Dosud jsme se všichni pachtili za ekonomickým růstem, výrobu jsme přesunuli tam, kde byla levnější pracovní síla. Hrubý domácí produkt by však neměl být ukazatelem, který by měl měřit ekonomický růst. Mělo by však dojít ke změně myšlení a zaměřovat se skutečně na kvalitu života lidí. To znamená promítat udržitelnost do všech politik, které stát realizuje. Uvedla to rektorka Mendlovy univerzity v Brně Danuše Nerudová na diskusním setkání ke strategii Evropské komise prezentované jako Zelená dohoda pro Evropu.
V otázce Zelené dohody pro Evropu podle ní máme buď možnost se chtít vrátit zpátky k ekonomice 20. století, nebo máme příležitost nastartovat ekonomiku 21. století. „Měli bychom se ale chovat takovým způsobem, abychom neomezovali možnost volby našich dětí, proto by pokus měl směřovat k tomu nastartovat ekonomiku 21. století,“ prohlásila s tím, že nový směr by se mohl jmenovat například Zítřek, kdy každé písmeno z tohoto slova znamená jednu věc, která by měla být v ČR provedena. Nerudová vysvětlila, že písmeno Z tedy znamená změnu myšlení. Písmeno I jsou chytré investice do technologií, šetrnějších k životnímu prostředí, decentralizace produkce elektrické energie, investice pro boj se suchem, adaptačních opatření a do inovací, které jsou v zemědělství spojeny s kvalitou půdy a s hospodařením udržitelným způsobem. Nerudová poznamenala, že v tomto případě hovoříme o šlechtění odrůd odolných na sucho, o robotizaci a o precizním zemědělství, které nezatěžuje krajinu, a podobně. T jsou pak technologie, které souvisí s investicemi. Týká se to podpory biotechnologií, nanotechnologií, či chemie. Za písmenem R stojí regionalizace. Všechny investice by měly být decentralizované, protože regiony v ČR jsou extrémně heterogenní. Jedno adaptační opatření, které bude fungovat v jednom kraji, nebude úspěšné v jiném regionu. V jednom kraji má například smysl postavit přehradu, protože tam prší, ale v druhém kraji nebude fungovat. Klíčem ke správným investicích je proto regionalizace a decentralizace. Dalším bodem je bezpečnost, ať už energetická nebo potravinová. měli bychom například vytvářet programy, aby si zemědělci mohli na vesnicích instalovat panely na svoje stavby. Další věcí jsou technologie na ukládání elektrické energie. „Země EU, která bude schopna přijít s velkokapacitní baterií na ukládání elektrické energie bude mít obrovský technologický nástroj. Je to prostředek bezpečnosti i investiční příležitost,“ zdůraznila. Posledním bodem je konec levné ekonomiky, což představuje podporu přidané hodnoty.
