Češi spotřebují za rok v průměru 15 kilogramů jogurtů a zakysaných mléčných výrobků. V Evropě přitom činí průměr na osobu a rok asi 19 kilogramů. Na tiskové konferenci u příležitosti 100. výročí průmyslové výroby jogurtů to uvedl předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček.
Samotného jogurtu sní každý Čech zhruba 10,8 kilogramu. Evropská spotřeba je ale podle Kopáčka silně ovlivňovaná skandinávskými zeměmi, kde fermentovaných výrobků sní i nad 30 kilogramů na osobu ročně. Ideální by bylo, aby se česká spotřeba zvýšila alespoň o dva kilogramy na obyvatele ročně, a to kvůli prospěšným zdravotním dopadům, podotkl.
Nejoblíbenější příchutí je v ČR jahodová, která tvoří čtvrtinu prodejů mezi ovocnými jogurty. "Následuje borůvka, broskev, malina, lesní ovoce, meruňka, višeň. Z dezertních příchutí mají Češi rádi vanilku a čokoládu," dodal Miloš Michalec z firmy Frulika, který vyrábí ovocné a zeleninové složky na další zpracování. Podle něj se v minulosti zkoušely i nezvyklé příchutě, které se ale následně zavrhly, například s příchutí koly nebo tutti frutti.
Průmyslová výroba jogurtů odstartovala před 100 lety v Barceloně. Tehdy lékař Isaac Carasso vyrobil první moderní jogurty, které se následně proslavily pod značkou Danone. Při výrobě prvních jogurtů použil mléčné bakterie z Pasteurova ústavu. "Hlavním důvodem tohoto počinu byla podvýživa a četný výskyt střevních chorob, které tehdy trápily malé děti v Barceloně," podotkl Petr Kopáček ze společnosti Danone. Jogurt se tak nejprve prodával v lékárnách v menších porcelánových nádobkách, následně se pak prodej rozšířil do běžných obchodů s potravinami.
Za milník se podle předsedy svazu dá také označit rok 1933, kdy byl v pražské Radlické mlékárně poprvé patentován jogurt s ovocnou složkou. "Chtěli zakonzervovat výrobek, aby se na povrchu netvořily kvasinky a další plísně, tak tam dali ovocný džem jako konzervant," přiblížil důvody.*
