlavním problémem českého zemědělství je eroze a právě k jejímu omezení by zemědělský výzkum mohl pomoci, a to zejména projekty, které budou účinnost protierozních opatření sledovat. Dalším námětem by podle jejích slov mohla být i revize stávajících odvodňovacích soustav v krajině a zjišťování jejich účelnosti.

Senátor a bývalý prezident Agrární komory ČR Jan Veleba je přesvědčen, žde před zemědělským výzkumem stojí tři základní výzvy. Zaprvé je to dopad klimatických změn na zemědělství, především na polní plodiny, druhou oblastí  je řešení současné nerovnováhy českého agrárního sektoru a třetím velkým tématem pro výzkum jsou podle jeho slov biotechnologie, které budou rozhodovat o konkurenceschopnosti našich zemědělců.

V závěru zasedání přijala Rada ČAZV usnesení, v němž jednak schválila zprávy o činnosti i  hospodaření akademie v loňském roce a návrh rozpočtu na rok letošní, a jednak uložila předsednictvu ČAZV mimo jiné projednat s ministerstvem zemědělství nová pravidla financování akademie. Její vedení by také mělo spolupracovat na tvorbě nové koncepce zemědělského výzkumu a do přípravy koncepce zapojit ve větší míře také zástupce uživatelů výsledků výzkumu.

ČAZV byla zřízena jako příspěvková organizace ministerstva zemědělství v roce 1993. Je vědeckým poradním orgánem ministra a soustřeďuje pracovníky zemědělského výzkumu, vývoje a vzdělávání, jakož i praktiky, zasloužilé vědecky a osvětově o rozvoj zemědělství.

Ke konci loňského roku měla celkem 625 členů. Základním posláním akademie je ovlivňovat vědeckou úroveň výzkumné činnosti a vzdělávání v oblasti její působnosti, pečovat o její rozvoj a účinně popularizovat získané vědecké poznatky, čemuž slouží i jedenáct vědeckých časopisů, které akademie vydává.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *