Pěstitelé máku se letos potýkali s pozdějším nástupem jara a chladnějším a deštivějším průběhem léta, což způsobilo neobvyklé zpoždění vegetace a následně i sklizně zhruba o tři týdny. Někteří zemědělci byli nuceni své plochy máku zaorat, jinde nebylo sklizeno z důvodu zaplevelení a očekávaných nízkých výnosů. „Některé plochy jsme nemohli vůbec sklízet. Zaplevelené máky vykazovaly horší kvalitu. Nepoškozené byly naopak velmi dobré,“ řekl na dnešním setkání s novináři Jaroslav Mikoláš z firmy Lupofyt.
Mnozí zemědělci sklízeli mák v období dešťů, tedy vlhký, což si vyžádalo dodatečné náklady, čas a práci při dosušování makového semene. Podle poradce spolku Český modrý mák Václava Lohra by letošní úroda měla stačit na vývoz i na českou spotřebu. Lohr sdělil, že z ČR se za poslední sklizňový rok, od září 2020 do konce srpna, vyvezlo za 1,2 miliardy korun máku, tedy zhruba 85 produkce. Podle oficiálních údajů Intrastatu se celkem exportovalo 22 736 tun makového semene. Až na drobné výjimky (osivo) byl tento mák určen pro potravinářské využití. Největšími odběrateli českého máku jsou Ruská federace, kam bylo vyvezeno téměř 6000 tun. Následuje Rakousko s přibližně 4700 tunami, a Polsko s necelými 3900 tunami. Mezi další významné dovozce patří Německo, Slovensko, Nizozemsko, Francie a Ukrajina. „Uvedených osm zemí se na našem vývozu podílí přibližně 90 procenty, celkem však byl mák dodán přibližně do třiceti zemí,“ podotkl Lohr. Podle Petra Jirmuse z společnosti Monas Technology, který se zabývá poradenstvím, není pro jeho pěstitele největším strašákem plevel, který se dá mechanicky vytrhat, ani choroby, na které jsou dostupné ekologické přípravky. „Limitující bývají škůdci jako krytonosci a další. Ekologické insektividy mají velmi omezené působení nebo jsou velmi drahé,“ vysvětlil