Zgarba nechce slibovat

Při nástupu do funkce se ministr zemědělství Petr Zgarba přihlásil k ochotě vést s odbornou veřejností plodný dialog. Podané ruky už využili zemědělci a potravináři z Královéhradeckého kraje, kteří se se šéfem resortu setkali minulé pondělí v Dobré Vodě u Hořic na Jičínsku. Když podnikatelé mluvili o tom, co je nejvíc pálí, ministr jim mnohokrát přitakal. Zároveň však většinou přiznal, že jim asi nijak nepomůže. Prohlásil také, že na rozdíl od svého předchůdce si nedovolí slibovat nemožné.

Žádnou naději na změnu nedal Zgarba těm, kdo upozorňovali, do jakých potíží zavede tuzemské mlékaře a chovatele dojnic neexistence adresné kompenzační platby na mléko. Ta má částečně nahradit pokles farmářských cen spojený s reformou mléčného sektoru v Evropské unii.
„V zemích evropské patnáctky dostávají producenti kompenzační platbu za mléko, ale u nás se tato podpora rozpouští do dotace na plochu. To bude znamenat jediné – likvidaci chovu dojnic a především zpracovatelského průmyslu,“ varoval Luděk Pour ze Zemědělského družstva Nechanice.
„Když český zemědělec nedostane tuto podporu a nebude srovnatelný s německým, mléko se tu prostě dělat nebude,“ přidal se ředitel mlékárenské společnosti Promil Václav Polách. Připomněl, že od letošního července budou sedláci ve starých členských zemích dostávat k litru mléka náhradu za pokles farmářských cen ve výši zhruba sedmdesát haléřů. Za rok už to bude přibližně 1,10 koruny. „V současné době má 17 největších mlékárenských společností Evropy průměrnou realizační cenu 8,16 koruny na litr, zatímco v České republice je průměr 8,43 koruny,“ porovnal Polách. Promil, který denně zpracovává 500 tisíc litrů mléka, řeší tuto situaci podle ředitele tím, že dováží lacinější surovinu z Polska – 2,5 milionu litrů měsíčně při ceně 7,80 koruny za litr. „Vozíme i mléko z Německa za 7,90 koruny,“ dodal.
Tuzemské mlékárny upozorňují, že musí na cenový vývoj v sousedních zemích reagovat. „Od poloviny letošního roku musí jít cena pod osm korun,“ tvrdí Polách s tím, že Promil přichází se základní cenou 7,70 koruny při tučnosti 3,7 procenta a obsahu bílkovin 3,4 procenta.
„Máme-li systém zjednodušených přímých plateb, těžko se v něm vydefinuje kompenzační platba na mléko. A mrzí mě, že ji nebudeme schopni zavést,“ reagoval ministr Zgarba. Jak řekl, rozumí obavám producentů a zpracovatelů mléka. Na toto téma také nedávno hovořil se zemědělskou komisařkou Marianne Fischerovou Boelovou. Podle ní by však více než pět z deseti nových členských zemí muselo přijít s tím, že nechce zjednodušený systém přímých plateb, aby se mohla adresně vyplácet kompenzační platba na mléko. „Česká republika by sice byla schopná zvládnout standardní systém, ale nečekejte, že bych o tom teď jednal. Navíc když sami žádáte stabilitu v dotacích,“ prohlásil Zgarba. Jedinou cestou, jak alespoň trochu producentům mléka vynahradit kompenzační podporu, je podle něho platba na velkou dobytčí jednotku v rámci národního dorovnání, a to do maximální výše, kterou nám unie povolí.
Ministr si také vyslechl stížnosti na průtahy ve vyplácení dotací, především z operačního programu a u agroenvironmentálních opatření. „O podporách na stroje z operačního programu mluvil ministr Palas jako o rychlých penězích, které měly přijít do konce roku. Přitom první se vyplácely v polovině dubna. Mělo by se říkat na rovinu, jak to bude,“ přimlouval se soukromý zemědělec Ladislav Miler z Pěkova na Broumovsku. Ředitelka trutnovské agrární komory Marcela Beranová připomněla veřejný slib předchozího ministra, že peníze na agroenvi budou do konce dubna, a to se také neplní. Podobné to podle ní bylo s podporami pro méně příznivé oblasti. „Nedovolím si slibovat nemožné,“ odpověděl Zgarba a přiznal, že jeho předchůdce někdy hovořil o nereálných termínech.
Propagaci českých potravin považuje ministr zemědělství za jednu ze svých priorit. V Dobré Vodě u Hořic si ale vyslechl kritiku za dosavadní působení marketingového odboru při Státním zemědělském intervenčním fondu. „Píše se o tom, jaký je zájem o značku Klasa. Pravým důvodem je ale pět bodů v operačním programu. Jinak nám známka v ničem nepomáhá. Nikdo z běžných spotřebitelů ji nezná,“ konstatovala ředitelka Chovservisu Petra Škopová.
Předsedu družstva Agroodbyt Davida Nováka zajímalo, zda se pod novým vedením změní pohled ministerstva na propojení prvovýroby a zpracovatele v případě Setuzy. Dominantního zpracovatele řepky by měl po převodu pohledávek z České konsolidační agentury majetkově ovládnout Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. „Zatím není vůbec jisté, zda ČKA pohledávky na fond převede. Pokud bude vysoká cena, tak je nepřevezmeme,“ uvedl Zgarba. Jednoznačně ale prohlásil, že při prodeji akcií Setuzy bude rozhodující nabídka ceny. „Nemůžeme PGRLF nabourat tak, aby neřešil podporu nákupu půdy a další programy,“ vysvětlil.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *