V souvislosti s klimatickými změnami se ochrana vody, půdy, ale i celé krajiny stává v poslední době stále závažnějším tématem. „Musíme se snažit vrátit venkovu jeho tvář,“ řekla na nedávné konferenci Voda-půda-krajina: Ochrana v EU a ČR, která se konala v Praze, poslankyně a členka výboru pro životní prostředí a zemědělského výboru Jana Krutáková. Geolog, klimatolog a popularizátor vědy Václav Cílek připomněl, že v důsledku klimatických změn zvýší průměrná teplota zřejmě o dva stupně Celsia.
„Ty dva stupně jsou jisté. Pro představu tomu odpovídá současný rozdíl v průměrné teplotě mezi Prahou a Budapeští. Není to tak hrozné, zemědělství může dál fungovat. I když bude vyžadovat nějakou přestavbu,“ uvedl Cílek s tím, že podle některých modelů mohou průměrné teploty stoupnout až o čtyři stupně, čímž by se Česká republika dostala na úroveň Řecka.
Cílek poukázal rovněž na to, že oxid uhličitý, který má vliv na klimatické změny, vydrží v atmosféře zhruba sto let. „Podle různých propočtů tepelný účinek molekuly oxidu uhličitého se projeví ze 75 procent teprve za 30 let. Nyní chytáme tepelný účinek oxidu uhličitého uvolněného v 90. letech minulého století,“ přiblížil. „V posledních letech však nastává velké zrychlení,“ podotkl. Něco podobného s velkým zrychlením se týká nejen oxidu uhličitého, to je na prvním místě a na druhém místě jsou dusičnany a minerální hnojiva. Jde zejména o ta, která ničí ekosystémy. „Nově se ukazuje jako zajímavé, že zejména v lese vyšší nitrifikace způsobuje rychlejší růst parazitických hub,“ podotkl Cílek a jako příklad uvedl václavku. „Osobně se domnívám, že stojíme na začátku nějaké velké proměny, respektive jsme do ní v minulých letech již vkročili. Proces je velmi dynamický, ale může se zvládnout,“ doplnil. Podle bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka se příčiny současných změn stále podceňují. „Doba uhlíku, která začala v roce 1884 postavením první uhelné elektrárny v Londýně, je u konce,“ uvedl. Podle něj jeden z důvodů války v Sýrii byla klimatická změna, to je doložená věc, protože lidé utíkali před suchem. Cílek poznamenal, že lidé jsou čím dál více závislí na energiích. „Výroba zhruba jednoho kilogramu minerálních hnojiv odpovídá výrobě jednomu až 1,5 litru nafty. Energetika se tady nenápadným způsobem kopíruje do cen potravin,“ řekl. Postavili jsme náš svět, dopravu i energetiku na spalování uhlí a plynu. Tohle všechno musíme opustit, to všechno musíme změnit,“ konstatoval. Europoslanec Stanislav Polčák informoval mimo jiné o situaci při vyjednávání budoucí společné zemědělské politiky (SZP). Podle něj v současné době není ještě ani dokončeno samotné projednání víceletého finančního rámce EU na období po roce 2020. Uvedl, že celý proces tak velmi pravděpodobně nabere roční zpoždění. Podle návrhu je na SZP v letech 2021 – 2027 vyhrazeno 365 miliard euro a v české zemědělství by mělo podle nového finančního rámce získat 7,7 miliardy euro, což je v přepočtu zhruba 199 miliard korun. Jde o pokles proti stávajícímu období, kdy má ČR k dispozici 8,2 miliardy eur.
