Letošní sklizňová plocha chmele stoupla popáté v řadě na 5025 hektarů. Pěstitelé investovali značné množství do obnovy porostů a technologií pro pěstování a sklizeň chmele, aby uspokojili poptávku po českém chmelu. Předsklizňový odhad úrody představuje asi 5700 tun chmele, to je přibližně desetiprocentní propad proti jejímu dlouhodobému průměru. Lze totiž očekávat, že ji ovlivní přísušek a vysoké denní i noční teploty. Uvedli to zástupci Svazu pěstitelů chmele ČR na tradičním Chmelařském dni, který se konal minulý týden ve Stekníku u Žatce.
Předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda poukázal na to, že nedostatek vody a velké teploty, jaké panovaly v letošním roce, jsou nepřátelé chmele. „Jak nakonec sklizeň dopadne, se uvidí až v posledních dnech,“ podotkl. Podle něj někteří zemědělci již začali sklízet, ale hlavní sklizeň se rozjede příští týden. Podle svazu letošní vegetační rok byl neobvykle teplý s velmi nízkými dešťovými srážkami, což mělo obojí negativní dopad na pěstování chmele. Letos pěstitelé nezaznamenali běžné jaro. Vegetace se probouzela do spíše typického počasí pro léto, což mělo za následek její urychlení. Druhým rokem po sobě došlo k časnějšímu kvetení chmele. Letošní červenec byl vůbec jedním z nejsušších na Žatecku. Úhrn srážek v tomto nejdůležitějším měsíci dosáhl pouhých 25 procent dlouhodobého průměru, sdělil předseda představenstva Chmelařství, družstva Žatec Zdeněk Rosa. Vedoucí oddělení chmele Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Vladimír Barborka upřesnil, že v rámci České republiky se za poměrně dlouhou dobu překračuje sklizňová plocha chmele pět tisíc hektarů. Žatecká oblast se na této výměře podílí 3856 hektary, Úštěcká oblast 535 hektary a Tršická 634 hektary. K letošní sklizni bylo celkem vysázeno 296 hektarů s tím, že v Žatecké oblasti 192 hektarů, Úštěcké 16 hektarů a v Tršické 88 hektarů. Žateckého poloraného červeňáku bylo v rámci republiky vysázeno 235 hektarů, odrůda Sládek 38 hektarů, ostatní odrůdy byly do deseti hektarů, informoval.
Chmelaři se nadále potýkají s trendem zákazu užívání vhodných účinných látek na ochranu chmele a snižování limitů dávek při jejich aplikaci. Současně vázne náhrada zrušených přípravků novými vhodnými pro použití při pěstování chmele. Hejda připomněl, že pro chmelaře jsou příznivá pravidla pro sedmé kolo příjmu žádostí o podporu z Programu rozvoje venkova. „Přestože obálkově suma peněz není veliká, je tam dostatek preferenčních bodů pro chmelařské projekty, takže by měly být doporučovány,“ míní předseda svazu. Vedoucí oddělení speciálních plodin Ministerstva zemědělství Zuzana Přibylová potvrdila, že projekty v oblasti chmele mají 30bodovou preferenci v sedmém kole příjmu žádostí o podporu z Programu rozvoje venkova v investiční operaci.
