V průběhu projednávání reformy společné zemědělské politiky se objevuje řada návrhů, které zastropování přímých plateb vyplácených zemědělcům staví do roviny dobrovolnosti, ale také výrazně zpřísňují původní návrh. Zemědělských svaz ČR považuje však zastropování za diskriminační akt, který výrazně znevýhodní větší a střední zemědělce na společném trhu. Zvláště silně se dotkne České republiky, kde je výrazné zastoupení větších zemědělských podniků. Uvedl to na setkání s novináři předseda této nevládní organizace Martin Pýcha.
Podle něj proto Zemědělský svaz ČR vyhlásil petici Za rovné podmínky při aplikaci reformy společné zemědělské politiky EU po roce 2020. Jejím cílem této petice je ukázat, že proti zastroppování nejsou pouze majitelé největších zemědělských podniků, ale i další zemědělci, zaměstnanci, ale také veřejnost. Petiční arch je k dispozici na webu www.zscr.cz. Dosud petici podepsalo více než 15 tisíc petentů. Pýcha připomněl, že pro pozitivní vývoj zemědělství ve všech zemích Evropské unie je nezbytné vyvarovat se opatření, která vytvářejí nerovné podmínky na společném trhu. Mezi ně patří právě zastropování, protože trestá střední a větší zemědělce, zajišťující významnou část zemědělské produkce a zaměstnanosti. Omezí nejen jejich konkurenceschopnost, ale i schopnost investic do nových technologií a možnost platit mzdy srovnatelné s ostatními sektory národního hospodářství. Pýcha připomněl, že povinné zastropování by Českou republiku postihlo nejvíce ze všech členských států. Působí v ní více než 1800 podniků nad 500 hektarů, které vlastní více než 154 tisíc vlastníků. Omezilo by podniky, zajišťující více než 70 procent současné produkce živočišné výroby, u prasat a drůbeže to je zhruba 90 procent.
Celý článek najdete v týdeníku Zemědělec č. 14/2019.
