Od vzniku samostatné České republiky v roce 1993 klesla produkce emisí skleníkových plynů téměř o čtvrtinu, stále je ale hodně nadprůměrná. Zrecyklováno je téměř 80 procent odpadů a počet skládek se snížil zhruba na třetinu. Vyplývá to z publikace Čtvrtstoletí životního prostředí, kterou vytvořila česká informační agentura životního prostředí CENIA. Podle výsledků se zvyšuje zastavěná plocha, nesnižuje se těžební plocha a smrk má v lesích stále největší zastoupení.
"Je hezké vidět, o kolik se životní prostředí zlepšilo díky transformaci ekonomiky, vstupem do Evropské unie, státní politikou a environmentální osvětou společnosti. Stále ale přetrvávají výzvy v podobě kvality ovzduší nebo adaptace na změny klimatu," uvedla ředitelka odboru politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje Anna Pasková. Emise se od roku 1993 snížily o 22 procent. Jedním z hlavních zdrojů znečišťujících látek je vytápění domácností. Ročně například vyprodukují zhruba 555 kilotun oxidu uhelnatého, který ke znečištění ovzduší přispívá z 68 procent. Každých deset let stoupá teplota o 0,3 stupně Celsia. "Takové zvýšení sice člověk nepozná, ale pro přírodu to může být problém," řekl ředitel agentury CENIA Miroslav Havránek. Zdvojnásobil se roční počet tropických dní, kdy teplota stoupá nad 30 stupňů Celsia, na 12. V roce 2017 ale přesáhl i jeden měsíc. Za pozitivní hodnotí Havránek sníženou spotřebu vody o téměř 20 procent. V roce 1993 činila spotřeba 104,4 litru na osobu ročně, dnes je to 88,7 litru. Daří se také snižovat odběry vody z povrchových i podzemních zdrojů.
Zastavěná plocha se zvětšila o 26 500 hektarů, v roce 2017 meziročně o 886 hektarů, na úkor zemědělské půdy. "Města tedy zabírají čím dál více území. Městská populace je extrémně zatížena hlukovým znečištěním, které roste," řekl Havránek. V obydlených oblastech se ale zlepšilo nakládání s odpady.
