Znalost genomu pomůže šlechtění

Detailní přečtení genetické informace pšenice a ječmene umožní nová technologie českých vědců pod vedením mezinárodně uznávaného odborníka Jaroslava Doležela z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd v Olomouci. Podrobná znalost genetické informace by pak měla vést k vyšlechtění odrůd obilnin, které budou výnosnější a odolnější proti chorobám a extrémním vlivům počasí. Právě to bylo hlavním tématem výročního zasedání mezinárodního projektu TriticeaeGenome, které se uskutečnilo 5. až 6. dubna v Praze.

Jak uvedl Doležel minulý týdne na tiskové konferenci, metoda třídění chromozomů umožnila rozdělení genetické informace pšenice na jednotlivé chromozomy nebo jejich části. Tyto „menší části“ DNA už lze zkoumat podstatně snadněji. Stejný postup umožňuje také analýzu genetické informace ječmene, která je o polovinu větší než lidská. Genom pšenice je pětkrát větší než genom člověka.
Vysvětlil, že světová populace stále roste. V roce 2050 má být na zemi podle studie Organizac epor zemědělství a výživu FAO více než devět miliard lidí a produkce obilnin se bude muset zvýšit o 43 procent. Doležel připomněl, že výkonnost odrůd posledních deset let stagnuje. Aby bylo možné stále početnější lidstvo zásobovat potravinami, musely by podle něj každoročně růst výnosy o dvě procenta. K tomu ale dosavadní šlechtitelské metody nestačí. Úroda je navíc každoročně ohrožována extrémním počasím , škůdci a chorobami. Tyto vlivy mohou výrazně snížit sklizeň a způsobit zdražení potravin. Proto je nezbytné vytvářet nové odrůdy, které budou odolnější a s vyššími výnosy, doplnili účastníci konference.
Úkolem projektu TriticeaeGenome je proto je v kompletně přečtené genetické informaci pšenice a ječmene identifikovat geny, které jsou odpovědné za odolnost k chorobám a za výnos a kvalitu zrna. V obou směrech výzkumu už vědci značně pokročili a podle Kellye Eversoleové z Mezinárodního konsorcia pro sekvencování genomu pšenice i dílčí výsledky předávají šlechtitelským firmám, které je okamžité využívají ke zlepšování odrůd. Tyto informace jsou volné pro kohokoli na světě, uvedla.
Projekt sdružuje 14 výzkumných institucí a tři průmyslové partnery z Francie, Německa, Velké Británie, Itálie, České republiky, Finska, Turecka, Švýcarska a Izraele. Tento čtyřletý projekt byl zahájen v roce 2008. Částkou 5,3 milionu eur (zhruba 130 milionů korun) ho financuje Evropská unie z takzvaného sedmého rámcového programu.
Podle vyjádření zahraničních expertů je Doleželeva laboratoř, která je součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, pro svou unikátní metodu třídění chromozomů stěžejní složkou projektu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *