Voda v českých řekách je výrazně čistší než v druhé polovině minulého století, přesto se najdou silně znečištěné toky. Důvodem je nedostatečné čištění odpadních vod a klimatické extrémy. V tiskové zprávě to dnes uvedla společnost TopGis, která se věnuje přípravě adaptačních plánů pro obce a města. Vedle sloučenin fosforu a dusíku znečišťují řeky podle odborníků i farmaka, která se do vody dostávají především z léků.
Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu je znečištění řek nejhorší na jižní Moravě. Týká se to hlavně říček s nižším průtokem, do kterých proudí množství odpadních vod z přilehlých obcí. Vyšší znečištění, které přesáhne limitní meze, pak může omezit fungování zranitelných vodních ekosystémů.
"Jejich ochrana bývá mimo jiné součástí regionálních i lokálních adaptačních strategií. Při popisu rizik spojených s říčními ekosystémy jsou důležitá data z leteckého termálního snímkování, která dokážou upozornit na možná nebezpečí, jež vodním tokům v rámci daného území hrozí," sdělila ředitelka TopGis Drahomíra Zedníčková.
Podle odborníků řekám nejvíce škodí sloučeniny dusíku a fosforu. "Pokud se bavíme o fosforu, který je jedním z největších problémů našich povrchových vod, jsou hlavním původcem nečištěné nebo nedostatečně čištěné odpadní vody z měst a obcí. Na vině je jednak struktura sídel, jednak benevolentní předpisy," uvedl mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.
Dalšími významnými škodlivinami jsou některé průmyslové mikropolutanty nebo látky ze skupiny polycyklických aromatických uhlovodíků, které vznikají při spalovacích procesech organických látek a silničním provozem. Řeky a jejich ekosystémy ohrožují i farmaka, která se do vody dostávají ze zbytků léčiv nebo antikoncepce, nebo domácí chemie, kosmetické a hormonální přípravky či mikroplasty. "Mnohé znečištění je zatím natolik nové, že na ně nejsou přizpůsobeny ani velké moderní čistírny," konstatoval Chmelař.
Přítomnost zmíněných látek ve vodách může ohrozit správný vývoj a reprodukci ryb, rizikem je podle odborníků ale i pro člověka. Konkrétně výskyt antibiotik v řekách by v budoucnu mohl například přispět k rychlejšímu rozvoji bakterií, které budu proti jejich účinkům rezistentní, uvedli odborníci.*
