Část zemědělců se chce obrátit na Ústavní soud kvůli vládnímu nastavení dotací, které pokládá za diskriminační vůči středně velkým podnikům a družstvům. V krajním případě jsou odhodláni i k masivním projevům občanské neposlušnosti, uvedl včera v Senátu za signatáře petice za odstranění nerovných podmínek sdružených vlastníků půdy předseda Zemědělského družstva Ostaš na Náchodsku Jaroslav Lád. Náměstek ministra zemědělství Radek Holomčík řekl, že úřad nyní po roce vyhodnotí, zda je systém dotací nastaven správně a jak by bylo možné jej případně upravit.
"Když neuspějeme nikde, je naší cestou masivní občanská neposlušnost. Bránit si své majetky je naše právo a povinnost," uvedl Lád v souvislosti s peticí. Podle něj "panská jednota vládní koalice" zatím požadavky kritiků současného systému dotací odmítla. Holomčík na to deklaroval ochotu k dialogu s nespokojenými zemědělci, kteří už v Česku demonstrovali loni v červnu a v září, podobně jako jejich kolegové ve Francii a Německu. Agrární komora zvažuje i letos protesty, vyčká ale do 1. března na výsledky dalších jednání s ministrem zemědělství Markem Výborným. Petice kritizuje nastavení takzvané redistributivní platby, kterou v návaznosti na společnou zemědělskou politiku EU získávají podniky na prvních 150 hektarů půdy, na níž hospodaří. Od loňského roku je to v Česku 23 procent z částky vyčleněné na přímé platby, což je nejvíce v EU, podle níž by platba měla představovat minimálně deset procent. Průměr v EU je 12 až 13 procent, čemuž odpovídá nastavení v Německu, řekl na senátním slyšení k petici předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. "Nastavení redistributivní platby je nepřiměřeně vysoké, diskriminační a neplní původní funkci," souhlasil se signatáři petice Pýcha. Podle něj měla platba původně odstranit diskriminaci malých zemědělců v porovnání s velkými podniky. Dopadla ale negativně na zemědělská družstva, která bere jako velké podniky, i když mají v průměru 172 vlastníků. Sice dostanou tak jako malí zemědělci 5300 korun na prvních 150 hektarů, na další plochu ale 2100 korun, čímž ztrácí konkurenceschopnost, uvedl Pýcha. Redistribuce se podle něj vyplácí na jednoho žadatele, nikoli na vlastníky půdy pod ním skryté, a nepokrývá ani polovinu nákladů na pachtovné, řekl. Proti petici se postavil Vladimír Tláskal z představenstva Asociace soukromého zemědělství, podle něhož je petice právně i věcně omylem a problémem středně velkých zemědělských podniků není redistribuce. Podotkl, že vlastník půdy není totéž co zemědělský podnikatel, pro kterého je dotace určena. Řešení vidí spíš než ve snížení míry redistribuce v zastropování zemědělských dotací v jednotlivých kategoriích. Současné nastavení podle tvůrců petice vzniklo na ideologickém základu ve prospěch mediálně aktivních zemědělců z Asociace soukromého zemědělství ČR, svázaných s politiky, mnohdy i s jejich osobním prospěchem, uvádí se v petici. Současné nastavení podle Láda nebere v úvahu vlastníky sdružené do družstev, která jsou právnickou osobou. Družstvo Ostaš, které má 40 členů, podle svého předsedy dostane na hektar zhruba poloviční částku ve srovnání se samostatným zemědělcem. Petici podepsalo zhruba 11 600 lidí, horní parlamentní komora ji tak bude muset projednat na svém zasedání.*
