Jednačtyřicet mladých Američanů – většinou budoucích zemědělských ekonomů, ale i zemědělských učitelů či odborníků na mezinárodní vztahy – tráví léto v pražském Suchdole. Z poslucháren zdejší České zemědělské univerzity, která pro ně připravila speciální studijní program, vyjíždějí také na náš venkov.
Letošní kurs pro americké vysokoškoláky je už jedenáctý. Na počátku byla dohoda pražské ČZU s univerzitou v Ohio o výměně studentů. „Naše letní škola měla dobrý ohlas a časem se přidaly i univerzity z Missouri a Kansasu, zajímají se i další,“ může s potěšením říci docent Jaroslav Voráček z ČZU, který mladým lidem ze zámoří přednáší od samého počátku letní akademie. A co mají z meziuniverzitní dohody Češi? „Ročně odjede do Spojených států kolem třiceti studentů. Nestudují tam, ale pracují většinou na farmách a mohou tam zůstat rok a půl,“ uvedl profesor Jiří Tvrdoň z provozně ekonomické fakulty. Někteří si zajistí stipendium a pobyt si ještě prodlouží.
Jedním z více než tří stovek českých studentů, který využil této příležitosti, je Josef Hlavsa. A takovou zkušenost by každému doporučil. Ve státech pracoval jen jeden rok, protože se musel se vrátit do školy, kde na rok přerušil studium. Pražská univerzita mu zajistila letenku a kontakty v Americe, kde se už musel živit sám. „Dělal jsem 40 hodin týdně v zahradnictví v Ohio a později v zábavním parku Sea World na Floridě. Dalo se za to slušně žít,“ říká dnes již absolvent provozně ekonomické fakulty a v dobrém vzpomíná na přátelství s mladými Američany, kteří byli v zahradnictví na povinné praxi.
Spokojeni jsou i účastníci letošního kursu. Při přednáškách a výjezdech „do terénu“ poznávají nejen české zemědělství a jeho přerod od listopadu 1989, ale i sociální problémy venkova, naše dějiny a evropský styl života. Alan Sharick, který po studiu zemědělské fakulty univerzity v Missouri bude zemědělský učitel, oceňuje, že mu čeští lektoři přibližují rovněž důležité historické momenty a rozdílné zvyklosti mezi Evropou a Amerikou, protože o tom, co je za hranicemi USA, ve škole moc neslyší.
Z povídání s několika studenty můžete nabýt pocitu, že američtí farmáři nemusejí sdílet obavy evropských kolegů, že nebudou mít následovníky. Třeba Cara Copenhaver, která v srpnu ukončí studium zemědělské ekonomiky a žurnalistiky na univerzitě v Missouri, jako dcera farmáře automaticky počítá, že zůstane v oboru. Pomýšlí na práci redaktorky v rozhlasovém vysílání pro zemědělce, ale farmaření určitě neunikne. „Můj snoubenec je farmář, který převzal po rodičích hospodářství s 1200 hektary,“ vysvětluje. Alan Sharick chce zase vzdělávat budoucí farmáře. Má dva bratry a tak farmu bude mít určitě kdo převzít. „Většina farmářů má nástupce,“ potvrzuje David Hansen, profesor sociologie venkova z univerzity v Ohio, který studenty v Praze doprovází. Jak ale poznamenává, v USA samozřejmě nejsou jen rodinná hospodářství, ale i různé korporativní formy a světovým trendem je zvětšování hospodářství. „České zemědělství je převážně velkovýrobní, což bude jeho výhoda v Evropské unii. Tamní malé farmy jsou potenciálně méně efektivní,“ míní profesor, ale nemíní kritizovat společnou zemědělskou politiku unie.
Všichni mladí Američané hájí své zemědělství a nový zákon, díky kterému se budou zvyšovat agrární dotace. „Pokud chceme být konkurenceschopní s Evropou, musíme farmáře dotovat,“ je přesvědčen Ken Smith z univerzity Ohio. Profesor Hansen poznamenává, že evropské země podporují své zemědělce mnohem více. Že americké potraviny a agrární produkty jsou úspěšné na evropském trhu, přičítá Cara Copenhaver tomu, že jsou kvalitnější a levnější.
Studenti ze zámoří u nás vždy navštíví několik zemědělských podniků a farem. Již tradičně je mezi nimi akciová společnost Žihelský statek, podnik se špičkovým chovem prasat a mírně nadprůměrnými výsledky v chovu skotu. Předseda představenstva a ředitel společnosti Jan Ptáček se o zahraniční návštěvu postaral stejně profesionálně jako průvodkyně na nedalekém zámku v Manětíně, kam se američtí studenti také podívali. Své devítileté hospodaření jim přiblížil rovněž soukromý zemědělec Jaroslav Weber z Nového Dvora, který se věnuje rostlinné výrobě na zhruba 150 hektarech. Jeho rodina „vzkřísila z mrtvých“ zemědělskou usedlost s dávnou historií a s velkým citem ji od základů opravila.
A co si myslí Američané z letní školy o našem zemědělství? „Úroveň chovaných zvířat je vysoká, zdá se mi lepší než u nás. My máme zase vyšší efektivitu výroby, náskok v technologiích a zřejmě i ve vzdělání lidí,“ porovnává studentka zemědělské ekonomie Cara. Budoucí vysokoškolsky vzdělaný zootechnik Ken ocenil výsledky živočišné výroby v Žihelském statku, zaujalo ho hlavně genetické zlepšování v chovu prasat. Ale roční užitkovost holštýnských dojnic 6000 litrů mu ve srovnání s USA připadá nízká. To potvrzuje i Jennifer Bloss, která studuje třetí ročník zemědědělské pedagogiky na univerzitě v Missouri. Pochází z farmy s pastevním chovem 300 kusů jerseyského skotu a stohlavého stáda masného skotu. Farmu se 400 hektary ale živí hlavně mléko. „Potřebujete zlepšit technologie a více specializovaných pracovníků,“ nabyl pocit profesor Hansen.
Zahraniční studenti zaznamenali také náš současný problém s pádem cen prasat. Být to v USA a takové krize rovněž velmi dobře znají, méně úspěšné farmy končí s výkrmem a rozjedou se mohutné kampaně na spotřebu vepřového. „Jakmile začnou ceny klesat, farmáři přestávají vyrábět. Vláda jim může pomoci podporami pro přechod na jiné produkty,“ doplnil Ken.
