Zemědělství nováčků: Lotyšsko

Na počátku roku 2001 mělo Lotyšsko 2 364 254 obyvatel, z nichž 757 695, tedy 32 procent, žilo na venkově. Průměrná hustota venkovského osídlení dosáhla v celé zemi 36,6 obyvatele na jeden kilometr čtvereční, na venkově žilo na této ploše jen 11,7 obyvatele. Agrární sektor hraje tradičně důležitou roli v životě země. Podíl zemědělství na HDP však v období 1996 až 1999 klesl z 6,9 na 2,4 procenta. Během posledních let se stabilizoval na úrovni 2,8 až 3,0 procenta.

Půda
Zemědělská půda se rozkládá na 38,3 procentech rozlohy státu a dosahuje 2473,2 tisíce hektarů. Téměř 76 procent ze zemědělské půdy je půda orná, 23 procent jsou pastviny a louky a kolem jednoho procenta představují trvalé porosty. Na zhruba 63 procentech zemědělské půdy jsou meliorační zařízení a jak stát, tak i soukromí majitelé půdy se podílejí na jejich údržbě. Velmi úrodné půdy bohaté na organické látky představují necelých sedm procent veškeré zemědělské půdy. Zbytek jsou méně úrodné půdy.
V Lotyšsku mají velký význam meliorace. Kvůli relativně krátkému létu ja zapotřebí, aby se jařiny sely co nejdříve. Navíc pozemky bez meliorací není možné v deštivém podzimu sklízet. Drenáže jsou zapotřebí pro téměř 94 procent zemědělské půdy. To je velký podíl ve srovnání s ostatními i sousedními zeměmi. V Estonsku je to 72 procent, Litvě 60 procent a třeba v Německu jen 31 procent zemědělské půdy. V Lotyšsku stát provozuje meliorační zařízení na 1,56 milionu orné půdy, tj. na 63 procentech. Z toho je 37 tisících ha ohrožených povodněmi zajištěno systémem poldrů s 45 přečerpávacími stanicemi jsou na ochranu proti povodním udržovaných státech. Úrodnost zemědělské půdy tedy záleží i na melioračním zařízení a jeho funkci. Přitom existují zařízení provozovaná státem, zařízení pro všeobecné použití a zařízení pro konkrétní hospodářství. Celý komplex musí pracovat v těsné návaznosti a selhání jedné skce může ohrozit celý region. Systém půdních meliorací vznikl před 20 až 30 lety. Nyní potřebuje rekonstruki, která si vyžádá nemalé náklady.
Problémem je také skutečnost, že téměř čtvrtina zemědělské půdy má vysokou kyselost (pod pH 5,5), a je proto nutné ji vápnit.
Po roce 1990 narůstal podíl nevyužívané zemědělské půdy. Důvodem bylo zejména zavádění moderních technologií a růst výnosů. Přibližně 1,8 milionu ha půdy se na počátku roku 2002 využívalo pro zemědělskou výrobu. Téměř 44,6 tisíce ha zemědělské půdy zarostlo křovím, 14 tisíc z nich je půda s melioracemi. Rozšiřovaly se i plochy bažin. V některých regionech se část půdy postupně zalesňuje, používá se pro farmový chov zvěře, sporty, rekreaci, turistiku a ostatní nezemědělské činnosti, které přímo nesouvisejí se zemědělstvím.
Podle předpokladů ministerstva zemědělství by v budoucnu měla v budoucnu 55 procent zemědělské půdy tvořit půda orná, 23 procent pastvin a luk, jedno procento trvalých porostů a 21 procent pro extenzivní zemědělské nebo nezemědělské záměry.
Struktura zemědělských subjektů
Lotyšský agrocenzus napočítal v roce 2001 celkem 180 tisíc zemědělských subjektů. Z nich 99,8 procenta byly soukromé farmy. Zemědělské farmy měly v průměru 33,2 ha půdy, z toho 20,1 ha půdy zemědělské, na hospodářství domácností (samozásobitelská) připadalo v průměru 12,2 ha půdy z toho 7,4 ha zemědělské.
Lidské zdroje
Po roce 1990 začalo v Lotyšsku ekonomicky aktivní venkovské obyvatelsto odcházet do měst. Důvodem byl menší příjem ze zemědělských činností, nedostatek finančních prostředků pro investice, limitovaný trh se zemědělsými výrobky, málo zkušeností s nastartováním nezemědělských ekonomických činností a nedostatečná sociální a ekonomická infrastruktura. Jen sedm procent venkovského obyvatelstva má vysokoškolské vzdělání. Tento podíl však podle oblasti kolísá mezi jedním a 14 procenty. (Mezi obyvateli měst je v průměru 13,9 procenta vysokoškoláků.). Odborné středoškolské vzdělání má asi pětina Lotyšů, na venkově je to v průměru 14 procent, s kolísáním podle regionů v rozmezí pět až 23 procent.
Hlavní ekonomickou aktivitou na venkově je stále zemědělství. Počet zaměstnanců v zemědělstí, myslivosti a lesnictví se však v devadesátých letech snižoval. Podle lotyšského agrocenzu z roku 2001 se 271,2 tisíce lidí, tedy 45 procent obyvatel venkova, nějakým způsobem podílelo na práci v zemědělstí. V tomto počtu jsou zahrnuty i osoby, jejichž zemědělská produkce sloužila pouze k samozásobení členů vlastní rodiny. Jako hlavní povolání mělo v roce 2001 zemědělství 12,3 procenta zaměstnaných lidí, loni to bylo jen 10,4 procenta. Ve stejném období se snížil i počet lidí, kteří v zemědělství pracovali na částečný úvazek, a to z 32,6 na 29,8 procenta.
Populace zaměstnaná v zemědělství postupně stárne, protože poměrně nízký příjem (loni činila hrubá mzda v zemědělství 62,4 procenta průměru platů v zemi) přestává být pro mladé lidi atraktivní. Více než polovina lidí pracujících v zemědělství (loni 53,4 procenta) je proto ve věku mezi 45 a 74 lety (průměr v celém hospodářství je 37,4 procenta), ve stáří mezi 55 až 74 roky bylo loni 27 procent zemědělců.
Druhým hlavním zaměstnavatelem na venkově po zemědělství je lesnictví a pily. Podíl lidí pracujících v této oblasti se od roku 1996 do roku 2003 zvýšil z 2,1 na tři procenta.
Zemědělská výroba
Podíl jednotlivých komodit na zemědělské výrobě samozřejmě kolísá podle přírodních podmínek daného roku. Zhruba však platí, že nejvýrazněji, a to asi 21 až 23 procenty se na příjmu zemědělců podílí mléko, zhruna 19 procenty plodiny (kromě brambor) a více než 12 procenty vepřové maso. Dále je to hlavně hovězí maso a brambory.
Živočišná výroba
Stavy skotu v devadesátých letech klesaly. Během posledních několika let toto snížení v produkci mléka částečně kompenzuje narůstající dojivost. Ta loni činila v průměru na dojnici 4261 kg mléka, zatímco v roce 2002 to bylo jen 3958 a o rok dříve 4055 kg mléka. U krav ze specializovaných plemen byla průměrná dojivost loni 4791 kg mléka (při obsahu tuku 4,43 procenta a bílkovin 3,24 procenta).
V loňském roce vyprodukovalo Lotyško celkem 71,08 tisíce tun masa, z toho 36,91 tisíce tun vepřového. V posledních letech se postupně zvyšoval podíl prasat chovaných ve státních zemědělských podnicích a ve společnostech: z 11,8 tis. tun v roce 2001 na loňských 18,9 tis. tun v porážkové hmotnosti.
Na počátku letošního roku bylo v Lotyšsku 2115 chovů prasat s 312 054 registrovanými prasaty. Z toho v chovech s počtem prasat mezi 1000 a 10 000 prasat bylo 66,3 procenta zvířat. V chovech nad 10 000 kusů bylo 29 procent prasat. Ani Lotyšsko se nevyhnulo problémům způsobeným dovozem prasat, a to hlavně z Polska a Estonska. Ty zejména v roce 2002 a v první polovině roku 2003 vážně ohrozily domácí chovatele. Po ochranných opatřeních, která Lotyšsko zavedlo v polovině loňského roku, se cena prasat vrátila na normální úroveň.
Hovězí maso představuje necelých 30 procent celkové produkce masa v Lotyšsku. Kolem 85 procent hovězího produkují soukromé farmy a hospodářství domácností. Největší počet zvířat (loni 37,1 procenta) se chová ve stádech s jedním až pěti kusy. Zatímco v roce 2001 ještě neexistovaly subjekty, které by vykrmovaly více než 500 zvířat, v loňském roce se již v takových podnicích chovalo 10,1 procenta skotu.
V Lotyšku se loni chovalo celkem 4002,6 tisíce kusů drůbeže, z toho většina (2973,9 tisíce) ve velkých podnicích státních farem a společností. Zatímco stavy drůbeže v těchto velkých podnicích rok od roku rostou, ubývá počet kusů na malých soukromých farmách a v samozásobitelských domácnostech. Velké podniky tak produkují většinu drůbežího masa (loni to bylo 98,2 procenta) i vajec. Poptávka po drůbežím mase zatím značně převyšuje domácí nabídku: loni dosáhl dovoz téměř dvojnásobné hodnoty domácí produkce.
V posledních asi dvou letech se prudký pokles počtu ovcí zastavil a jejich stavy se naopak začaly zvyšovat. Loni se v Lotyšsku chovalo celkem 39,2 tisíce ovcí a koz, z toho jen 200 zvířat ve velkých státních podnicích a společnostech. Kozy se chovají pro mléko. Loni vyprodukovalo 5823 zvířat celkem 2514 t mléka (v průměru 432 litrů na kozu za rok).
V posledních letech poklesl v Lotyšsku i počet koní, a to z 23 tisíc v roce 1997 na 15,4 tisíce na počátku letošního roku.
Několik subjektů se zabývá chovem kožešinových zvířat, zejména norků a lišek, začínají se chovat i činčily. V zemi je i několik faremních chovů zvěře, zejména jelenů, daňků, muflonů, kamzíků, srnců a černé zvěře. Rozšiřují se také chovy pštrosů, křepelek a bažantů. Postupně narůstá počet králíků, kterých se loni v Lotyšsku chovalo téměř 150 tisíc.
Rostlinná výroba
Nejvýznamnější je pěstování obilnin, které pokrývají 428,5 tisíce ha, tj. 50,9 procenta z celkové rozlohy obdělávaných polí. Největší výměra se osívá ozimou pšenicí (127,9 tisíce ha loni) a jarním ječmenem (129,2 tisíce ha loni). Loni pěstovalo obilí celkem 52,1 tisíce farem, ale téměř třetina z nich měla rozlohu mezi jedním ha a 2,4 ha. Asi 1400 farem, tj. 2,7 procenta ze všech, nepěstuje obilí pouze pro vlastní spotřebu, ale také pro trh. Na farmách, kde se obilí pěstuje na výměře do 10 ha, je průměrný výnos 1,59 až 1,64 t/ha. V podnicích nad 300 ha je průměrný výnos téměř dvakrát vyšší — tj. 2,89 t/ha. Zatímco plochy ozimých obilovin se postupně zvyšují, jařiny se osévají stále méně.
Postupně narůstají plochy sadů s jabloněmi a plantáží s červeným a černým rybízem, bjevuje se i rakytník. Zato ubývá sadů hrušní, švestek, slivoní, třešní a višní. Nejvíce se pěstují jabloně (na 8248 ha, tj. 63,2 procenta ploch s ovocem), jahody byly loni na 1062 ha (8,1 procenta), třešně a višně na 1017 ha (7,8 procenta), černý a červený rybíz na 947 ha (7,3 procenta).
V pěstování zeleniny se stále více uplatňují skleníky. Ve sklenících a folnících se pěstují rajčata, okurky, salát, ředkvičky a jarní cibulka, na volné ploše pak narůstá produkce tykví, dýní, okurek, česneku a cibule. Zvyšuje se také pěstování hub, zejména žampionů či šitaké. Loni jich zemědělci dodali na trh celkem 2509,2 tuny.
Pěstování cukrovky a produkce cukru nemají v Lotyšsku velký rozsah. Loni se cukrovka pěstovala jen na 14,4 tisíce ha , průměrný výnos byl 39,1 t/ha.
Po staletí byly brambory tradiční lotyšskou plodinou a pěstovaly se na každé farmě, většinou pro potřeby vlastní rodiny. Jejich pěstování je velmi rozdrobené, například loni je 96,8 procenta farem je pěstovalo na ploše menší než jeden hektar. Tak se vyprodukovalo 73,9 procenta všech brambor. Ve 496 usedlostech se brambory pěstovaly na více než pěti hektarech.
Postupně roste výměra, na které se pěstuje řepka (mezi roky 2002 a 2003 o 7,6 tisíc ha, tj. o 41,1 procenta). Klesají plochy řepky ozimé (loni to bylo jen 12 procent) a naopak se rozšiřuje pěstování jarních odrůd. V Lotyšsku se také pěstuje len na semeno i na vlákno,
Ekologické zemědělství
V závěru loňského roku bylo v Lotyšsku 550 certifikovaných farem. Dalších 145 procházelo přechodným obdobím a 219 do něj vstoupilo. Ve srovnání s předchozím rokem se počet farem zvýšil o 50 procent a podíl jimi obdělávané zemědělské půdy dosáhl jednoho procenta. Velikost ekologických farem je různá: od 1,5 do 595 ha. Téměř polovina certifikovaných farem má výměru mezi 20 a 100 ha, asi 44 procent má méně než 20 ha.
Potravinářský průmysl
Potravinářský průmysl stále hraje důležitou v lotyšském hospodářství. Na celkové průmyslové produkci se podílí 27 procenty a zaměstnává 22 procent ze všech lidí zaměstnaných v průmyslové výrobě. V roce 2000 mělo Lotyšsko asi 225 podniků, které zpracovávaly zemědělskou výrobu. V posledních letech se potravinářský průmysl začal koncentrovat, klesá počet malých subjektů a výroba se soustřeďuje spíše do velkých podniků, které odpovídají standardům Evropské unie.
Zahraniční obchod
Zahraniční obchod s agrárámi výrobky má negativní bilanci s výjimkou ryb a produktů z nich. Na exportu se podílejí hlavně mléčné výrobky, obiloviny, konzervované ovoce a zelenina a ovocné šťávy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *