Zgarba: Zásadní změny nechystám

Rozhovor týdne s ministrem zemědělství ČR Petrem Zgarbou

Nastanou vaším nástupem do funkce nějaké změny v zemědělské politice vlády?

Zásadní změny nechystám. Agrární politika mého předchůdce byla správně nastavena a já pokládám za potřebné zachovat její kontinuitu. Zároveň však budu jako zemědělec, kterým jsem tělem i duší, klást větší důraz na samotnou zemědělskou výrobu, která je bezpochyby páteří našeho venkova a do budoucna jí zůstane. Rok po vstupu do EU se ukazuje, že stěžejní pro udržení pozic tuzemských prvovýrobců na domácím trhu je udržení jejich konkurenceschopnosti, a to bez náležitých podpor nelze docílit.

Mohl byste stručně zmínit vaše priority jako ministra zemědělství a způsob, jak je hodláte prosadit?

V duchu toho, co jsem právě řekl, chci se zasadit o co nejvyšší úroveň finančních podpor pro naše prvovýrobce, především v rámci doplňkových plateb k přímým platbám. Dále je potřeba blíže seznámit naše zemědělce a venkovské obyvatelstvo se vším, co souvisí s Fondem venkovského rozvoje, který se v blízké budoucnosti stane klíčovým nástrojem podpory komplexního rozvoje venkovského prostoru v rámci Společné zemědělské politiky Evropské unie. Pokládám přípravu na využití tohoto fondu za ještě mnohem důležitější, než byla svého času příprava na program Sapard. Přípravné práce na zavedení a využívání Fondu venkovského rozvoje jsou už zahájeny a experti MZe průběžně vyjednávají v Bruselu o finančních objemech a o prioritách fondu. Následně budu prosazovat úzkou součinnost mezi mými spolupracovníky a zástupci nevládních agrárních organizací, aby zemědělci a obyvatelé venkova měli včas dostatek informací a mohli se včas připravit na práci s fondem. Myslím si, že zde je na místě zdravý optimismus, když se ohlédneme zpět a vidíme, že se podařilo velmi dobře zhodnotit možnosti, které nám nabízel program Sapard.

Chystáte v dohledné době nějaké personální změny v úřadě?

Již ve svém prvním vystoupení před shromážděnými zaměstnanci úřadu jsem je ubezpečil, že zatím nedojde ke změnám na postech náměstků, a že klid a jistota všech úředníků závisí pouze na nich, na jimi odvedené práci.

Kde letos najdete v rámci resortu prostředky na slíbené vyšší dorovnání přímých plateb, než zatím dovoluje státní rozpočet?

Možnosti státního rozpočtu a rozpočtu kapitoly zemědělství jsou pro letošní rok již vyčerpány. Je potřeba posílit doplňkové platby za pomoci mimorozpočtových zdrojů, kterými jsou v podstatě dva: Pozemkový fond a Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. Pokládám za reálné získat z PGRLF objem kolem dvou miliard korun. To by znamenalo významné posílení doplňkových plateb a tím i posílení konkurenceschopnosti tuzemských zemědělců.

Budete ve své funkci podporovat těsnější propojení prvovýrobců se zpracovateli a jestliže ano, tak jakým způsobem? Uvažujete například o revizi rozhodnutí vašeho předchůdce, který odmítl prodat akcie Madety zemědělcům?

Prodej akcií Madety je proces dle mého názoru nevratný a je to prodej nejvyšší nabídce. Propojení zemědělců se zpracovateli ale považuji za vhodný postup, jak zajistit odbyt domácí produkce i v případech sezónních tlaků při nadprodukci z ostatních států Unie. Možnost účasti na zpracování produkce měli zemědělci nyní například při výběrovém řízení na licenci výroby biolihu. Nevím, kolik organizací, sdružujících zemědělce se na MŽP do výběrového řízení přihlásilo. V každém případě to je příklad, kdy konečný produkt by mohl být nezpochybnitelně vyroben z české produkce.

Jak se díváte na připravovanou novelu vládního nařízení k mléčným kvótám, jejímž cílem je podle zemědělců likvidace odbytových organizací, podpoříte ji nebo ji naopak odmítnete?

Účelem této novely není v žádném případě likvidovat odbytové organizace. Kdyby tomu tak bylo, byl bych první, kdo by takovou diskriminaci zarazil. Novela pouze upřesňuje pravidla pro odběratele, jakým způsobem mají nakládat s nakoupeným mlékem a jak mají vést příslušnou evidenci, a to v souladu s předpisy EU. Cílem novely je nepřipustit, aby s nakoupeným mlékem obchodovaly kromě odbytových organizací další překupníci. Hlášení dodavatelů jsou pak nezbytná k předepsané křížové kontrole ze strany SZIF a dozorových orgánů EU, což je důležité zejména tehdy, kdy do systému vstupují nové subjekty, které nemají zkušenosti se systémem kvót. Novela přitom nijak neomezuje tok syrového mléka do zahraničí. Návrh jasně říká, že mléko může být nabídnuto kterékoli mlékárně nebo odbytovému družstvo v kterékoli členské zemi. Novela v podstatě umožňuje tok mléka dvěma cestami: od producenta přímo schválenému odběrateli, kterým může být mlékárna v ČR nebo v jiném členském státu, nebo od producenta přes odbytovou organizaci ke zpracovateli, opět kdekoli na území EU.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *