Bramborovým polím škodí sucho, na Vysočině by déšť mohl pomoci do půli srpna

Na letošní úrodu brambor v Česku mají vliv sucho i vysoké letní teploty. Na Vysočině, kde rostou převážně později sklízené odrůdy, by ještě mohly pomoci deště, pokud bude pršet do poloviny srpna. Médiím to řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček na polním dni věnovaném bramborám v Olešné na Havlíčkobrodsku.

V Polabí a na jižní Moravě sklízejí zemědělci brambory od června. U polí se závlahou zakrytých textilií byly výsledky standardní. "To znamená výnosy kolem 20 a víc tun z hektaru," uvedl Králíček. Pole bez závlahy jsou na tom hůř na jižní Moravě. Množství srážek se ale liší místo od místa i na Vysočině, kde se pěstuje třetina českých brambor.

Drobnějsí hlízy

"Obecně ty porosty opticky vypadají velmi dobře, na druhé straně hlízy nerostou a jsou výrazně drobnější," řekl Králíček. Doplnil, že i na Vysočině už někteří pěstitelé touto dobou sklízeli brambory třeba pro svou prodejnu nebo zákazníky, ale letos je ještě pořád kupují v Polabí. "Je tam minimálně 14 dní rozdíl," uvedl.

Cena brambor

Pěstitelé v Česku nyní prodávají brambory ve velkém za šest až 6,50 koruny za kilogram a při drobném prodeji za deset Kč. Je to mírně víc než loni touto dobou. Vloni pak cena rychle klesla, což předseda bramborářského svazu tentokrát nepředpokládá kvůli obavám z toho, jaká bude celková úroda brambor. Na konzumních bramborách z minulé sklizně zemědělci kvůli jejich přebytku na trhu prodělávali. Jejich letošní ekonomický výsledek se podle Králíčka nedá odhadnout i kvůli rostoucím nákladům na pěstování brambor. "Mezi náklady a farmářskou cenou se ty nůžky velmi rozevírají," řekl.

Loňský přebytek brambor

Část z loňského přebytku brambor v Česku zpracovaly škrobárny, část skončila v bioplynových stanicích a malé množství jako krmení pro zvířata. Farmářská cena konzumních brambor určených byla celou dobu nízká.*