Zlepšit podmínky na venkově

Co se stalo se zemědělstvím států Visegrádské čtyřky v uplynulých letech, jak se na něm podepsal vstup do Evropské unie, nastavení plateb a podpůrných programů? Odpovědi na tyto a další otázky se mohli zájemci dozvědět na semináři, který v režii Klubu zemědělských novinářů proběhl uplynulý týden v Ústavu zemědělských a potravinářských informací.

Státy Visegrádské čtyřky — Polsko, Českou republiku, Maďarsko a Slovensko k sobě pojí více méně společné zkušenosti poválečných čtyřiceti let. Ale ani ty nebyly úplně stejné. Například polského zemědělství se kolektivizace, nebo dokonce zestátnění dotklo jen okrajově, zatímco u nás nebo na Slovensku byli soukromě hospodařící rolníci výjimkou. Rozdílné jsou i geografické, půdní a klimatické podmínky. Hornaté Slovensko se jen těžko může srovnávat s úrodnými uherskými nížinami. Maďarské zemědělství a potravinářství bylo před rokem 1990 na vysoké úrovni a jeho produkce šla do zahraničí. Mělo tedy „našlápnuto“ na evropské trhy více, než ostatní státy. Bylo to však spíše Polsko, na jehož dovozy agrárních komodit za nízké ceny si naši zemědělci začali stěžovat již na počátku devadesátých let. A maďarské prodejny obchodních řetězců plní potraviny polské, ale i české.
Dnes dostávají zemědělci zemí Visegrádské čtyřky podpory ze společné zemědělské politiky unie. Bruselský příděl dorovnávají národní státy podle možností rozpočtu.
Česká republika
Rozhodující je SAPS
Současné zemědělské podpory jdou u nás z několika zdrojů. Tím nejpodstatnějším, který dosahuje asi 46,5 procenta, jsou podle Petra Havla, předsedy Klubu zemědělských novinářů, jednotné platby na plochu (SAPS). Druhým v pořadí důležitosti je program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, který představuje asi 35 procent. Dál jsou to prostředky na společná tržní opatření, které letos činily 11,5 procenta podpor. Národní dotační programy, na něž šlo letos 1,7 miliardy korun, dosahují nyní asi 5,3 procenta prostředků pro zemědělce. Příští rok by pro ně mělo být o 400 milionů korun méně.
Od příštího roku
Dosavadní program Podpora venkova a multifunkční zemědělství vystřídá Program rozvoje venkova pro roky 2007 až 2013, do něhož půjdou peníze z nově koncipovaného Evropského zemědělského fondu na podporu venkova. Pro ČR určil Brusel 2,8 miliardy eur, spolu s národním spolufinancováním je to 3,6 miliardy eur.
Do první osy, tedy v podstatě na rozvoj zemědělského podnikání, má jít více než 22,39 procenta ze všech na tento program vyčleněných prostředků. Nejvíce peněz —55,2 procenta — směřuje do druhé osy, tedy na péči o krajinu a agroenvironmentální funkce zemědělství. Do třetí osy, která má financovat projekty na diverzifikaci příjmů a na vlastní rozvoj venkova, jde 16,93 procenta, čtyři procenta jsou pro Leader a další 0,48 procenta na technickou pomoc.
Podíl vyčleněný pro první osu se zdá zemědělcům příliš malý. Poměrně vysoké procento na druhou osu může v sobě skrývat nebezpečí přílišného zatravňování a následný problém, co s trávou při klesajícím počtu přežvýkavců, snižující se ceně mléka a omezené kvótě na masný skot.
Maďarko
V zajetí nadprodukce
Vstup do unie nepřinesl maďarskému zemědělství stabilitu. V očekávání možností nabízených intervenčním nákupem obilí a platbami na plochu oseli zemědělci touto komoditou daleko větší výměru než v předchozích letech. V kombinaci s velmi dobrými klimatickými podmínkami to přineslo rekordní sklizeň 16 milionů tun obilí. Ta se opakovala i v následujícím roce a ani letošní sklizeň nebyla nejhorší. Pro zemi se spotřebou kolem devíti milionů tun to znamenalo obrovskou nadprodukci. Podle Pétera Tótha, majitele a generálního ředitele nezávislé konzultační a poradenské agentury Agrár Európa, Ltd., Budapest, má nyní Maďarsko stále ještě ve skladech intervenční nákupy obilí z předchozích let na úrovni 5,5 milionu tun pšenice a 4,7 milionu tun kukuřice. To váže státní prostředky ve výši 170 miliard maďarských forintů (HUF, zhruba 17 miliard korun). Tóth upozornil, že intervenční nákup z letošní sklizně je teprve na začátku.
Sázka na bioetanol
Částečným řešením nadprodukce, zejména kukuřice bude pro Maďarsko výroba biolihu. Tóth předpokládá, že se jeho země stane brzy čistým vývozcem tohoto biopaliva. Vláda dává na investice do výroby bioetanolu státní pobídky.
Problémem maďarských zemědělců byla pomalu se rozbíhající činnost platební agentury, která nebyla schopna se vypořádat včas se zhruba 200 000 žádostmi o SAPS. Proto zažilo Maďarsko loni v únoru velké demonstrace nespokojených zemědělců.
Bez protestů se podle Tótha obešlo letošní oznámení vlády, že vzhledem k obrovské částce z rozpočtu, kterou poutají intervenční zásoby, nebude moci dát do zemědělství další velké částky, potřebné na plné dorovnání přímých plateb.
Živočišná výroba stagnuje
Vedoucím sektorem je rostlinná výroba, jejíž podíl činí asi 54 procent. Podíl živočišné výroby je jen 36 procent. Zatímco rostlinná výroba, alespoň pokud jde o zrniny, překypuje nadprodukcí (zejména v letech 2004 a 2005), živočišná produkce v Maďarsku podle Tótha stagnuje. Malí producenti prasat a mléka postupně odpadají. Chovy se koncentrují. Prasata se z 60 procent chovají na velkých farmách, dojnice dokonce z 90 procent. Čtvrtina živých prasat se dováží z Polska. Maďarsko začalo zase exportovat poměrně velké množství živého skotu, například do Itálie.
Bilance zahraničního obchodu je podle Tótha stále pozitivní a pohybuje se kolem 1,1 miliardy eur. Za negativní jev považuje Tóth skutečnost, že zatímco zemědělský import z Polska dosahuje 165 milionů eur, Maďaři do této země dovážejí agrární produkci jen za 65 milionů eur. V roce 2005 se dokonce Maďarsko stalo poprvé ve své historii čistým dovozcem vepřového masa.
Dotace podporují intenzitu
Většina podpor ze současného programu zaměřeného na rozvoj venkova jde na nákup strojů a investice do staveb, hlavně skladů pro obilí. Tedy 70 až 80 procent prostředků jde do zemědělství.
Pro roky 2007 až 2013 dostalo Maďarsko podle Tótha z EAFRD 3,7 miliardy eur (k tomu přijde ještě 20 procent spolufinancování ze státního rozpočtu). Na rozdíl od ČR, jejíž program již leží v Bruselu od srpna, Maďaři svůj strategický plán teprve diskutují s Evropskou komisí. Zatím to však vypadá, že na první osu půjde asi 47 procent, na druhou osu kolem 32 procent, na třetí osu 11,5 procenta, na Leader 5,5 procenta a na technické asistence čtyři procenta. Podíl vyčleněný na první osu je podle Tótha velký: „Máme příliš mnoho kombajnů a traktorů, už to stačí,“ poznamenal. Spolu s prostředky na druhou osu tak půjdou do zemědělství téměř čtyři pětiny všech prostředků vyčleněných na rozvoj venkova. Na vlastní rozvoj venkova, tedy diverzifikaci činností, tvorbu infrastruktury apod., mají Maďaři zatím ve třetí ose jen něco málo nad povinné minimum, které Brusel stanovil na deset procent. „Doufám, že takto stanovená distribuce prostředků v Bruselu neprojde,“ poznamenal Tóth a vysvětlil: „Maďarské potravinářství ztratilo 20 procent trhu od vstupu do Evropské unie. Zhruba 20 procent potravin se dováží do obchodních řetězců. Peníze na rozvoj venkova se vynakládají jen na další rozvoj zemědělství, takže budou další problémy s odbytem.“
Slovensko
Převažují velké podniky
Na Slovensku zůstaly podle Jely Tvrdoňové, která roky pracuje v rozvoji venkova, velké podniky a zemědělství se dále koncentruje. Průměrná rozloha podniku, včetně farem soukromě hospodařících rolníků dosahuje 764 hektarů. Předchozí vlády byly na dotace do zemědělství skoupé. Sektor si proto po vstupu do unie velmi polepšil. Dokonce se stal rekordmanem v meziročním relativním růstu průměrného platu. Ten však i nadále zůstává ve srovnání s ostatními sektory jedním z nejnižších.
Zatímco odcházející vláda navrhla pro zemědělství pro příští rok dorovnání přímých plateb jen na 45 procent, její nástupkyně přislíbila 52,5 procenta. Je to však stále pod úrovní letošního dorovnání v ČR.
Předvstupní program Sapard se nakonec Slovensku podařilo využít. Tvrdoňová však pochybuje, zda splnil očekávaný cíl. Podniky, které na účast v něm měly finanční prostředky, s jeho pomocí investovaly a přebudovaly výrobu. Tím většinou ušetřily nějaké pracovní síly. O další pracovní místa přišel venkov v subjektech, které program nemohly využít, nebyly proto konkurenceschopné a z nejrůznějších důvodů zkrachovaly. Navíc nejvíce peněz šlo do rozvinutého západního Slovenska, takže Sapard vlastně rozdíly mezi regiony ještě umocnil.
Obtížný rozjezd měl i sektorový operační program zaměřený na zemědělství. V posledním kole, které proběhlo letos v květnu, se sešlo velké množství žádostí. Tvrdoňová upozornila, že jen poměrně málo projektů a jen v některých okresech šlo na diverzifikaci činností na venkově. Zanedbatelné množství subjektů mělo zájem o lesnická opatření. I sektorový operační program tedy zvýšil rozdíly mezi regiony. Stejně jako u Sapardu, z něj nejvíce prostředků čerpají subjekty ze západního Slovenska. Je tedy podle ní třeba při formulování opatření dbát na to, aby možní příjemci podpory byli ve všech regionech. Na Slovensku jsou problémy naakumulovány na východě a programy je řešit nepomohly. Programy by proto měly vzít v úvahu i regionální odlišnosti a také to, že obce do 500 obyvatel nejsou schopné je vzhledem ke svým finančním možnostem využít.
Poměrně velký zájem byl na hornatém Slovensku o Horizontální plán rozvoje venkova, kam se soustředila agroenvironmentální opatření. LFA totiž představuje z celého území státu asi 28 procent a ze samotné zemědělské půdy až 58 procent. Se stanováním LFA nejsou slovenští zemědělci spokojení. Rozhodující je totiž nadmořská výška středu obcí. Ty však většinou leží v údolích a zemědělskou půdu mají na okolních svazích.
S mladými se nepočítá
Tvrdoňové schází intenzivnější podpora mladých zemědělců nebo nějaké opatření, které by stabilizovalo mládež na venkově. „Východní Slovensko nemá žádné mladé, odešli do zahraničí,“ posteskla si s tím, že v cizině, včetně ČR, pracuje 400 000 mladých Slováků.
Modernizace podnikání v zemědělství je podle ní na prvním místě i v připravovaném programu, který bude financovat EAFRD. Na rozdíl od dřívějších programů však budou opatření více posunuta směrem k menším subjektům. Vysoký podíl prostředků z EAFRD chce Slovensko přidělit do druhé osy (53,5 procenta), kde jsou agroenvironmentální opatření, včetně náhrad za omezení daná soustavou Natura 2000. Je však tlak na to, aby se tyto kompenzace z programu vyčlenily. Jiné prostředky však na ně nejsou. Na první osu se počítá s 28 procenty, na třetí s 13,5 procenty a na Leader s třemi procenty. Podle Tvrdoňové by se měl více podporovat rozvoj venkova, zejména mikropodniků na vesnicích. Na venkově podle ní žije 48 procent obyvatel Slovenska.
Polsko
Vysoký podíl zemědělských pracovníků
Mlha bohužel znemožnila Urszule Budzichové Szukalové z polské organizace orientované na rozvoj venkova se semináře osobně zúčastnit. Z bodů, které zaslala, je však možné sestavit alespoň základní obrázek.
Na rozdíl od ostatních států unie zaměstnává polské zemědělství až 15 procent pracujících. Nezaměstnanost, která je celostátně pod 18 procenty, přesahuje ve venkovských oblastech 26 procent. Venkov znevýhodňuje i malý podíl vzdělaného obyvatelstva — vyšší vzdělání má 7,7 procent lidí, zatímco ve městech je to 24,5 procenta. Na venkově přitom žije asi 38,5 procenta z celkem 38 milionů obyvatel Polska. Tento podíl podle Budzichové Szukalové stále roste.
V polském zemědělství zaujímají stále velký význam samozásobitelské farmy. Mimo zemědělství je na venkově velmi málo pracovních příležitostí. Mezi jednotlivými regiony jsou — podobně jako na Slovensku — navíc velké rozdíly.
Skepse zmizela
Před vstupem do Evropské unie patřili polští farmáři k nejskeptičtější skupině obyvatelstva. Do unie se jim zkrátka nechtělo. To se však dramaticky již po vstupu změnilo. Zemědělský příjem se zvýšil hlavně díky exportu. Ten během prvních dvou měsíců po vstupu vzrostl o 77 procent. Čistým exportérem potravin je Polsko od roku 2003.
Debata o venkovu
Jak je to s polským venkovem? Debatuje se o tom, zda rozdíly mezi městem a vesnicí rostou, nebo se naopak snižují. Venkovského obyvatelstva přibývá, neboť řada lidí z měst si myslí, že venkov je pro život lepším místem. Přes snahu podpořit i jiné možnosti obživy na venkově, zemědělství hraje a patrně i nadále bude hrát hlavní roli. Nebude však produkovat jen potraviny.
Dalších sedm let
V dalších sedmi letech by měl v Polsku stejně jako v jiných zemích hrát důležitou roli program rozvoje venkova financovaný z EAFRD. Do první osy by podle jeho návrhu mělo v Polsku jít 45,6 procenta, do druhé osy 35,1 procenta, do třetí 16,6 procenta, z toho 3,4 procentního bodu prostřednictvím programu Leader. Ve čtvrté ose, tedy ve vlastní programu Leader, by mělo být 1,3 procenta, což s 3,4 procenta ze třetí osy dá celkem 4,7 procenta. Program by sice měl být centrální, ale částečně se bude i na regionální úrovni. Důraz má na pravidla a jejich kontrolu, diverzifikaci a kvalitu života. Pro smysluplné využití přidělených prostředků pro rozvoj venkova by bylo třeba zvýšit aktivitu polské venkovské občanské společnosti. Tu představuje hlavně Polské fórum pro venkov (Fórum pro oživení venkovských oblastí). Jedná s vládou, propaguje programy, zejména Leader, provozuje internetové stránky apod.
Co bude dál
Platby na plochu měly původně skončit do roku 2009. Teď je zřejmé, že se prodlouží nejméně do roku 2010. Je otázka, co bude dál. Podle Jaroslava Humpála z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky uvažuje Evropská komise o možnosti, že by v budoucnosti v celé unii zůstaly jen platby na plochu. Problémy by všem v tom případě, jak Humpál upozornil, měl chov přežvýkavců.
Je zřejmé, že ani Brusel nemá jasno v tom, jak současný způsob podpory zemědělců používaný ve většině nových států převést na jednotné platby na farmu. Je možné, že komise s další vizí způsobu podpory zemědělství čeká na výsledky zhodnocení společné zemědělské politiky, které by mělo proběhnout v roce 2008. Péter Tóth si myslí, že platby na plochu zůstanou i po roce 2013.
Kritici společné zemědělské politiky poukazují zejména na to, že do zemědělství směřuje více než 40 procent společného rozpočtu unie. Přitom je v tomto sektoru zaměstnáno v průměru jen kolem tří až čtyř procent pracovníků. Jak Humpál upozornil, s lidmi zaměstnanými v podnicích vyrábějících vstupy do zemědělství, ve zpracovatelských provozech a ve službách pro zemědělství se však v průměru unie dostaneme na 15 procent pracovních míst.
Venkov by podle Budzichové Szukalové mělo rozhýbat společenství pro evropský venkov do něhož by se měly zapojit všechna hnutí v zemích unie zabývající se venkovem a jeho rozvojem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *