Komora veterinárních lékařů oslavila sto let své existence. Byla založena v roce 1920, dva roky po vzniku samostatného státu, tedy i dva roky po založení Vysoké školy zvěrolékařské v Brně, dnes Veterinární a farmaceutické univerzity. Navázala na již v roce 1872 založený Spolek rakouských zvěrolékařů, jehož působnost byla roku 1876 rozšířena na České země. Smyslem stavovské organizace tehdy bylo, podobně jako dnes, chránit veterinární stav před negraduovanými léčiteli a usilovat o prohlubování znalostí a odborný růst členů. V té době působilo v Čechách téměř 300 praktických veterinárních lékařů a na Moravě a ve Slezsku zhruba 150. Nyní je je v celé ČR veterinářů zhruba desetkrát tolik. Uvedli to zástupci komory na setkání s novináři v Praze s tím, že Komora veterinárních lékařů byla zřízena zákonem č. 133 ze 20. února 1920.
Prvním prezidentem byl zvolen MVGr. Robert Mráz-Marek, který též patřil k zakladatelům Vysoké školy zvěrolékařské. Činnost komory se v prvních letech zaměřovala na tvorbu pravidel pro vykonávání profese a stanovení jasných požadavků na úroveň vzdělávání, pravidel pro zdolávání nákaz, ale pravidel pro veterinární prohlídky masa. V roce 1923 komora měla 607 členů. Jak uvedla současná prezidentka Komory veterinárních lékařů Radka Vaňousová, dějiny komory byly pestré, jisté problémy vyplývaly z tzv. dvojkolejnosti, kdy se řízení oblasti veterinární péče tříštilo mezi ministerstvy zemědělství a zdravotnictví. Před druhou světovou válkou přibyly národnostní třenice, poté protektorát, vznik Slovenského štátu, německá okupace, a po poválečném nadechnutí svobody „vítězný únor“. Po obnovení komory v roce 1945 byl záhy všemu konec, když v roce 1950 došlo k zestátnění veterinární služby. Jisté uvolnění v šedesátých letech umožnilo v roce 1968 ustavit Spolek veterinárních mediků, a to bylo v podstatě vše až do roku 1989. Až teprve na základě zákona České národní rady č. 381/1991 Sb. mohla vzniknout dnešní Komora veterinárních lékařů, která vždy usilovala o to, aby veterináři byli úspěšní ve své profesi a mohli ji řádně vykonávat. Současná doba je stále složitější a v mnoha ohledech vycizelovanější legislativa s sebou nese celou řadu problémů, proto se orgány komory snaží vstupovat již do procesu její tvorby na národní, ale i mezinárodní úrovni. Vaňousová zmínila současná aktuální témata, jako je používání antibiotik, čipování psů, vzdělávání a podobně.*