Nervozitu, která panuje kolem cen obilí z blížící se sklizně, možná ukončí v pondělí 12. června Rada Státního fondu tržní regulace. Ačkoli fond za vyhlášení ceny pšenice na loňský intervenční nákup není zrovna populární, všichni opět nechávají nastavení této laťky na něm.
O tom, zda a jak bude letos stát vstupovat na trh s obilím, jednala Rada SFTR bez výsledku po předchozí dva pondělky. Podle ředitele fondu Jana Höcka uvažuje o vykupování potravinářské pšenice „od žní do žní“, to znamená bez časového a množstevního omezení. SFTR by současně obilí hned prodával a zemědělci by dostávali platby v několika etapách s odstupňováním ceny podle termínu dodávky. Právě na stanovení ceny však dosud rozhodnutí Rady ztroskotávala. Finanční zajištění nákupu přitom není podle ředitele fondu problém. S nákupními podniky ještě musí dohodnout možnost uskladnit celou sklizeň pšenice, což teoreticky může být 1,5 až 1,7 milionu tun.
Zatímco výkupci vyčítají fondu, že protahuje vyhlášení ceny potravinářské pšenice, od níž se pak odvíjejí relace ostatních druhů obilí, ředitel Höck namítá: „Nemusíte čekat na rozhodnutí Rady a můžete si ceny stanovit sami. Snahou fondu není výkupy za každou cenu přeplatit. Když cenu nastavíte reálně, nenakoupí fond žádné obilí.“
Zástupcům nákupních podniků, kteří se minulé úterý sešli na semináři Českomoravského sdružení organizací ZZN k obchodním vztahům v zemědělství, pak Höck přiblížil aspekty, které fond zvažuje při hledání cenové laťky. „Jednak nesmíme opomenout skutečnost, že potravinářská pšenice za sebou táhne cenu krmného obilí. Když se její cena nastaví špatně jako v roce 1998, zdraží se veškerá živočišná produkce, a tím se otevře cesta dovozům. Při vysoké ceně pšenice také hrozí, že se bude dovážet, a to jak pro zpracovatelský průmysl, tak spekulativně k nabídkám pro intervenční nákup.“
Strašení lacinými dovozy však odmítá prezident Agrární komory ČR Václav Hlaváček. Nesouhlasí ani s argumentem, že cena 4000 korun za potravinářskou pšenici povede ke zdražení živočišné výroby. „Vždyť předloni nebyly u živočišných komodit takové ztráty jako v minulém roce, kdy ceny krmného obilí byly nízko,“ oponuje. Za největší chybu Hlaváček považuje, že všichni spoléhají na SFTR, jak nastaví ceny. Apeluje proto na představitele celé vertikály, aby se na společné schůzce dohodli na podmínkách obchodování letošní sklizně a stát nechali stranou. „Fond tržní regulace musí nastoupit, až když ceny padnou do neobvyklé polohy,“ je přesvědčen Hlaváček. Aby na obilním trhu začalo fungovat normální tržní prostředí, požaduje zrušení vývozních licencí na obilí.
Zatímco odstranění licencí na vývoz řepky bylo podle vrchního ředitele zemědělské sekce ministerstva zemědělství Jiřího Dubce na místě, u obilí to vidí jinak. “Jde o velmi citlivé zboží a mohl by nastat jeho nekotrolovatelný odliv. Každý stát si u obilí zachovává vrátka, aby je v případě potřeby mohl přivřít,“ odůvodňuje.
