Na Vysočině podle odhadu Českého bramborářského svazu mají zemědělci sklizené brambory přibližně z třetiny polí. Hektarové výnosy jsou zatím průměrné, někde i mírně lepší. Místy jsou problémy s plísní, řekl to předseda svazu Josef Králíček. V tomto kraji bylo opět přes 30 procent českých bramborových polí, pěstují se později sklízené odrůdy. V teplejším Polabí zbývá podle předsedy vybrat asi pětinu brambor.
Lidé podle Králíčka pořád nakupují méně brambor, než bylo obvyklé před koronavirovou epidemií. "Momentálně je jak na našem, tak na zahraničním trhu vyšší nabídka než poptávka, (farmářské) ceny brambor jsou pod velkým tlakem," řekl. Při prodeji ve velkém teď podle předsedy dostávají pěstitelé za kilogram brambor okolo čtyř korun, podobně jako například v Německu. Ceny se snižují na úroveň výrobních nákladů nebo i pod ně.
Otázka je, co bude po Novém roce, až se budou prodávat jen brambory ze skladů. Předseda podotkl, že v době vrcholící sklizně byla nabídka brambor vždycky vyšší, ale postupem doby se situace vyrovnala. Teď se těžko odhaduje to, jaký dopad mohou mít případná další protiepidemická opatření.
Podle odhadu sklizně, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) k 15. srpnu, by se letos mohlo v Česku sklidit 660 400 tun brambor, o pět procent méně než před rokem. Průměrný hektarový výnos statistici v ČR předpokládají na úrovni 28,9 tuny, na Vysočině okolo 27,7 tuny. Pěstitelé podle Králíčka předpoklad statistiků v podstatě potvrzují.*
