Evropská komise v tomto týdnu ministrům financí Evropské unie představila svůj návrh na pružnější pravidla pro stanovování sazeb daně z přidané hodnoty (DPH). Česká ministryně Alena Schillerová po schůzce novinářům řekla, že na návrh nezaznamenala žádnou negativní reakci a že také Česká republika věc podporuje.
Evropská komise minulý týden přišla se změnou celého konceptu pravidel pro stanovování sazeb DPH. V unii dosud pro DPH platí pravidla přijatá jako dočasná už v roce 1993. Zemím dovolují využívat dvě snížené sazby daně ve výši nejméně pět procent, a to pouze na několik přesně určených odvětví a produktů.
Tento seznam má být zrušen a naopak nahrazen soupisem zboží a služeb, které musejí zůstat v základní sazbě. U všeho ostatního si státy budou moci samy určit, do jaké sazby chtějí zboží či službu zařadit. Kromě dvou snížených sazeb v rozmezí pět až 15 procent má existovat i sazba supersnížená do pěti procent či přímo nulová. Vyvážený průměr sazeb ovšem bude muset podle návrhu komise činit alespoň 12 procent. Podle Schillerové nemá Česká republika zatím vůbec vyjasněno, zda například oné supersnížené sazby bude chtít využít.
Schillerová návrh přivítala. Odstraní podle ní nesrovnalosti mezi státy, které si dosud mohly před vstupem do EU vyjednávat nejrůznější výjimky. Typickým příkladem může být dlouholetá, marná a před volbami opakovaně slibovaná snaha České republiky dostat na seznam zboží ve snížené sazbě dětské pleny.
Ministryně připomněla, že jako u všech návrhů, které souvisejí s daněmi, budou muset i tuto novinku nakonec členské země EU schválit jednomyslně. A zásadní je také to, že návrh je provázán na přijetí definitivního režimu o DPH, poznamenala.
Společný systém DPH je důležitým zdrojem rostoucích příjmů v EU a podle jeho pravidel se v roce 2015 vybral téměř jeden bilion eur (přes 25 bilionů Kč). To je zhruba sedm procent hrubého domácího produktu (HDP) unie. Na DPH je založen i jeden z vlastních zdrojů rozpočtu EU.*
