Před zemědělci stojí ještě řešení řady problémů. Jde zejména o otázky pronajímání, prodeje a záboru půdy. Kromě toho je třeba snížit byrokracii a administrativní zátěž, která je nyní neúnosná. Rovněž by měla být omezena duplicita v kontrolách. „Kontroluje se všechno v nejnevhodnější dobu. Několik kontrol přijde najednou a naši zemědělci nevědí, jestli mají hospodařit nebo předkládat výkazy,“ shrnula ředitelka Okresní agrární komory (OAK) Most Ludmila Holadová na setkání, které se konalo v Mostě při příležitosti 25. výročí vzniku této komory.
Podle ní důležité je i řešit generační obměnu pracovníků v zemědělství. Mladí odborníci ze škol nenastupují do praxe, nejsou připraveni pro práci v zemědělství. „Přitom jde o povolání nádherné, rozmanité, ale vyžaduje spoustu času, odbornost a lásku k přírodě,“ prohlásila Holadová a poukázala na význam dnů otevřených dveří na farmách. Ředitelka se ohlédla za 25 lety, které uplynuly od založení OAK Most. Připomněla, že zemědělství prošlo velmi složitým obdobím. Po roce 1990 zanikly státní statky, podávaly se privatizační projekty, státní vlastnictví se postupně měnilo v soukromé. „Ne všichni, kteří začali samostatně hospodařit, obstáli, někteří brzy skončili. Pevné jádro zemědělců zůstalo hospodařit, hospodaří dodnes a vůbec ne špatně,“ míní s tím, že vztahy mezi soukromými zemědělci a akciovými společnostmi nebo společnostmi s ručením omezeným byly na Mostecku vždy korektní. Určitým přelomem byl vstup ČR do Evropské unie. „V roce 2005 se po 15letech se obnovila ziskovost českého zemědělství, ale jen díky dotacím,“ upozornila. Pokračovala však tendence snižování rozměru českého zemědělství. V poslední době má výrazně většinový podíl rostlinná produkce, ale je na dvoutřetinovém objemu proti roku 1990. Naopak počet zvířat, nebo výměry speciálních plodin klesají. „Máme jen třicet procent původního stavu dojnic, u nás v okrese již vůbec nejsou, a 28 procent prasnic,“ poznamenala Holadová s tím, že výrazně klesla i soběstačnost. Podle viceprezidenta Agrární komory ČR a ředitele společnosti Agro Jesenice Josefa Kubiše si ČR nechala namluvit, že se musí rozbít velkovýroba, která tady je. Připomněl, že po druhé světové válce byl nedostatek potravin, proto se na podporu zemědělské produkce zavedly dotace. Ty dnes však slouží k tomu, aby nezkrachovaly zemědělské podniky. Odbytové ceny jsou totiž tak nízké, že nepokrývají náklady a dotace představují 20 až 30 procent příjmů. „Dnes jsme na tom tak, že čím více vyrábíme, tím jsme na tom vlivem deformace cen hůře. Dříve jsme za litr mléka dostali jeden litr nafty, dnes dostaneme jen čtvrt litru nafty, to je čtyřikrát méně,“ poznamenal Kubiš. Podle něj v celkové produkci českého zemědělství jsme se propadli o téměř o sto let nazpátek. Dnes celková zemědělská produkce dosahuje jen 81 procent úrovně roku 1936. Pokud se podle Kubiše podstatně nezmění dotační politika, náročné výroby postupně zaniknou a zbyde jen rostlinná produkce v úrodnějších oblastech a travní porosty,“ míní. Kubiš rovněž poukázal na tlak proti řepce, podle něj z hlediska agronomického má řepka určité výhody, kvalita řepkového oleje je srovnatelná nebo lepší než olivový olej. Podle něj je řepka zlepšující a protierozní plodina.
