Ministerstvo zemědělství by v následujícím rozpočtovém období a při přípravě národní legislativy související se změnou společné zemědělské politiky, ale i vzhledem k nastupující klimatické změně, mělo deklarovat ochranu půdy a vody jako nejvyšší prioritu. Zároveň by mělo zvýšit podporu všech šetrných způsobů hospodaření, které povedou k maximální ochraně těchto zdrojů. Usnesla se na tom členská schůze Svazu marginálních oblastí, která se uskutečnila v Horoměřicích u Prahy.
Svaz zároveň úřad vyzval, aby všemi dostupnými prostředky jednal o zachování rozpočtu pro budoucí společnou zemědělskou politiku a na evropské úrovni prosazoval dobrovolnost zastropování pro jednotlivé členské státy. Podle předsedy svazu Milana Boleslava otázka zastropování je pro marginální oblasti velmi důležitá, protože na extenzivní hospodaření potřebují zemědělci hospodařící v těchto regionech daleko větší plochy než na intenzivní hospodaření. Předseda uvedl, že zastropování by se nemělo týkat ekologických aktivit, argument úspor z rozsahu se totiž ukazuje jako lichý „V případě, že dojde k přesunu obálky podpor znevýhodněných oblastí ANC z druhého do prvního pilíře, žádáme o vyjmutí této kategorie podpor ze zastropování, pokud by k němu v ostatních platbách prvního pilíře došlo,“ upřesnil předseda svazu. Poukázal rovněž na postupující změny klimatu. „Vloni jsme zažili tak suchý rok, který v historii u nás na severu Čech nebyl,“ podotkl s tím, že v případě sucha na tom byli nejhůře zemědělci, kteří hospodaří na trvalých travních porostech. Mají totiž velmi omezenou možnost se přizpůsobit měnícímu se klimatu, například změnou skladby plodin. Podle Boleslava zemědělci v těchto oblastech zkoušeli pěstovat proso a počítají i s čiroky,“ poznamenal. Změna klimatu bude pro zemědělce hospodařící na travních porostech překážkou. „Nejde jen o produkci, ale i o environment. Souvisí to totiž i se zadržováním vody v krajině. Navíc pro většinu dotačních titulů musíme držet intenzitu dobytka na úrovni 0,3 velké dobytčí jednotky na hektar (VDJ/ha), i když vzhledem k suchu byla přijata určitá úleva pro znevýhodněné oblasti. Takže musíme nějak zajistit krmivovou základnu pro skot, což začíná být velký problém,“ přiblížil předseda svazu a připomněl, že sucho trvá již několik let. „Ve své praxi tuto tendenci pozoruji deset, dvanáct až 13 let, kdy se začíná měnit tepelné proudění. Pokud fronty přijdou, většinou prší v Německu,“ řekl. Letošní zima byla podle něj lepší než vloni, protože na horách byly lepší zásoby sněhu. Přes leden až prosinec se půdní profil stačil trochu nasytit. „Uvidíme, jak to bude dál,“ podotkl.
Celý článek najdete v týdeníku Zemědělec č. 11/2019.
