Podzimní měsíce jsou charakteristické nejen začátkem školního roku, ale poslední dva roky i změnami v koncepci středoškolského vzdělávání v zemědělských oborech. V září 2001 došlo totiž k přechodu všech 118 středních odborných učilišť, odborných učilišť a učilišť, integrovaných středních škol zemědělského zaměření i středisek praktického vyučování z „pod křídel“ ministerstva zemědělství pod správu krajů.
Obdobná situace nastala také u 79 středních škol se zavedenými resortními obory, jejichž zřizovatelem bylo ministerstvo školství. Protože ale zemědělství je jedním z posledních resortů, který má vlastní vzdělávání, ministerstvo zemědělství dlouho neotálelo, obeslalo všech 197 škol dotazníkem s účelem zjistit, jak to u nich se zemědělskými obory, ale například i se vzděláváním dospělých vypadá. Odpovědělo přibližně 120 subjektů a z nich letos v červnu komise MZe vybrala 46 škol, které byly zařazeny do tzv. trvalé vzdělávací základny. „Financí krajů se zřízení trvalé vzdělávací základny nijak nedotkne, protože veškeré záležitosti spojené s jejím fungováním budou hrazeny resortními a dalšími zdroji podporujícími vzdělávání dospělých, včetně spoluúčasti účastníků,“ vysvětluje Josef Matoušek z odboru výzkumu, vzdělávání a zakladatelské činnosti MZe.
Zpátky do lavic
Další směr vzdělávání udává především směrnice MZe č. 4945/2002 schválená 31. ledna 2002. O co jde? Mimo jiné i o stanovení tzv. minimální zemědělské kvalifikace, vyžadované pro případy dalšího vzdělávání (například pro absolvování vybraných kvalifikačních kurzů), či pro poskytování státních dotací a podpor, které jsou v některých případech podmíněny právě příslušným vzděláním. A protože u státních dotací jde o peníze daňových poplatníků, lze předpokládat, že podpor vázaných na vzdělání bude spíše přibývat než naopak.
Minimální zemědělskou kvalifikaci splňuje každý zemědělec, který absolvoval alespoň střední odborné učiliště, nebo má úplné střední odborné, vyšší odborné nebo univerzitní vzdělání samozřejmě zemědělského směru. Po roce 1990 ovšem začalo v zemědělství podnikat mnoho lidí z jiných odvětví a právě pro ně připravilo MZe rekvalifikační program s názvem Kurz pro výkon obecných zemědělských činností.“ Plánovaný rozsah kurzu je 300 hodin, z čehož minimálně 145 hodin by mělo probíhat prezenční formou, tedy klasická výuka v lavicích, zbytek času je věnován na samostudium a zpracování závěrečného projektu. Kurz je ukončen závěrečnou zkouškou.
V kurzu by se měli jeho účastníci naučit obecné zemědělské činnosti, tedy jakémusi základu, který je pro všechny stejný a ze kterého budou v závěru kurzu i zkoušeni. Odborný obsah kurzu je stanoven rámcovou osnovou, vyučující má poměrně velkou možnost kurz koncipovat podle výrobního zaměření i potřeb účastníků, kteří se v kurzu sejdou. Největší podíl výuky by měla zabírat tři témata: pěstování zemědělských plodin, chov hospodářských zvířat a ekonomika podnikání. Dalšími okruhy, o kterých by měla v kurzu padnout více či méně rozsáhlá zmínka, jsou zemědělská technika a technologické linky, základy zemědělského práva a zemědělské politiky, dále zásady bezpečnosti a hygieny práce (z hlediska práv a povinností zaměstnavatele k zaměstnancům), ekologické hospodaření, tvorba a ochrana krajiny a v neposlední řadě i základy práce s počítačem. Důležité je rovněž samostudium pod vedením vyučujícího a konzultace, které jsou orientovány především na nejnovější informace o zemědělské výrobě podle výrobní specializace účastníka kurzu.
Stoprocentní pokrytí
„Pro účely pořádání kurzu pro výkon obecných zemědělských činností bylo vybráno z celé republiky celkem 31 škol – středních odborných učilišť, integrovaných středních škol a středních odborných škol, a to subjektů, kde jsou skutečně zemědělské obory zaměřené na zemědělskou prvovýrobu naplněny žáky,“ informoval Matoušek. „Z tohoto počtu přísluší 27 škol do trvalé vzdělávací základy, zbývající čtyři školy doplňují základnu tak, aby byla plošně pokryta celá republika. Všechny tyto školy jsou schopny zabezpečit stejnou úroveň vzdělávání.“
Akreditaci pro kurz dostaly školy již v polovině října, doporučuje se, aby se samotné kurzy rozběhl již koncem října či na začátku listopadu. Závěrečné zkoušky by měly proběhnout do konce června, lépe do konce května s ohledem na uzávěrky některých dotačních titulů, které jsou k 30. červnu příslušného roku.
Orientační cena za kurz se bude pohybovat kolem 10 000 korun, poplatek si hradí každý účastník sám. Mezi zemědělci je již hodně těch, kteří v minulosti absolvovali podobné kurzy v rozsahu 60 až 90 hodin výuky. Certifikáty z těchto kurzů mají ovšem platnost maximálně do 31. 12. 2003, poté si musí jejich absolventi rozšířit vzdělání v novém 300hodinovém kurzu. Již absolvované hodiny jim budou z těchto 300 hodin odečteny a upraví se i celková cena kurzu.
Podle Josefa Matouška zájem o kurzy mezi zemědělskou veřejností rozhodně je. „Školy by se znovu měly stát jakýmisi vzdělávacími centry poskytujícími osvětu široké zemědělské veřejnosti a zemědělci budou mít důvěru obracet se na ně pro radu či pro získání nových informací. A to by bylo pro obě zúčastněné strany rozhodně dobře,“ poznamenal.
