s Jiřím Hladíkem, ředitelem Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v. v. i., nejen o tom, proč tento ústav provádí aktualizaci půdně ekologicky bonitovaných jednotek (BPEJ), ale také o klesající kvalitě půdy v České republice.
U jakého množství půdy provede ročně váš ústav aktualizaci půdně ekologicky bonitovaných jednotek (BPEJ), podle čeho se pozemky pro aktualizaci vybírají?
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy je ročně schopen aktualizovat BPEJ zhruba na 35 až 40 tisících hektarů zemědělského půdního fondu. Je to nejčastěji v souvislosti s prováděním komplexních pozemkových úprav a aktualizace BPEJ půdy slouží k tomu, aby bylo možné pozemky pro pozemkovou úpravu ocenit.
Hlavním důvodem pro zařazení konkrétních pozemků do aktualizace BPEJ jsou tedy pozemkové úpravy, dále případy velkých staveb, jako jsou dálnice, železniční koridory či jiné rozsáhlejší projekty, nebo to může být i požadavek vlastníků pozemků, kteří oprávněně požadují bonitu svých pozemků ověřit
Jak často se mění bonita půdy na takových pozemcích?
Obecně lze konstatovat, že v České republice dochází ke značné degradaci půdy. Především vodní erozí, takže bonita klesá, to znamená, že se snižuje třída, do níž pozemky zařazujeme. Je to dost dramatické a ukazuje to na fakt, že bonita, tedy agronomická hodnota – kvalita půdy klesá, a tím následně klesá i cena, za kterou je možné takovou půdu prodat.
Česká republika má 50 až 55 procent pozemků ohrožených vodní erozí a přitom hospodaření v minulých letech nebylo z pohledu obrany proti ní příznivé a často není ani v současnosti. Důsledkem je, že zhruba u 40 procent půdy zjišťujeme zhoršování její kvality.
K čemu vede ve svých důsledcích tak masivní zhoršení kvality půdy?
Změní-li se průměrná cena zemědělské půdy v katastru o pár haléřů, na objemu vybraných daní s nemovitosti je to znát podstatně výrazněji. Takže zhoršování kvality půdy není jen na škodu samotným zemědělcům, kteří nemají na zhorší půdě patřičné výnosy, ale také vlastníkům, kteří při prodeji takových pozemků zjistí, že utrží mnohem méně, než předpokládali, protože bonita jejich půdy je zcela jinde než například před desítkami let, a škodí to i obcím, protože s daní z nemovitosti počítají ve svém rozpočtu.*
Celý rozhovor si můžete přečíst v Zemědělci č. 6, který vyjde v pondělí 3. února 2014.
