Již od příštího roku hodlá ministerstvo zemědělství zavést na tuzemském trhu s mlékem produkční kvóty. První připomínky k návrhu věcného záměru zákona, který by vymezoval zásady této regulace, mělo ministerstvo obdržet minulý týden. Jak pro týdeník Zemědělec řekl Josef Vrzáň z MZe, návrh vymezuje mimo jiné základní pojmy jako např. národní mléčná kvóta či individuální mléčná kvóta, stanovuje povinnosti a práva jednotlivých subjektů na trhu s mlékem a uvádí podmínky fungování celého mechanismu regulace.
Celková roční kvóta na produkci mléka za Českou republiku, národní mléčná kvóta, má podle návrhu dosáhnout 3,1 miliardy litrů, a je součtem všech individuálních mléčných kvót a státní rezervy mléčné kvóty. Ta bude asi 620 miliónů litrů mléka, tedy 20 procent národní mléčné kvóty. Individuální mléčné kvóty, nebudou jednotlivým producentům nikým přidělovány, ale budou jim náležet ze zákona na základě jejich dosavadní produkce. Zemědělský intervenční fond bude výši kvót pouze potvrzovat. Jaké období bude základem pro určení objemu produkčních kvót jednotlivým subjektům, zatím není určeno, nicméně podle Vrzáně bude včas oznámeno. Individuální kvóty mohou být za jistých podmínek producentům jak zvýšeny, tak i odejmuty, a to buď v okamžiku, kdy producent kvótu nenaplní, nebo v případě, když zemědělec zatají, že dodával v zúčtovacím období mléko více než jedné odbytové organizaci či mlékárně.
Zvýšení kvót bude realizováno ze státní rezervy, přitom první možnost z ní čerpat bude až od roku 2002. Mechanismus rozdělování je navržen prostřednictvím bodového systému, který stanoví pořadí žadatelů o zvýšení kvóty. Přednostně však budou uspokojeni ti žadatelé, kteří v minulém období nenaplnili svoji individuální kvótu z důvodů zásahu tzv.vyšší moci, například kvůli přírodní katastrofě, požáru apod, a kterým proto byla kvóta krácena. Část individuální kvóty může být podle návrhu zákona odejmuta v případě, že farmář kvótu neplní. Zjednodušeně lze říci, že o kolik méně producent vyrobí mléka, než mu stanovuje kvóta, o tolik nižší kvóta mu bude potvrzena pro příští rok.
Naopak při překročení kvóty bude muset výrobce za každý litr mléka prodaný nad limit zaplatit státu dodatečný odvod ve výši 115 procent minimální ceny mléka. Prakticky to bude řešeno tak, že mlékárna (či odbytové družstvo) sečte na konci roku kvóty všech dodavatelů mléka, pro které je jediným odběratelem, tedy těch, kteří dodávají surovinu pouze jí, a porovná ji s celkovým objemem nakoupeného mléka. V případě, že byl nákup vyšší než součet všech kvót, mlékárna provede z rozdílu zmíněný odvod státu. Jak si tento odvod zpracovatel potom vypořádá s jednotlivými dodavateli, již bude záležet na jejich smluvních vztazích. Jestliže ale výrobce dodává mléko více než jednomu odběrateli, vypořádání při překročení kvóty proběhne přímo, tedy nikoli systémem stát-zpracovatel ale stát-výrobce. Individuální kvóty bude možné se souhlasem MZe také převádět mezi jednotlivými subjekty.
Podle Vrzáně hodlá ministerstvo předložit návrh věcného záměru zákona vládě asi do tří týdnů. Chce-li však kvóty zavést již od počátku příštího roku je třeba, aby vláda schválila paragrafované znění zákona ještě do léta a parlament aby o něm začal jednat nejpozději v září či říjnu.
