Zoonózy se stále monitorují

Ještě nedávno se hovořilo v souvislosti se zoonózami zejména o riziku přenosu nebezpečných nákaz ze zvířat na člověka. Nyní je nákazová situace je v našich chovech hospodářských zvířat velmi dobrá a spíše hrozí nebezpečí přenosu nákaz z lidí na zvířata, upozornil mluvčí Státní veterinární správy ČR Josef Duben.

Existuje podle něj například riziko zahraničních pracovníků v zemědělství, kteří by mohli být zdrojem nákazy pro zvířata. Jde především o tuberkulózu. Proto je na místě, aby chovatelé věnovali pozornost zdravotnímu stavu nově přijímaných pracovníků.
Česká repubika je státem úředně prostým tuberkulózy skotu vyvolané Mycobacterium bovis, bovinní brucelózy a brucelózy ovcí a koz. Podle standardů OIE jsme rovněž územím prostým vztekliny. Pro dosažení této situace bylo vynaloženo veliké úsilí, které v současnosti i nadále pokračuje, proto se orgány státního veterinárního dozoru zaměřují na efektivní sledování těchto nákaz tak, aby se zabránilo jejich opětovné introdukci na naše území, sdělil Duben.
Jistým rizikem pro člověka i pro zvířata může být globalizace a jí umožněný volný pohyb osob a produktů. V rámci evropského regionu jde především o riziko zavlečení brucelózy ovcí a koz ze středozemní oblasti, nebo vztekliny z pobaltských či balkánských států, varuje mluvčí veterinárního dozoru.
V současné době ze z
„Ze zoonóz věnujeme pozornost především salmonelám, kampylobakterům, listériím a antibiotické rezistenci u baktérií. V současnosti probíhají dva národní programy na tlumení výskytu salmonel. Došlo k dost výrazným změnám v metodice, kdy jsme se přiklonili k hodnocení rizika a tlumení výskytu na základě výskytu salmonel v prostředí. Hlavním důvodem pro tento krok je skutečnost, že druhově neadaptované sérotypy (S. enteritidis, typhimurium), které jsou mezidruhově přenosné a mají velký význam pro veřejné zdraví, u drůbeže většinou nezpůsobují klinické onemocnění a drůbež působí jako zdroj nákazy pro lidi. Na rozdíl od drůbeže při infekci těmito sérotypy může u člověka dojít ke klinickým onemocněním. V současnosti probíhá národní program pro tlumení salmonel v reprodukčních chovech a chovech nosnic produkujících konzumní vejce. Od počátku roku 2009 bude zahájen program pro tlumení salmonel v chovech brojlerů. Tyto programy jsou založeny na důsledném monitoringu, vakcinaci a sanitaci. V případě pozitivních nálezů se okamžitě přijímají důsledná opatření zahrnující zabránění uvolnění rizikových potravin do tržní sítě a likvidaci infikované drůbeže,“ informoval Duben.
Nejčastější zoonózou, která se vyskytuje u lidí, je v současné době kampylobakterióza, zdůraznil Duben. Z tohoto důvodu SVS ČR provádí podle mluvčího monitoring výskytu kampylobakterů u porážené drůbeže, aby bylo možné stanovit promořenost chovů. Dalším krokem, který je v současnosti připravován, je monitoring kontaminace jatečně opracovaných těl brojlerů. Získání těchto poznatků pomůže definovat kritické body v průběhu zpracování. Následnou kontrolou nad těmito body pak lze snížit i riziko kontaminace potravin. Bohužel, u kampylobakterů v současné době neexistuje možnost vakcinace a jen stěží lze tuto problematiku řešit již ve stáji, protože zdrojem kampylobakterů ve stáji může být i běžný hmyz. Proto je třeba se zaměřit na zpracování potravin a minimalizovat riziko kontaminace během zpracování.
Důležitá je i osvěta a vzdělávací činnost, aby byli spotřebitelé správně informováni o případných rizicích a rovněž o způsobech, jak jim předcházet. Patří se především dodržování základních hygienických zásad a důsledné tepelné opracování surovin. Proto by problematika zoonóz neměla být řešena pouze směrem ze stáje po vidličku s tím, že potraviny živočišného původu nebudou představovat žádné riziko. Jisté riziko bude existovat vždy a cílem SVS by mělo být zajistit zdravá zvířata, bezpečné potraviny a moudré, vzdělané spotřebitele.
Součástí monitoringu zoonóz je i monitoring rezistence k antibiotikům. Státní veterinární správa ČR má zavedený takový systém sledování se zaměřením na salmonely a kampylobaktery. Obecně lze říci, že i podle poznatků ostatních členských států EU v posledních letech narůstá rezistence u různých mikroorganismů a dochází i k nárůstu počtu multirezistentních kmenů. Proto je na místě stále upozorňovat na to, aby veterinární léčiva byla používána jedině pod veterinárním dohledem. Lze říci, že této problematice bude v budoucnosti věnována zvýšená pozornost, řekl Duben.
Je tedy možné říci, že komplexní pohled na zoonózy a jejich monitoring a národní programy tlumení je to, čím v současné době žijí orgány státního dozoru zejména. Státní veterinární správa ČR je v rámci monitoringu zoonóz kontaktním místem pro Evropskou komisi a pro EFSA (Evropský úřad pro potraviny). Díky výsledkům monitoringu lze definovat kritická místa v potravním řetězci, což je jeden ze stěžejních předpokladů pro efektivní kontrolu a ochranu spotřebitele i zdraví zvířat. Setkává se tak zájem státního veterinárního dozoru, výrobců, prodejců i zákazníků, dodal Duben.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *