Cestou diverzifikace svých příjmů jde i Zemědělské družstvo Budišov, které obhospodařuje 2650 hektarů zemědělské půdy na Třebíčsku. Zhruba v polovině září zahájilo provoz nové bioplynové stanice o výkonu 750 kilowattů (kW), jejíž výstavba trvala jen čtyři měsíce. V budoucnu by podnik chtěl zvýšit výkon zařízení až na tisíc kW.
Jak uvedl ředitel Zemědělského družstva Budišov Stanislav Jaša při slavnostním zahájení provozu bioplynové stanice, její cena se pohybovala na úrovni 62,8 milionu korun. Na financování zařízení získali podporu z Programu rozvoje venkova ve výši 30 procent, což představovalo přes 18 milionů korun. Generálním dodavatelem tohoto projektu byla firma AgriKomp Bohemia.
Elektřinu družstvo prodává energetické společnosti E.on. Tepelnou energii využívá k vytápění dojírny, včetně ohřevu teplé vody, dvou dílen, a administrativní budovy. „Jednáme s obcí, abychom na vytápění mohli připojit i mateřskou školku,“ podotkl Jaša.
Starosta Budišova Petr Piňos připomněl, že Zemědělské družstvo Budišov patří k největším zaměstnavatelům v oblasti. „Proto si ho vážíme za aktivní přístup. Hledání moderních alternativ je tou správnou cestou,“ pochválil podnik starosta. Jaša upřesnil, že družstvo zaměstnává asi stovku pracovníků a v sezóně přibývají ještě brigádníci.
Jan Štefka z Agentury pro zemědělství a venkov poznamenal, že zemědělci musejí čelit řadě negativních faktorů, jako jsou důsledky ekonomické krize, prudké klimatické změny, masivní dovozy ze zahraničí i tlak obchodních řetězců na ceny. „Při hledání úspor není však dobré jít cestou omezování investic, ale cestou rozšiřování aktivit, jako jde Zemědělské družstvo Budišov,“ konstatoval. Návratnost vynaložených investic je podle něj příznivě ovlivněna využitím dotací. Výroba elektřiny z bioplynu bude mít v kraji významnou roli. Na základě statistických údajů se na Vysočině provozuje 12 bioplynových stanice a dalších pět se staví, upřesnil.
Radní Josef Matějek poznamenal, že obnovitelné zdroje jsou součástí programu rozvoje kraje Vysočina, který je jednou z nejagrárnějších oblastí v ČR. „V zemědělství tu pracuje asi osm procent práceschopného obyvatelstva. V návazných odvětvích je to až 20 procent. Proto kraj usiluje o stabilizaci tohoto odvětví, sdělil Matějek. Jednou z možností, jak pomoci zemědělství a udržet zaměstnanost na venkově je podle něj právě bioenergetika, konkrétně bioplynové stanice na biomasu. Zájemci o výstavbu těchto zařízení se však potýkají s nedostatečnou kapacitou pro připojení do energetické sítě.
Další cestou, která by zemědělcům mohla přinést vyšší příjmy, je produkce regionálních potravin.„Je to sice dobrá věc, ale nespasí to úplně všechno.V době, kdy budeme mít v kapsách z výplat, tak celá řada lidí bude kupovat co by vůbec kupovat neměla, protože na víc mít nebude,“ poznamenal s tím, že orgány státní správy by se měly více zaměřit na to, co se vozí do republiky.
Alternativa pro zemědělce Viceprezident Agrární komory Jindřich Šnejdrla poznamenal, že bioplynové stanice by mohly být pro české zemědělce alternativou k potravinářské výrobě. Poukázal na významný pokles stavů skotu v České republice od počátku transformace. „Dnes se chová kolem 400 tisíc kusů skotu. To je velmi malé číslo a my nevíme, co se zelenou hmotou,“ podotkl s tím, že jedna kWh vyprodukovaná v bioplynové stanici „zkonzumuje“ zhruba to samé množství zelené hmoty jako jedna kráva s malým dobytkem. „To už vůbec nemluvím o tom, že se výrazně posunula situace ve výnosech zelených plodin,“ doplnil.
Tajemník Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha uvedl, že bioplynová stanice znamená nejen finanční stabilitu, ale i to, že podnik myslí do budoucna a s největší pravděpodobností bude schopen se dál rozvíjet a zaměstnávat lidi. „Kapacita elektrické sítě je daná a je těžké se do ní dostat. Proto jsme začali ve spolupráci s RWE pracovat na legislativě, která by umožnila zemědělcům nejen spalovat bioplyn v kogeneračních jednotkách, ale aby byli schopni ho čistit a s větší efektivitou využít přímo v plynovodech. Uvidíme, jak se to podaří prosadit,“ konstatoval. Senátor Jan Hajda uvedl, že pokud se týká energie, myslím si, že to má správný směr. Důležité však je, aby nejlepší půdy nezabíraly fotovoltaické panely nebo větrné elektrárny a zisky z prodeje elektrické energie nesměřovaly za hranice. Bylo vypočítáno, že 2000 bioplynových stanic by nahradilo uvažované rozšíření Temelína a vyšlo by to levněji, řekl.
Investice přinášejí efektivitu Kromě bioplynové stanice zemědělské družstvo realizovalo ještě další projekty, jak je modernizace kravína s dojírnou pro 426 kusů. Vedle toho před třemi lety postavili nová sila s firmou Agrico Třeboň, která se podílela i na modernizaci objektů chovu skotu a prasat. „ „Nedávno jsme dokončili žně, podmínky byly horší,“ poznamenal Jaša s tím, že v nových silech je již naskladněna pšenice. Skladování je napojeno na míchárnu krmiv. Vše řídí počítač, shrnul ředitel podniku, který se zaměřuje na klasickou zemědělskou produkci.
Zemědělské družstvo Budišov obhospodařuje 2300 hektarů orné půdy a 350 hektarů luk a pastvin. Na orné půdě pěstuje obilniny, řepku, kukuřici, kterou pěstují na výměře 520 hektarů. V bioplynové stanici denně využívají asi 15 tun kukuřičné siláže a 15 tun travní senáže horší kvality. Zároveň využívají 40 až 42 metrů krychlových kejdy, z toho 20 metrů krychlových do každého fermentoru, vyjmenoval ředitel. V budoucnu podle něj chtějí více využívat žito. Jaša poznamenal, že koncovou jímku u bioplynové stanice stavěli na sedmiměsíční zásobu. „Podle počtu zvířat by mělo mít jímku na čtyři měsíce. Teď už vím, že to je málo. To znamená, že bych doporučil pět a víc,“ domnívá se Jaša. Je to jiná technologie, než na jakou jsme tady zvyklí. Je to jedna z největších v republice, její průměr je 36 metrů a výška osm metrů, podotkl.
Živočišná výroba je zaměřena na produkci mléka a vepřového. Podnik chová celkem 1100 kusů skotu, z toho je 480 krav. Má uzavřený obrat stáda. Z 95 procent přitom chová český strakatý skot. Užitkovost dosahuje kolem šesti tisíc litrů na laktaci. „Neberu užitkovost jako kritérium, já beru jako kritérium ekonomiku a ono to funguje. Samozřejmě cena mléka se musí pohybovat řádově nad 7,50 koruny za litr,“ míní Jaša.
Družstvo dodává do mlékárny v Hlinsku. „Odešli jsme z Velkého Meziříčí kvůli nízkým výkupním cenám. Mlékárna nám platila 4,90 až 5,20 koruny za litr mléka. Celostátní průměr přitom byl kolem šesti korun,“ shrnul s tím, že v Hlinsku jim podstatně zvedli ceny, a to o 70 až 80 haléřů proti cenám, které dostávali ve Velkém Meziříčí.
Co se týká vepřového, chovají 350 prasnic s uzavřeným obratem stáda. Mají i rozmnožovací chov. Prasat produkují kolem 6000 kusů. Cena v poslední době výrazně klesla, v současnosti se pohybuje kolem 28 korun za kilogram a to je cena likvidační, dodal Jaša.
