Dotace by měly směřovat k menším a středním firmám, které se nejvíce podílejí na tvorbě krajiny a života na venkově. Shodla se na tom většina ze sedmi kandidátů na prezidenta minulý týden v debatě, která se uskutečnila v Radonicích u Prahy a pořádala ji Asociace soukromého zemědělství ČR. Z debaty se omluvili prezident Miloš Zeman a podnikatel Michal Horáček. Kandidáti se vyjádřili také pro zastropování přímých plateb.
Jiří Drahoš by byl pro zastropování do sto tisíc eur (2,5 mil. Kč), jak navrhovala Evropská komise, což by vytvořilo podmínky pro přísun většího množství peněz pro český a moravský venkov. „Peníze by měly jít malým zemědělským firmám, začínajícím farmářům, a ne velkým produkčním podnikům,“ míní Drahoš. Investovat by se podle něj mělo do krajiny a do půdy. „Dotace do zemědělství existují ve všech zemí, pokud jsou přiměřeně a dobře nastavené, beru je jako velmi dobré vykrytí fluktuace cen produktů,“ řekl. Podle expremiéra Mirka Topolánka je celý systém dotací extrémně složitý. Podle něj zastropování by mělo být na co nejnižší úrovni, aby se české zemědělství dostávalo postupně na výměry půdy na farmu, které jsou běžné v Evropě. „To je jedna věc, která se musí vyjednat, druhou je platba na první hektary farmáře až do výše průměrů, který je běžný v dané zemi,“ připomněl. Topolánek poukázal rovněž na to, že podpora projektů až do 150 milionů korun z evropských peněz nahrává industrializaci a velkým „agrofertním“ podnikům, které na dotace umí dosáhnout daleko lépe než malý farmář. Rovněž Jiří Hynek je pro stanovení maximální výše dotací na co nejnižší úrovni. „Cílem společné zemědělské politiky EU je udržet život na venkově, mít krajinotvorbu, proto jsou dotace směřovány primárně na malé rodinné farmy. To je to, co Ministerstvo zemědělství u nás nečiní,“ dodal s tím, že cílem dotací není, aby byla obrovská velkovýroba. „Nakonec i změna, která je navrhována v rámci evropských struktur primárně směřuje k tomu, aby byl zjednodušený byrokratický systém, který je dnes velmi komplikovaný, aby byla podporována krajinotvorba a dotace byly směřovány právě do menších a středních firem, doplnil. Pavel Fischer poukázal na nová ohrožení způsobená nedostatkem vody, znehodnocení spodních vod, otázku pesticidů v půdě, antibiotik a podobně. „To vše je třeba dát na stůl jako strategický úkol, do něhož by mohly jít i nějaké nové dotace. Stávající systém by se tak velmi zjednodušoval. Podle Marka Hilšera dotace jsou důležité, ale mohou být nebezpečné v situaci, kdy nevíme, co od nich chceme do budoucna. Považuje proto za zásadní, aby politická reprezentace vypracovala dlouhodobou strategii pro to, co od zemědělství očekává, jakou roli by měli hrát velcí a menší. To podle něj chybí.*
