Za pozitivní přínos patnáctiletého členství České republiky v Evropské unii v oblasti zemědělství považuje viceprezident Agrární komory ČR a předseda představenstva Regionální agrární komory Pardubického kraje Leoš Říha přístup k moderním technologiím a moderním poznatkům a finanční podporu pro jejich zavádění. Za toto období podle něj rovněž došlo k určité finanční stabilizaci sektoru, ovšem za cenu, že je spojována s poměrně s velkou závislostí na dotacích. Uvedl to Říha ve svém příspěvku na konferenci, která se konala koncem září v rámci dožínek Pardubického kraje.
Říha poukázal rovněž na otázku přístupu na evropské trhy. „Není to jen otázka 15 let od vstupu do unie a je to i otázka třiceti let od roku 1989. Dobře si pamatuji, jak se sháněly pesticidy v době předrevoluční," podotkl. Unie však podle něj však podporuje rozvoj evropského zemědělství na úkor toho, že přidaná hodnota v zemích střední a východní Evropy zaostává. Evropské peníze, které dostávají zemědělci ve starých a nových členských zemích na hektar, jsou stále rozdílné, někde až čtyřnásobně. Připomněl rovněž rozdílné národní platby v ČR a v západních státech. „Odhadujeme, že jsme na dvaceti procentech toho, co mají zemědělci ve vyspělých státech,“ míní. „To jsou ty národní platby, které směřují do citlivých komodit, do živočišné výroby, do cukrovky, brambor, ovoce zeleniny a podobně,“ konstatoval s tím, že kvůli současně nastaveným dotacím trpí struktura zemědělství. „Dostáváme se z pozice potravinářské velmoci do pozice polokoloniální země, která vyváží především suroviny. Jde například o třetinu vyrobeného obilí. S tou třetinou vyvážíme ale i živiny,“ upozornil. Podle něj vůči Německu je ČR zhruba na polovině produkce mléka na sto hektarů, na pětině produkce vepřového masa, na třetině produkce hovězího masa. Viceprezident komory míní, že Česká republika by naopak s ohledem na své přírodní podmínky měla vyvážet a mít dvojnásobnou soběstačnost. Připomněl rovněž rekordní záporné saldo zahraničního agrárního obchodu.
