Na přechod z klecového chovu slepic do venkovních výběhů nemají nyní chovatelé dostatek prostoru. Místo modernizace stávajících provozů by je bylo třeba budovat na zelené louce. Proti klecím by při udržení stávajících počtů nosnic byla potřeba dvěstěkrát větší plochy, což by mimo jiné znamenalo další zábor zemědělské půdy. Uvedla to na nedávné konferenci o klecových chovech, která se uskutečnila v Poslanecké sněmovně, ředitelka odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Státní veterinární správy Milada Dubská.
Pokud by přišel zákaz klecových chovů, za který bojují aktivistické organizace, nesměl by podle ní být jenom v České republice, ale v celé Evropské unii. Dovozci vajec by navíc museli dodržovat stejné podmínky jako evropští výrobci. Jinak by se do ČR dovážela hůře kontrolovaná levná vejce z Polska nebo mimoevropských zemí. Tlak ze strany řetězců na cenu je podle Dubské vidět i v současnosti, kdy výrobci prodávají do řetězců vejce za 1,45 koruny až 1,5 koruny za kus, přičemž jsou tak několik desítek haléřů pod výrobními náklady. „Ideální by bylo, aby měly naše supermarkety zákaz výkupu za podnákladové ceny, ale to už je na další diskusi,“ dodala ředitelka. Klecových chovů se zastal prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek. Poukázal na své zkušenosti z chovu králíků. „Pokud se chovají ve skupinách, stačí jedno zvíře, které je nějakým způsobem nemocné a je problém. Ve venkovních chovech jsou obrovské ztráty,“ konstatoval s tím, že například vyšlechtěný králík, který se dnes chová, potřebuje vyváženou výživu, což se ve venkovních výbězích nedá zcela zajistit. „Králík, který žije ve venkovním výběhu a konzumuje trávu, tak je jednou rosa, pak mladé krmení, nadýmá se, staré krmení, zase nemá přírůstky a tak dále,“ přiblížil Jandejsek. Podle něj ztráty u klecového chovu jsou zhruba deset procent, kdežto ve venkovních chovech bývají úhyny až na úrovni 30 až 40 procent. Za pozitiva klecového dochovu považuje rovněž hygienu. „Chovy jsou turnusové, pokud se mění cyklus, tak se všechno stoprocentně desinfikuje ohněm. Prostředí je absolutně z hlediska hygieny zajištěné,“ konstatoval s tím, že například u králíka je třeba zajistit, aby měl co nejmenší stres. Jeho výsledkem je totiž vždy horší užitkovost a zdravotní problémy. „Výzkum ukázal, že klece jsou bezpečné jak pro chov zvířat, tak pro zdraví zvířat, udržování hygieny nejzásadnější. Pokud si někdo prosadí třeba u králíků, že musejí být chováni ve výbězích, nebo v kotcích, garantuji, že u nás zmizí jejich chov v České republice a všechno, co se tu bude konzumovat, bude z Číny nebo z Argentiny,“ prohlásil Jandejsek. Podle něj by Česká republika měla respektovat to, co v chovu králíků dokázala, a to hygienu, kvalitu, zdraví. „Nemůžeme mluvit pouze o tom, jestli bude mít králík větší prostor, ale musíme mluvit i o tom, jak se cítí, v jakých je stresových podmínkách, má optimální výživu a hlavně, jestli bude jeho zdravotní stav dobrý,“ řekl Jandejsek. Podobné zkušenosti jsou podle něji i u drůbeže.
