Čeští pěstitelé brambor usilují o novou podporu na integrovanou produkci, která by měla být dalším krokem ke stabilizaci pěstování této plodiny v České republice. Ministerstvo zemědělství ji ještě ale musí notifikovat u Evropské komise. Uvedl to předseda Českého bramborářského svazu Miloslav Chlan minulý týden na tiskové konferenci v Přerově nad Labem.
Nová podpora na integrovanou produkci by měla být z evropského Programu rozvoje venkova, který český stát spolufinancuje. „Jde o řízené pěstování brambor s minimem chemických prostředků na ochranu rostlin a minerálních hnojiv a s důrazem na ochranu životního prostředí,“ vysvětlil Chlan s tím, že v případě integrované produkce je kompenzována újma ve výši 70 procent souvisejících zvýšených nákladů. Podle Chlana zemědělci tak budou schopni garantovat občanům vysokou kvalitu a bezpečnost brambor pěstovaných v České republice. Chlan rovněž poukázal na to, že brambory se nemusejí dovážet z Egypta, Španělska nebo Maroka, ale dají se pěstovat v tuzemských podmínkách. Český bramborářský svaz by chtěl prosadit také ustanovení marketingového fondu, obdobně jako mají vinaři. Do něj by podle prezidenta Agrární komory ČR Zdeňka Jandejska přispíval stát, ale i obchodníci a producenti. K tomu by však byla nutná změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu, která ještě nebyla předložena. Ministr zemědělství Jiří Milek na tiskové konferenci připomněl, že ministerstvo podporuje bramborářství prostřednictvím evropských i národních dotací. Brambory jsou zařazené mezi citlivé komodity. Například vloni na ně poskytlo formou dobrovolné podpory vázané na produkci 130 milionů korun. Bylo podpořeno téměř šest tisíc hektarů brambor pro výrobu škrobu částkou 13 743 korun na hektar a přes deset tisíc hektarů konzumních brambor částkou 4777 korun na hektar. V národních dotacích mohou pak pěstitelé dostat příspěvek na ozdravování polních a speciálních plodin, například na prevenci proti šíření chorob brambor nebo testování množitelského materiálu. „Bramborářství do naší krajiny přirozeně patří, podporuje péči o ni a taky zajišťuje pracovní místa lidem na venkově, proto se ho snažíme udržet a rozvíjet,“ prohlásil Milek a připomněl, že v nedávno předloženém návrhu nových pravidel Společné zemědělské politiky po roce 2020 Evropská komise plánuje snížit platby větším zemědělským podnikům, k nimž u nás patří podstatná část pěstitelů brambor. „Návrh považuji jen za prvotní, který se bude v diskusi s jednotlivými členskými zeměmi upravovat a měnit. Ministerstvo zemědělství bude intenzivně prosazovat, aby takzvané zastropování přímých plateb bylo dobrovolné a negativní dopady na naše zemědělce byly co nejnižší,“ uvedl ministr Milek. Dále informoval, že prostředky na národní dotace jsou zajištěny na úrovni 3,6 miliardy korun a podle příslibu Ministerstva financí by mohly být dorovnány zhruba na čtyři miliardy korun.
