O tom, že by zemědělství mělo vedle svého historického poslání - nasytit populaci - plnit i další funkce, štěbetají podle not oficiálních dokumentů už i přísloveční vrabci na střechách. Péče o krajinu je právě v této souvislosti v poslední době velmi frekventované slovní spojení. Svou nezanedbatelnou troškou do mlýna v tom mohou pomoci i projekty realizované prostřednictvím programu Sapard.
O konkrétním příkladu jsem se přesvědčil na Pelhřimovsku. Mezi projekty, které úspěšně propluly administrativními peřejemi první vlny žádostí o podporu z tohoto programu je i projekt Biokoridor Moraveč, navržený jako součást Územního systému ekologické stability (ÚSES) na hranici katastru obce Moraveč, asi 15 kilometrů od Pelhřimova.
Vyhlášení programu Sapard a s ním přicházející „evropské“ dotace výrazně urychlily realizaci projektu, jehož podstata byla, jak se říká, v šuplíku na pracovišti Okresního pozemkového úřadu v Pelhřimově. S celou chronologií i záměrem projektu mne seznámil Miloslav Dvořák, vedoucí tohoto pracoviště a pozval si k tomu i spolupracovníky, kteří se na projektu podíleli.
U kulatého stolu se tak sešli Eva Jonešová, zahradní architektka a projektantka biokoridoru Moraveč, Pavel Květoň, vedoucí oddělení pozemkových úprav pozemkového úřadu Pelhřimov, Karel Beinhauer z firmy Ekoimpex, zabývající se realizací zahradnickolesnických projektů, a projektant komplexních pozemkových úprav Vladimír Marek z firmy Projekce Pelhřimov.
Celý projekt pozemkových úprav v katastru obce Moraveč řeší území o rozloze 579 ha zemědělské půdy spolu s další plochou lesů, komunikací a zastavěných ploch, v nadmořské výšce až do 640 metrů. Předpokladem pro realizaci jakéhokoliv zásahu bylo vyjasnění a nové uspořádání vlastnických vztahů, při němž se podařilo jednáním s vlastníky snížit počet parcel evidovaných v katastru nemovitostí na třetinu - ze 1740 na 600 položek. Díky oboustranně vstřícnému jednání přitom došlo k nebývalému jevu, žádná z navržených změn nebyla napadena odvoláním některé ze stran. Na tom má zásluhu i jeden z přítomných - Vladimír Marek z firmy Projekce Pelhřimov.
Samotný biokoridor je navržen v místě terénního hřbetu mezi dvěma zalesněnými parcelami. Realizační projekt biokoridoru, na který se vztahuje přiznaná podpora 658 tisíc korun z programu Sapard, zahrnuje plochu o rozměrech 400 x 20 metry. Ta se zatravní a budou na ní v pěti skupinách vysazeny křoviny a stromy.
Druhový výběr pro tuto vegetaci počítá především s autochtonními druhy. Ze stromů jsou to zejména javor klen, buk lesní a lípa srdčitá, zastoupen bude i smrk, borovice a rovněž i jedle. V menším měřítku se vysázejí břízy, hloh, ptačí třešeň a jeřáb, z keřů líska, brslen, krušina a další druhy. Porost by se měl podle představ Jonešové během několika let zapojit a měla by začít fungovat autoregulace. Pak by odpadla i v prvních letech nezbytná údržba zatravnění celého biokoridoru. Keře i stromy, zpočátku v oplocených ostrůvcích, by se pak přirozeným způsobem reprodukovaly a zákonitosti přírodních pochodů by se projevily třeba i v tom, že některé druhy, jimž konkrétní podmínky lokality nebudou vyhovovat, z porostu zmizí a jiné převládnou. Projekt bude realizovat firma Ekoimpex, která zvítězila ve vypsaném výběrovém řízení posuzovaném podle regulí Sapardu mezi pěti firmami.
Ve způsobu výběru dodavatelů je i jedna z odlišností našich regulí a pravidel EU, s níž se museli v Pelhřimově vypořádat. Pravidla Evropské unie pro realizaci projektů programu Sapard jsou nadřazena našemu zákonu o veřejných zakázkách. Dvořák tato evropská pravidla hodnotí jako složitá a administrativně náročnější, na druhé straně jsou však logická a jednoznačná a příslušná „kuchařka“ je velmi přesná.
Projekt biokoridoru Moraveč se začíná realizovat právě v těchto dnech, kdy probíhá vyměřování území a v souladu s vegetační dobou a potřebami navrhovaných rostlinných druhů i příprava půdy pro další zásahy, setí a výsadbu.
Mezi přihlášenými a přijatými projekty v programu SAPARD není příliš těch, které by se bezprostředně týkaly hospodaření na půdě nebo krajinotvorby. Projekt biokoridoru Moraveč proto může být příkladem a inspirací pro žadatele i v dalších vlnách. Pelhřimovští uspěli nejen proto, že svůj nápad a kostru projektu měli „v šuplíku“, ale také díky silnému profesnímu a v dobrém smyslu i úřednicky kvalifikovanému zázemí. Nepotřebovali proto pomoc specializovaných poradců. Potvrdilo se však, že kvalitně zpracovaný projekt má velkou naději na získání nemalé podpory.
A krajina se zase - byť na svém malém kousku - stane přirozenější a i pro volně žijící živočichy přívětivější.
Břetislav Koč
Text k foto:
(1)
Ing. Vladimír Marek z firmy Projekce Pelhřimov ukazuje mapy celého katastru, z nichž je patrné výrazné snížení počtu evidovaných parcel. Dřívější situace je zobrazena na mapě dole, situace po novém projednání s vlastníky je na horní mapě.
(2)
Vedoucí Okresního pozemkového úřadu, inženýr Miloslav Dvořák v místech budoucího biokoridoru.
Foto Břetislav Koč
