Kontrola Pozemkového fondu ČR (PF), která měla prověřit údajné sporné prodeje státní zemědělské půdy, potvrdila, že někteří zemědělští podnikatelé velice často odstupují od uzavírání kupních smluv na nabídnuté pozemky. Zákon tím však není porušován. Uvedl to tiskový mluvč fondu Michal Bureš.
Podle Bureše z právních analýz, které má fond k dispozici, vyplývá, že nákup pozemků není veřejnou obchodní soutěží, ale je to vyhodnocení nabídek na uzavření kupní ceny. Proto se na něj nevztahují ani takové trestně právní momenty, jako je třeba maření veřejné obchodní soutěže. Prokazatelné ale podle něj je, že existuje několik skupin lidí, které působí v rámci ČR, a velmi často odstupují od smluv.
Jeden z farmářů, který byl označen za spekulanta, Petr Krogman uvedl: „Je úsměvné, když se nás snaží ze soutěží o pozemky vyloučit lidé, kteří připravili Pozemkový fond o deset milionů korun na českolipských farmách Volfartice a Kunratice. Navíc spekulant kupuje půdu za účelem dalšího výhodného prodeje. My však na nakupované půdě už 11 let hospodaříme. A to je zásadní rozdíl.“ Krogman patří mezi 12 farmářů, kteří se spojili za účelem společného odbytu v a.s. Spojené farmy, chovající devět tisíc kusů skotu a 1300 ovcí. „Svou produkci - především hovězí maso v kvalitě bio finalizujeme na společných jatkách ve Šluknovském výběžku,“ řekl.
K odstupům uvedl, že dokud není smlouva podepsaná, neznamená to pro nikoho žádný závazek. To, že někdo odstoupí před podepsáním dohody se běžně stává. „Například se zjistí, že daný pozemek je podmáčený, bez přístupu, nenavazuje na další koupené pozemky či jinak zemědělci nevyhovuje,“ vysvětlil. Zároveň doplnil, že jedna průměrná farma se skládá ze zhruba dvou až tří tisíc pozemků. „Proto jsou počty v případě nabídek fondu, kdy zemědělec nakonec neuzavře smlouvu, na první pohled tak vysoké. Avšak vyjádřeno v hektarech se zdaleka nejedná o tak významné číslo,“ dodal.
Stejně jako PF i zemědělci samotní jsou většinou toho názoru, že by situaci prospělo zavedení kaucí. K tomu se přiklání i Krogman. Navíc konstatoval, že prapříčinou vší řevnivosti je fakt, že zemědělec si může koupit od státu pouze 70 procent pronajaté půdy a o zbytek musí soutěžit. Většinou nedosáhne ani na uvedených 70 procent, protože výměry parcel ideálně neodpovídají uvedenému procentu, takže nakonec si farmář koupí přednostně jen asi 50 procent pozemků, na kterých hospodaří. O zbývající polovinu pak musí soutěžit s okolními zemědělci, restituenty či vlastníky deseti a více hektarů. „Takže, když se stát začne zabývat tím, jak umožnit zemědělcům, aby si mohli koupit sto procent půdy, na níž hospodaří, tak to nakonec bude pozitivní.“ Nájem je podle něj nezřídka problémem při plnění pětiletých závazků. „Půdu někdo koupí, vypoví nás z nájmu, ale my přitom máme uzavřený pětiletý závazek, který tak nemůžete dodržet,“ uvedl.
Bureš doplnil, že se již hledají způsoby, jak zabránit nešvarům rozšířeným při nákupu státní půdy. Určitá opatření by podle něj mohla platit od ledna příštího roku. Ministerstvo zemědělství hodlá iniciovat i kontrolu Nejvyššího kontrolního úřadu v této oblasti.
